„Chceme zase vidět slunce.“ Lidé uvěznění v ocelárnách Azovstal prosí o humanitární koridor
Další pokus evakuovat ukrajinské civilisty z přístavního města Mariupol, které z větší části ovládají ruská vojska, se dnes opět nezdařil. Oznámil to poradce mariupolského starosty. Obvinil přitom ruskou armádu, že evakuaci zmařila. Pluk Azov zveřejnil nové video z ocelárem Azovstal, na kterém civilisté prosí o koridor, aby se po týdnech mohli dostat ven.
Plánovaný pokus evakuovat civilisty z Mariupolu dopoledne avizovala ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. „Dnes se znovu pokusíme evakuovat ženy, děti a seniory,“ uvedla na sociálních sítích a dodala, že civilisté by se měli shromáždit u jednoho z obchodních center ve městě.
Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko ale na sociální síti Telegram dnes odpoledne sdělil, že se evakuace nezdařila. Zhruba 200 obyvatel Mariupolu se podle něj shromáždilo k evakuaci, ale ruská armáda jim řekla, aby se rozešli, a varovala, že se bude ostřelovat.
Ani v předchozích dnech nevyšly pokusy o evakuaci z Mariupolu a z místních oceláren Azovstal, kde se nadále brání ukrajinští vojáci, připomíná BBC a dodává, že z odpovědnosti za to se vzájemně obviňovaly obě strany. Ruská strana tvrdila, že ukrajinští vojáci nedovolují civilistům použít humanitární koridory, Vereščuková to odmítala.
Soud v Londýně dnes uznal tři muže vinnými z loňského žhářského útoku na firmu, která přepravovala zboží na Ukrajinu. Podle britských úřadů jednali na příkaz ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, píše agentura Reuters.
Požár v Leytonu na východě města v březnu 2024 cílil na dvě průmyslové jednotky včetně jedné patřící společnosti, která doručovala balíky na Ukrajinu, a to včetně satelitního zařízení společnosti StarLink amerického miliardáře Elona Muska.
Prezident Petr Pavel chce na čtvrteční mezinárodní konferenci k obnově Ukrajiny v Římě představit 11 bodů, které pokládá pro úspěch rekonstrukčního plánu za důležité. Novináře o tom dnes informovala prezidentská kancelář. Na okraj konference se Pavel sejde k bilaterálnímu jednání s nizozemským premiérem Dickem Schoofem.
Do Říma prezident přeletí ve středu z Německa, kde se společně s tamním prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem zúčastní vyhlášení vítězů soutěže pro české a německé studenty připomínající 80. výročí konce druhé světové války s názvem „Už nikdy více!“.
Rakouští pěstitelé cukrové řepy a cukrovarníci jsou proti novému rozšíření bezcelní dovozní kvóty na cukr z Ukrajiny. Vyzvali rakouskou vládu, aby odmítla návrh, se kterým přišla Evropská komise, informuje agentura APA.
„Navrhované zvýšení z 20.070 na 100.000 tun se výrazně odchyluje od starých kvót na cukr a Agrana je odmítá,“ napsal agentuře rakouský cukrovarnický koncern Agrana. Dodal, že je sice dál potřeba podporovat Ukrajinu, ale ne za cenu nenapravitelného narušení trhu.
Rusové se podle Vereščukové cynicky tváří, že nechápou rozdíl mezi koridorem, kterým se vojáci mají vzdát do zajetí, a humanitárním koridorem pro evakuaci civilistů. Ve skutečnosti ale podle ní tento rozdíl velmi dobře chápou a tímto způsobem se jen snaží zvýšit tlak na ukrajinské vojáky, aby se vzdali.
Pluk Azov zveřejnil nové video z podzemí pod ocelárnami Azovstal, ve kterém se už skoro dva měsíce skrývají před ruským ostřelováním a nálety také ženy s dětmi. Stýskají si, jak moc touží zase vidět slunce, a prosí o koridor, kterým by mohli bezpečně odjet do neokupované části Ukrajiny.
Ukrajinské úřady informovaly o nálezu dalšího masového hrobu, do kterého podle nich Rusové pohřbívají zabité obyvatele Mariupolu. Poradce starosty města Petro Andrjuščenko uvedl, že tento hrob se nachází ve vsi Vynohradne, vzdálené asi deset kilometrů na východ od Mariupolu.
V pátek americká společnost Maxar uvedla, že na satelitních snímcích z okolí Mariupolu je vidět hromadné pohřebiště v blízkosti hřbitova ve městě Manhuš, které leží asi 20 kilometrů západně od Mariupolu. Mariupolská radnice odhadla, že v těchto hrobech by Rusové mohli pohřbít 3000 až 9000 obyvatel města. Podle Andrjuščenka se Rusové snaží utajit „následky válečných zločinů“. Starosta Mariupolu dříve odhadl, že během ruského obléhání mohlo být zabito na 21 000 civilistů.
Ruská strana se k těmto obviněním dosud nevyjádřila. Moskva popírá, že by ruské síly útočily na civilisty a civilní cíle, a svědectví o válečných zločinech, kterých se na Ukrajině dopustili ruští vojáci, odmítá jako nepřátelskou propagandu.
