Rusové Viktoriji zabili muže a dceru (†12) před očima, pak ji zavřeli do sklepa se stovkami dalších
Vesnice Jehidne je dalším symbolem ruských zvěrstev, okupanti tam týdny věznili více než 300 vesničanů ve sklepě školy. Nešlo ale jen o obyvatele obce, do zajetí se dostali i lidé z okolí. Mezi nimi i Viktorija Kovalenková původně z Černihivu. Žena se všemožně snažila zachránit život roční dceři a zároveň se vyrovnat se šílenou ztrátou. Těsně než ji Rusové zavřeli do sklepa, zabili jí manžela a dvanáctiletou dceru přímo před očima.
Kovalenková původně s manželem Petrem a dcerami Veronikou a Varvarou prchala z Černihivu. Během útěku je však zasáhl ruský útok, manžel a dvanáctiletá Veronika, její dcera z prvního manželství, ho nepřižili. Devět dní po vypuknutí války se rodina sebrala a odjela z Černihivu. Cesty však byly zničené a plné trosek, museli vystoupit. To se jim stalo osudné, Rusové začali ostřelovat vůz.
Rusům neunikla
„Veronika křičela, ruce se jí třásly. Pomohla jsem jí vystoupit z auta, pak už jsem jen viděla, jak padá k zemi. Když jsem se ohlédla, neměla už hlavu,“ vypověděla s tím, že manžela už neviděla vůbec. Zůstala sama s roční Varvarou. Před Rusy se schovala nejdřív v zaparkovaném vozu a pak v budově, ale nakonec ji objevili a odvlekli do Jehidne.
Kovalenková se snažila zachovat klid a starat se v hrůzných podmínkách o batole. Na rozdíl od mnohých Ukrajinců se s rodinou mohla alespoň rozloučit. Její exmanžel se na její přání vydal k vraku auta a připravil těla Petra a Veroniky na pohřeb. Ruští vojáci v sobě podle její výpovědi našli kousek soucitu a k hrobům v lese ji vzali. „Byly to dvě krabice, jedna větší, druhá menší. Začala jsem je zahrabávat hlínou, pak se začalo střílet a já je musela nechat odkryté,“ svěřila se. „Kdybych měla možnost zastřelit Putina, neváhala bych a udělala to. Ruka by se mi netřásla,“ prohlásila. Nyní je i s dcerou v bezpečí ve Lvově.
Z rekreační obce se stalo vězení
Ukrajinci školní sklepení už opustili a nyní podávají výpověď. Několik lidí kvůli stísněným podmínkám zemřelo, další vojáci zabili. Lidé v suterénu neměli dost místa na spaní a museli se střídat, stejně jako se dělit o toaletní kyblík.
Jehidne bývala malá vesnice poblíž Černihivu, kam lidé z města jezdili na chalupu. Nyní z ní zbyly ruiny, ve kterých je rozházená vojenská výzbroj. Do sklepa byli vesničané zahnáni 5. března a nakonec tam strávili 25 dní. Dostávali jen krátké přestávky na oddech nebo protažení nohou podle toho, jak se jednotkám zachtělo. Ruští vojáci jim řekli, že ve sklepě musí zůstat pro vlastní ochranu.
Jména mrtvých psali na zeď
Šlo o malé, přeplněné místnosti, ve kterých se lidé střídali, když chtěli na chvíli spát. Lehnout si všichni nemohli kvůli nedostatku místa. „Skoro jsme nemohli dýchat,“ řekla Olha Meňajlová. Ta byla ve sklepě spolu se svým synem (32), jeho ženou, dcerou (11) a synem (4 měsíce).
„Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku,“ upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Volodymyr Zelenskyj. „Je klíčové, aby vaše splečnosti neposkytovaly součastky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA,“ dodal ukrajinský prezident. „Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství,“ apeloval Zelenskyj.
Ukrajinský prezident již dříve zmínil obvinění na adresu mimo jiné třinácti německých a osmi českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace předal 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. Česko reagovalo, že tyto informace prověřuje.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
Na odlupující se zeď napsali jména mrtvých. Halina Toločinová, členka rady vesnice Jehidne, se podle The Guardianu snažila zadržet emoce, když seznam po stranách zelených dveří procházela.
Tělo muže leželo několik dní v kotelně
Po levé straně byla napsána jména 7 lidí, které ruští vojáci zabili. Napravo bylo vypsáno dalších 10 lidí, kteří zemřeli kvůli drsným podmínkám ve sklepě.
„Tento starý muž zemřel jako první," řekla Toločinová, zatímco ukazovala na jméno Dmytro Muzyka. Datum smrti byl 9. března. „Zemřel ve velkém pokoji, v téhle místnosti,“ dodala. Jeho tělo pak leželo dalších několik dní v kotelně.
Odnést ho mohli až během přestávky v ostřelování, když ruští vojáci některým lidem dovolili vynést mrtvé. Pohřbili je v narychlo vykopaných hrobech na zdejším hřbitově. Mezi první pohřbené patřil muž zabitý vojáky a čtyři staří lidé, kteří zemřeli ve sklepě. Všechny pohřby se uskutečnily, až když ruští vojáci dovolili skupině mladých lidí vykopat hroby.
„Jakmile začali kopat, ozvalo se ostřelování," řekla Olha. „Lidé, kteří kopali, si museli lehnout na mrtvá těla v hrobech, aby se ochránili před ostřelováním. Byl tam i můj manžel."
Žádný vzduch a tísnivé podmínky
Zemřeli většinou starší lidé. Příčinou bylo vyčerpání, když dlouhé týdny trávili v rusivých a stísněných podmínkách sklepa. „Pro starší lidi bylo obtížné zůstat tam ve tmě bez čerstvého vzduchu, takže většinou umírali staří lidé,“ řekla Olha.
Naopak poslední oběť jménem Nadija Budčenková zemřela 28. března. Dva dny po její smrti se Rusové z vesnice stáhli, protože Rusko zastavilo tažení k ukrajinskému hlavnímu městu Kyjev.
Mnozí další zemřeli rukou ruských vojáků, například Viktor Ševčenko a jeho bratr Tolja. Viktor zůstal hlídat dům, svou manželku a dvě děti poslal schovat se do sklepa. Pohřbili ho na dvorku, zatímco tělo Tolji se nenašlo. Jehidne tak patří mezi další města kolem Kyjeva, ve kterých docházelo kvůli ruským vojákům k utrpení.
Podle agentury Reuters, která hovořila se 7 obyvateli Jehidne, tu zemřelo nebo bylo zavražděno minimálně 20 lidí. Žádný oficiální seznam ukrajinské úřady nezveřejnily, Kreml nereagoval. Reportéři ale u vesnice viděli vykopaný hrob a dvě zabalená těla.
„Jako bychom se znovu narodili“
Také jim se obyvatelé Jehidne svěřili, že je Rusové drželi v holých betonových místnostech sklepa. Bylo tam s nimi asi 60 dětí. Všichni měli málo jídla i vody, elektřina tam nebyla žádná a možnost dojít si na toaletu neexistovala. Lidé se tak dělili o kbelíky, kam vykonávali svou potřebu.
Podle vesničanů se někteří ruští vojáci chovali vstřícně, dokonce jim nabídli, že se podělí o příděl a když dělali seznam lidí ve sklepě, napočítali jich 360. Zároveň vyjadřovali překvapení nad tím, jak se vesnici daří. Jiní začali rovnou rabovat.
Když se vesničané vrátili po stažení vojsk do svých domovů, zjistili, že jim ukradli všechno. Pryč byly televize i dámské spodní prádlo. „Vzali všechno, co bylo možné sebrat," řekl Petro Hlystun (71). „Tablet nebo počítač, který můj syn přivezl z Polska. Všechno si vzali,“ uvedl.
„Jako bychom se znovu narodili,“ řekli lidé, když konečně vyšli ven. „Žilo se nám velmi dobře. Nikdy jsme si nemysleli, že nás postihne takový zármutek," řekl Klymčuk, jehož zetěm byl padesátiletý zabitý Viktor Ševčenko.
Ruští vojáci tvrdili, že ho zabili, protože měl zbraň a vojenskou výzbroj. Když ale vesničané viděli mrtvolu, byl oblečený jen v džínech a mikině. „Prostě ho střelili do hlavy.“
