Nucená mobilizace a mučení? Rusové odvádí i nezletilé Ukrajince, jsou „potravou pro děla“
Ruská armáda do svých řad násilně rukuje ukrajinské občany. Tvrdí to šéfové regionálních správ, ale i ukrajinské ministerstvo obrany. Nucené odvody jsou podle dostupných informacích na denním pořádku v několika okupovaných oblastech. Ve Vovčansku měl dokonce vzniknout koncentrační tábor, kde jsou Ukrajinci mučeni a donucováni k tomu, aby šli za ruskou armádu na frontu. Do boje jsou podle ukrajinské strany hnáni i zdravotníci a nezletilí.
Stále častěji se objevují zprávy o nucené mobilizaci Ukrajinců do řad armády Ruské federace. O tahání dětí i dospělých na frontu informoval například šéf regionální správy Charkovské oblasti Oleh Synegubov, ale také ukrajinská rozvědka.
„Mučením jsou nuceni ke spolupráci“
Nejhorší by měla být situace ve Vovčansku. Na frontu jsou podle rozvědky a podle Synegubova taháni například zdravotníci, kteří mají za úkol poskytovat Rusům první pomoc. „Pokud lékaři odmítnou, je jim vyhrožováno smrtí,“ uvádí ukrajinské ministerstvo obrany.
Ruská armáda vedle výhrůžek sahá i po dalším donucovacím prostředku - po mučení. Údajně vznikl v továrně ve Vovčansku i koncentrační tábor, kde jsou místní „přemlouváni“ k tomu, aby vyrazili na frontu. „V areálu závodu byla zřízena věznice, skutečný koncentrační tábor, kde jsou lidé vystaveni mučení, nuceni ke spolupráci, aby se přidali k ruským ozbrojeným silám,“ uvedl v televizním vysílání Synegubov, jak informoval ukrajinský zpravodajský server Pravda.
Ačkoliv zprávy o koncentračním táboře zatím nelze nezávisle ověřit, zprávy o nucené mobilizaci se šíří i z dalších oblastí. Narukovat měli Ukrajinci například i v Izjumu, jak dodal šéf regionální správy. Podobná situace je pak podle dostupných informací od agentury Interfax i v Chersonu, v Charkově, v Mariupolu i v Záporoží.
Na bojiště posílají nezletilé, jsou potravou pro děla
Násilné odvody by se měly týkat všech mužů od 18 do 60 let, nicméně na frontu nahánějí Rusové i 17leté hochy, jak již dříve upozorňoval poradce z prezidentské kanceláře Mychajla Podliak na twitteru. „Jsou potravou pro děla, bez výcviku a vybavení. Ztráty jsou šílené,“ uvedl.
Podle Podliaka alespoň obyvatelé Donbasu poznali pravou tvář Ruska. „Konečně upustili masku. Mariupol je vymazán z povrchu zemského, raketové útoky na Kramatorsk, nucená mobilizace. Obyvatelé Donbasu si nedělají žádné iluze. Až osvobodí Donbas, konečně se tam vrátí mír a život,“ dodal.
V Donbasu podle komisařky pro lidská práva Liudmyly Denisovové Rusové narukují i umělce bez jakéhokoliv základního vojenského výcviku. Ukrajinská strana v tomto chování vidí i snahu o zalepení nejslabších míst a také snahu o zalepení ztrát ruských armád - především na místech, kam se k nim špatně dostává posila. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že se doposud podařilo zabít více jak 21 tisíc vojáků Ruské federace. Co se týče nucené mobilizace, Rusko to odmítá.
Na zprávy o možných násilných odvodech již zareagovalo britské ministerstvo obrany. To mimo jiné připomíná, že narukování civilistů je proti Ženevské úmluvě. „Okupační mocnost nesmí nutit chráněné osoby, aby sloužily v jejích ozbrojených nebo pomocných silách“ a „není povolen žádný nátlak nebo propaganda, jejímž cílem je zajistit dobrovolné zařazení,“ cituje ministerstvo na twitteru článek 51.
Gruzie se při parlamentních volbách stala obětí ruské speciální operace. Dnes to podle tiskových agentur prohlásila gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která výsledky voleb neuznala a která podporuje směřování své země k Evropské unii.
Sobotní hlasování vyhrála podle ústřední volební komise dosavadní vládnoucí strana Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Agentura AP uvedla, že prezidentka po boku představitelů opozice vyzvala obyvatele této jihokavkazské země, aby v pondělí večer přišli na hlavní třídu v metropoli Tbilisi proti výsledkům protestovat. Volební výsledky přitom označila za „naprosté zfalšování, naprostou krádež vašich hlasů“.
Ruské síly v Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou zabránily dalšímu vpádu ze sousední země. Dnes o tom na komunikační platformě Telegram informoval gubernátor tohoto regionu na západě Ruska Alexandr Bogomaz. Jeho tvrzení ale v podmínkách válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská strana se k dění na hranici s Brjanskou oblastí nevyjádřila.
„Poblíž neobydlené osady Maněv v Klimovském okrese jednotky pohraniční stráže, armády a Národní gardy zmařily pokus skupiny lidí o překročení státní hranice,“ uvedl Bogomaz. Dodal, že ruské síly proti nepříteli zahájily palbu. Agentura AP k tomu podotýká, že gubernátor výslovně nezmínil, že hranici se snažili překročit ukrajinští vojáci. Dnes večer ujistil, že situace je klidná a pod kontrolou ruských ozbrojených sil.
Česko znepokojují zprávy o průběhu sobotních parlamentních voleb v Gruzii, sdělilo dnes večer ČTK české ministerstvo zahraničí. Gruzínská volební komise vyhlásila vítězem dosavadní vládní stranu Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Hlavní opoziční strany výsledky neuznaly. České ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny strany, aby se zdržely násilí. Gruzínské úřady by měly podle české diplomacie ctít demokratické hodnoty.
„Česko znepokojují zprávy o průběhu parlamentních voleb v Gruzii. Pozorně sledujeme vývoj v zemi a vyzýváme všechny strany, aby se zdržely násilí. Gruzínské úřady by měly ctít demokratické hodnoty a zvrátit kroky, které ohrožují evropské směřování Gruzie,“ stojí v prohlášení ministerstva zahraničí.
