Zoufalství v Irpini: Lékař Alexander vlastnoručně pohřbil známého. „Dokážete si ho představit?“
Další ze zbývajících obyvatel Irpini opustili město. Většinou šlo o staré nebo nemocné, slabé lidi, kteří kvůli křehkému zdraví nemohli odjet dřív. Zažili tak měsíc pekla, plný ostřelování, těžkých bojů a intenzivního bombardování. Se svědectvím se svěřila Tamara (75), Olexija (41), Alexander (27) a Svitlana (45). „Musíš se podívat smrti do očí a nebát se," řekla Tamara.
Někteří lidé odjeli za příbuznými, jiní ale čekali několik dní na to, než se jim vůbec podařilo spojit se s dalšími rodinnými příslušníky. Například Tamara Osypčuková (75) plakala, když se po týdnu konečně dovolala dceři a řekla jí, že se dostala do bezpečí.
„Bydlím v devátém patře a mám problémy s chůzí. Dnes je to poprvé, co jsem po třech letech venku,“ řekla The Guardianu. Zatímco ostatní trávili dny schovaní ve sklepě, ona čekala v bytě a přemýšlela, který výbuch bude její poslední.
„Venku byl neuvěřitelný hluk. Pořád: bum, bum, bum,“ popsala. Rusové ostřelili jeden z rohů jejího činžovního domu, Tamařin byt však útok nezasáhl. Aby nepropadla panice, často se modlila.
„Musíš se podívat smrti do očí a nebát se. Měli byste žít jako lidská bytost a opustit tuto Zemi jako lidská bytost důstojně. Nechtěla jsem sedět v žádném sklepě,“ dodala Tamara.
Další lidé evakuovaní z Irpině, města u Kyjeva, mířili do provizorního lékařského stanu, nemocnice nebo pečovatelského domu. Ne vždy to ale znamenalo záchranu. Jedna obyvatelka přijela s otevřenou ranou na noze způsobenou minometným útokem. Zemřela druhý den.
Olexija: „Evakuační trasa je dvakrát až třikrát denně pod palbou z minometů“
Irpiň se stala ruským terčem už od začátku války, od začátku března tu nebyla voda, plyn ani elektřina. Místo plného obsazení města ale pokračovaly boje a koncem března se ukrajinským vojákům podařilo Irpiň opět získat pod svou kontrolu. Už během prvních útoků Ukrajinci zničili most spojující Irpiň s Kyjevem, aby zpomalili postup ruských okupantů.
Zničený most ale ztížil únik z města i místním, kteří mohli projít jen pěšky přes ruiny a často se tím vystavili riziku palby. Před irpiňským mostem se nachází opuštěná a zničená auta, která lidé nemohli použít.
Podle Reuters v Irpini zatím zemřelo 200-300 civilistů. Zahynulo také 50 ukrajinských vojáků, jejich těla často zůstala pod sutinami domů. Ruské útoky navíc pokračují, přestože Rusko na posledních mírových jednáních slíbilo operace poblíž Kyjeva omezit.
S odjezdem z Irpině pomáhají dobrovolníci, nabízejí lidem čaj a sendviče. Některé ale musí prosit, aby odjeli, lidé město nechtějí opustit. Evakuace probíhá tak, že část dobrovolníků převede nebo přenese místní obyvatele přes zbytky mostu a na druhé straně je předají svým kolegům. Ti je pak odvezou na okraj Kyjeva. Dunění v dálce lidem v hlavním městě připomíná, v jakém stavu se Irpiň nachází.
„Evakuační trasa je dvakrát až třikrát denně pod palbou z minometů. Je to jako pokaždé hrát ruskou ruletu,“ řekl Olexija Ignatenková (41), kdysi podnikatelka a nyní dobrovolnice pomáhající ve válce. Dobrovolníci se vystavují velkému riziku, Olexija řekla, že zná dva pomocníky, kteří před pár dny zemřeli. Rusové na ně zaútočili, když seděli v autě.
Alexander šel nakrmit zvířata. Půl hodinu po jeho odchodu zasáhli dům Rusové
Po prvním týdnu ostřelování zůstal v Irpini jako jeden z mála mladých lidí Alexander Kolomiets (27), praktický dětský lékař. Ani on neměl daleko od smrti.
„Jednou ráno jsem si šel nabrat vodu ze studny a najednou jsem uslyšel hluk. Tak jsem skočil do studny a chytil se rukama a nohama po stranách jako Spider-Man. Nevím, jak jsem to udělal, ale zachránilo mi to život, protože všude létaly šrapnely,“ řekl.
Ve městě se snaží pomáhat domácím mazlíčkům. „Když byly mezery mezi ostřelováním, vrhal jsem se do opuštěných bytů, kde zůstávala domácí zvířata, abych je rychle nakrmil,“ popsal.
Jeden dům byl zasažen jen půl hodiny po jeho odchodu, další těsně předtím, než do něj vstoupil. Jednou také sešel do přízemí budovy, jestli se tam neschovává kočka. Střela zasáhla horní patro jen o pár vteřin později.
Kromě ostřelování obyvatelé Irpině často cítili také nervové vypětí. „Viděl jsem staré lidi, jak se hádají o chleba. Všichni byli strašně napjatí. V takových situacích je důležitý humor. Zůstal jsem, abych se pokusil lidi rozveselit, snažil jsem se s nimi žertovat a uklidnit je,“ řekl Alexander, který kdysi účinkoval také jako standup komik.
Ostřelování a nedostatek hygieny vede k napjatým vztahům i mezi obyvateli Irpině
Ne vždy ale bylo možné pomoct si humorem. Alexander byl svědkem smrti manžela kamarádovy babičky. Uprostřed války dostal infarkt. „To ráno jsme ho pohřbili na dvoře. Dokážete si to představit? Pohřbít vlastníma rukama někoho, koho znáte celý život,“ popsal.
Alexandr se bude snažit přesvědčovat k odchodu zbývající obyvatele. „Lidé, kteří tu teď zůstali, jsou ti, kteří opravdu nemohou chodit: narkomani, alkoholici a opravdu staří důchodci. To jsou lidé, o které se musíme nejvíce starat,“ vysvětlil.
Svitlana Rohutská (45), podnikatelka ve stavebnictví, nechtěla Irpiň opustit kvůli svým štěňatům. Bála se hladových psích smeček potulujících se městem, že by jim mohli ublížit. Poslední dny před odjezdem strávila spolu s dalšími 6 lidmi ve sklepě.
Ostřelování a nedostatek hygieny se na nich podepsal, často na sebe křičeli. Pak jeden z nich zemřel. Nevědí, jestli na koronavirus nebo krevní sraženinu. Svitlana pochopila, že musí pryč. Další evakuovaní lidé promluvili pro Reuters o tom, že útoky na Irpiň pokračují a v ulicích jsou mrtvá těla.
Ukrajinské speciální síly (SSO) později oznámily, že v noci na dnešek zasáhly ropný sklad v obci Hvardijske na Rusy okupovaném Krymu. Drony udeřily na čerpací zařízení v areálu podniku. Podle SSO šlo o třetí úspěšný útok na tento objekt za méně než měsíc. Sklad Hvardijske je důležitou součástí logistického systému okupační moci na Krymu, tvrdí speciální síly. Hraje podle nich významnou roli při zásobování vojenských objektů a pro dopravu invazních sil.
Policejní vyšetřovatel na Slovensku zastavil stíhání ve věci darování stíhaček MiG-29 a systému protivzdušné obrany Kub Ukrajině, o kterém po ruské invazi do sousední země rozhodla bývalá vláda v Bratislavě. Rozhodnutí není pravomocné. Zvláštní vyšetřovací tým, který v souvislosti s vojenskou pomocí Kyjevu loni zřídila slovenská policie, se zabývá ještě dvěma z původního počtu pěti případů. S odvoláním na vyjádření prokuratury a policie to dnes napsal portál Aktuality.sk.
Představitelé současné vlády premiéra Roberta Fica, která vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob zastavila po svém předloňském nástupu do úřadu, v minulosti opakovaně kritizovali předání vyřazených stíhaček sovětské konstrukce Kyjevu – ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok tvrdil, že musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za odzbrojení slovenské armády právě prostřednictvím vojenské pomoci Ukrajině.
Podle prokuratury se však nepodařilo prokázat, že by darováním uvedené vojenské techniky například byla Slovensku způsobena škoda tak, jak to vyžaduje trestní zákoník. Provinění nebylo zjištěno ani při postupu členů bývalé vlády.
Ruský soud v nepřítomnosti uložil Češce třináct let vězení za účast v bojích na straně Ukrajiny. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na sdělení vyšetřovacího výboru, který v Rusku plní úlohu federálního úřadu pro vyšetřování nejzávažnější kriminality.
Podle vyšetřovatelů Češka od listopadu 2023 do června letošního roku působila v ukrajinské armádě. Soudem byla shledána vinnou ze spáchání trestného činu žoldnéřské účasti v ozbrojeném konfliktu.
