Хроника войны в Украине: 29 марта - Путин выдвинул бесчеловечное требование

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

V Polsku vznikne servisní centrum pro střely PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot. Dnes to oznámila náměstkyně polského ministra obrany Magdalena Sobkowiaková-Czarnecká. Toto centrum, které bude jediné mimo Spojené státy, na svém území chtěly mít také Německo, Nizozemsko a Norsko.

Náměstek amerického ministra obrany Michael Duffey podle serveru Notes from Poland uvedl, že rozhodnutí založit centrum v zemi na východním křídle NATO je jasným signálem, že „aliance je sjednocená, bere odstrašení vážně a je připravena podpořit slova činy“.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 27. 10. 2026.

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre informovali Vladimira Putina o přání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se osobně setkat s ruským vůdcem, uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov.

„Norský premiér i finský prezident našemu prezidentovi sdělili Zelenského aktivní zájem o přímý rozhovor s naším vůdcem,“ řekl Ušakov novinářům. „Náš šéf zopakoval, že pokud chce Zelenskyj vést přímá jednání, měl by přijet do Moskvy, kde mu budou zajištěny všechny potřebné podmínky, včetně bezpečnosti.“

Šest mrtvých si vyžádaly ukrajinské útoky na okupovaném území na východě Ukrajiny a v ruské Belgorodské a Brjanské oblasti, uvádějí ruské úřady. Podle šéfa okupační správy Leonida Pasečnika zemřeli čtyři lidé v Luhanské oblasti. V Belgorodské oblasti zabil dron muže na elektrokoloběžce a v Brjanské oblasti zahynul senior po shození nálože z dronu. Ranní nálet dronů na město Brjansk navíc poškodil okolo 200 bytů. 

Prezident Petr Pavel označil zvýšení tlaku na Rusko, zpřísnění sankcí a další posílení podpory Ukrajiny za politickou nutnost. Prohlásil to v projevu k zahraničním diplomatům před státním svátkem 28. října. Podle české hlavy státu lze Rusko přimět k jednacímu stolu pouze společným postupem. „Kapitulace Ukrajiny by měla dalekosáhlé důsledky pro nás všechny. Pokud chceme, aby nás pravidla chránila i zítra, musíme být připraveni je bránit už dnes,“ uvedl Pavel.

Největší ukrajinská poštovní společnost Nova Pošta zřídila vlastní protivzdušnou obranu a sestřeluje ruské drony Šáhed cílící na její objekty, informoval server The Kyiv Independent. Na ekonomickém fóru v Kyjevě to uvedl spolumajitel firmy Vjačeslav Klymov s tím, že podnik zároveň buduje i vlastní hasičské kapacity na ochranu distribučních center.

Ukrajinský generální štáb vyzval veřejnost k maximální opatrnosti při sdílení zpráv o situaci v Oleškách, informoval na síti X bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko.

Lidé nemají šířit neověřené informace ani podrobnosti o trasách, časech a pohybu evakuačních kolon a humanitárních konvojů. V okupovaném městě je podle odhadů ukrajinské vlády zablokováno dva až šest tisíc civilistů, kteří trpí hladem.

Finsko-norskou iniciativu a telefonát s Putinem kritizovala dánská premiérka Mette Frederiksenová. Uvedla, že k němu přistupuje s velkou skepsí, lídři krok nekonzultovali s partnery a Rusko nejeví žádné známky zájmu o mír s Evropou, která by podle ní měla držet při sobě.

Volodymyr Zelenskyj k následnému hovoru se Stubbem a Störem uvedl, že seveřané dali Putinovi jasně najevo nutnost skutečných kroků ke snížení napětí kolem energetiky a infrastruktury.

Soud v Hamburku zamítl návrh obhajoby na zastavení procesu s Ukrajincem Kuzněcovem, který čelí obžalobě z útoku na baltské plynovody Nord Stream. Řízení tak pokračuje podle plánu.

Lokální příměří v okolí Ruskem okupovaných Olešek na jihu Ukrajiny potrvá do 1. listopadu do 22:59. Oznámil to hlavní ukrajinský vyjednavač Davyd Arachamija, podle kterého jde o největší zmírnění bojů mezi Ruskem a Ukrajinou od začátku invaze v roce 2022, které přibližuje dlouho očekávaný mír.

Kyjev i Moskva potvrdily, že obě strany příměří zatím dodržují. Dohodu zprostředkovaly Spojené státy z iniciativy první dámy Melanie Trumpové. Klid zbraní má umožnit dodávky potravin a léků i evakuaci civilistů z města, které dlouhodobě čelí vážné humanitární krizi.

Rusko během noci vyslalo na Ukrajinu 16 balistických raket a více než 280 dronů, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Útoky podle něj zasáhly Kyjev a dalších 11 ukrajinských oblastí. Ruské síly se zaměřily především na energetiku, dopravu a civilní infrastrukturu. Při pondělním večerním úderu na univerzitní areál a jeho okolí v Kyjevě podle prezidenta utrpělo zranění 12 lidí, z toho pět studentů a zaměstnanců školy.

Zelenskyj zároveň ostře kritizoval zpoždění dodávek střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot a NASAMS. Podle něj tím Rusko získává prostor k dalším útokům. Upozornil také, že ruská armáda znovu použila balistické rakety ve chvíli, kdy záchranáři pomáhali obětem předchozího úderu.

Ruský prezident Vladimir Putin při telefonátu s finským prezidentem Alexandrem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem prohlásil, že trvalý mír na Ukrajině je možný pouze při zohlednění ruských zájmů. Podle agentury TASS to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trojice se zároveň dohodla, že bude pokračovat v přímých telefonických kontaktech.

Stubb a Störe následně o rozhovoru s Putinem informovali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Finský prezident na síti X zdůraznil, že obě severské země budou nadále podporovat Ukrajinu a usilovat o spravedlivý a trvalý mír. Podle agentury Bloomberg šlo o první přímý kontakt Putina s předními evropskými představiteli podporujícími Kyjev od loňského července.

Lídři Finska a Norska informovali ukrajinského prezidenta Zelenského o dnešním telefonátu s Putinem, uvedl Stubb. Slíbil pokračování podpory Ukrajině.

Finský prezident Stubb a norský premiér Störe jednali po telefonu s Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině, uvedl Stubbův úřad.

Rumunské úřady v pondělí oznámily, že odhalily Ruskem koordinovanou sabotážní síť, která podle nich stála za zářijovým požárem v průmyslovém areálu u státní zbrojovky. V Německu a Polsku byly v souvislosti s případem zadrženy tři osoby, informovala agentura Reuters.

Rumunská prokuratura pro boj s organizovaným zločinem uvedla, že požádala o vydání dvou občanů Běloruska zadržených v Německu a jednoho státního příslušníka Ukrajiny zadrženého v Polsku. Všichni jsou podezřelí z účasti na žhářství.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. Informoval i o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset lidí utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Později Kličko bilanci zraněných po nočních úderech zvýšil na 14. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Kreml  uvedl, že opustit Olešky budou moci všichni, kdo si to přejí, a že evakuace potrvá nejméně několik dnů. Ve městě, které řeka Dněpr odděluje od Chersonu, žilo před začátkem ruské invaze na Ukrajinu 24.000 lidí. Nyní tam podle Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině živoří okolo 1700 obyvatel, včetně asi 35 dětí.

O tom, že klid zbraní u Olešek platí, informoval dnes v noci také ukrajinský ochránce práv Dmytro Lubinec. „Strany dodržují dohody, kterých jsme jako vedoucí vyjednávacích týmů dosáhli s ruskou ombudsmankou Janou Lantratovovou,“ uvedl Lubinec na Telegramu.

„V souvislosti s přípravami na humanitární operaci v okolí obce Olešky v Chersonské oblasti zastavily ozbrojené síly Ruské federace palbu na chersonském úseku a zavedly režim klidu,“ napsalo na telegramu ministerstvo obrany. Doplnilo, že palba je přerušena od 4:00 ruského času (2:00 SEČ) .

Ruské jednotky Olešky okupují od prvních dnů války a s pokračujícím konfliktem se tam humanitární krize prohlubuje. Letos na jaře neustálá hrozba dronových útoků přerušila zásobovací trasy.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí.