Mafiáni zneužívají uprchlíky, varuje Středula. Vládu žádá o pozastavení agenturního zaměstnávání
V Česku už je asi 300 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Už jen zlomek, zhruba 900 jich zůstává v ubytování humanitárního typu, tedy například v tělocvičnách. Po jednání tripartity to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle šéfa obdorů Josefa Středuly ale situace uprchlíků začaly zneužívat agenturní zaměstnavatelé.
Za podíl na tom, že drtivá většina ze zhruba 300.000 příchozích našla lepší bydlení, poděkoval předseda vlády nevládním organizacím, krajům s obcím. Uprchlickou vlnu zvedl útok Ruska na Ukrajinu 24. února.
Mnohem vážnější je podle šéfa odborů Josefa Středuly situace u zaměstnávání běženců. Jejich situace podle něj zneužívají agentury. „Mafiáni nabízejí práci na 6 dnů, 12 až 14 hodin denně, za 120 korun na hodinu. Není možné, aby ve stavu nouze někdo tak flagrantně zneužíval jejich situaci,“ popsal zkušenosti Středula. Žádá, aby vláda dočasně pozastavila agenturní zaměstnávání.
Stát podle ministra práce a sociálních věcí řeší, kde uprchlíky zaměstnat. „Chceme identifikovat lokality, které můžeme nabízet uprchlíkům, aby měli práci,“ řekl Jurečka.
Čína očekává, že se všechny strany zapojené do ukrajinské krize zúčastní mírových jednání s cílem dosáhnout trvalé dohody, která bude pro všechny přijatelná. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning, kterou citovala agentura Reuters.
V komentáři ke schůzce Trumpa a Putina mluvčí čínského ministerstva zahraničí uvedla, že Peking podporuje veškeré snahy o mírové urovnání ukrajinské krize.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že se podařilo zabránit výbuchu automobilu na Krymském mostě. Vůz s improvizovaným výbušným zařízením podle ní dorazil do Ruska z Ukrajiny přes řadu dalších zemí. Ze zprávy agentury Interfax není zcela jasné, kde FSB automobil zadržela.
Na Krymském mostě mezitím nastal dopravní kolaps a tisíce vozů stály u kontrolních stanovišť. Podle Interfax počet automobilů, které dnes v 06:00 SELČ čekaly na kontrolu, přesáhl 2100. Krymský most spojuje ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, s ruskou pevninou. Terčem útoků se během ruské invaze na Ukrajinu stal už několikrát. Kyjev se k poslednímu tvrzení FSB nevyjádřil.
Zraněné nebo škody po ruských vzdušných útocích hlásí činitelé i z dalších ukrajinských regionů. Například vedoucí správy Oděské oblasti Oleh Kiper a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) podle Ukrajinské pravdy informovali o rozsáhlém požáru v zařízení palivové a energetické infrastruktury po ruském dronovém útoku na jihu Ukrajiny. Stejný server dále píše o šesti zraněných po ruském ranním útoku na město Záporoží nebo o poškození skladu v Kyjevské oblasti.
Ruské síly zaútočily na Dněpropetrovskou oblast raketami, drony a dělostřeleckou palbou, přičemž poškodily průmyslový objekt, dopravní podnik, infrastrukturu a obytné domy, uvádí v jiné zprávě Ukrajinska pravda. Sedmapadesátiletá žena byla zraněna při ruském útoku naváděnými leteckými bombami v Sumské oblasti, uvedly úřady.
Ukrajinské letectvo ráno informovalo o likvidaci 88 ruských dronů během noci na dnešek. Nepřítel zaútočil čtyřmi balistickými raketami Iskander-M a 140 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi úderných dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly, které podotkly, že evidují zásahy ruskými střelami a drony na 25 místech v Doněcké, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské a Kyjevské oblasti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) začalo připravovat návrh vládního nařízení k případnému spuštění kurzarbeitu, doplnil Jurečka. Kdy by ohrožené firmy mohly na zkrácenou práci se státním příspěvkem přejít, neupřesnil.
„Čekáme na indikátory, abychom mohli opatření (kurzarbeit) zacílit a pomohli firmám situaci překonat. Příprava kurzarbeitu se rozběhla,“ uvedl Jurečka. Potřebné ukazatele k zacílení podpory by podle něj jeho úřad měl od ministerstev průmyslu a financí či od zaměstnavatelů dostat „během týdne dvou“. Poté se dokončí návrh vládního nařízení s vymezením odvětví či firem a dobou zkrácení výroby.
Předpis musí ještě schválit Evropská komise. Ta podle Jurečky přislíbila rychlou notifikaci. Bez ní ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. „Proces jsme schopni udělat poměrně rychle,“ dodal ministr práce.
Firmy v potížích
Podle něj se řada firem dostala kvůli válce do složité situace, a to kvůli výpadku vývozu či surovin. Společnosti se potýkají i s prudkým růstem cen a zdražováním energií. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák už po březnovém jednání tripartity řekl, že vývoj v automobilovém, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním průmyslu je „na hraně nutnosti použití kurzarbeitu“.
ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Přesné podmínky s určením regionu, odvětví či oboru, doby vyplácení a rozsahem zkrácení pracovní doby stanoví vláda ve svém nařízení.
Podle zákona by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
