Хроника войны в Украине: 29 марта - Путин выдвинул бесчеловечное требование

Evropa by měla být mnohem aktivnější ve snaze být součástí jednání o míru na Ukrajině, vyzval v Berlíně na konferenci prezident Pavel.

Ukrajinská jednotka Chartija údajně provedla první podzemní protiútok v Charkovské oblasti a postoupila o 15 kilometrů. Ruští vojáci podle bývalého poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Geraščenka využívali místní plynovody k přesunům pod zemí poté, co se jejich postup na povrchu téměř zastavil.

Ukrajinci měli pohyb ruských jednotek nejprve zmapovat a překazit jejich pokus proniknout do ukrajinského týlu. Následně sami využili podzemní trasy k protiútoku, při němž podle Geraščenka Rusko přišlo o více než 100 vojáků a dalších více než 30 padlo do zajetí. Tato tvrzení zatím nejsou nezávisle potvrzena.

Donald Trump má podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zvláštní vztah s Vladimirem Putinem. Zelenskyj připustil, že díky jejich přátelským vztahům možná bylo možné zabránit rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu. Zároveň ale upozornil, že ani Trump by nedokázal změnit Putinovy dlouhodobé záměry. Jeho vyjádření zveřejnil na síti X účet Clash Report.

„Ani já, ani Trump nebudeme v prezidentských funkcích věčně,“ připomněl Zelenskyj. Podle něj by Putin usiloval o obsazení Ukrajiny i po Trumpově odchodu z Bílého domu. „Upřímně si myslím, že nezáleží na tom, kdo je prezidentem, dokud je u moci Putin,“ dodal.

Rusko a Ukrajina si v Bělorusku vyměnily těla padlých vojáků. Podle ruského poslance Šamsaila Saralijeva Moskva předala Ukrajině ostatky 252 vojáků a převzala těla 25 příslušníků ruské armády.

Repatriaci ostatků ukrajinských obránců potvrdil také ukrajinský koordinační štáb pro záležitosti válečných zajatců. Na Telegramu poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc a uvedl, že vyšetřovatelé a odborníci nyní podniknou kroky k identifikaci zemřelých.

Podle běloruské státní agentury Belta se výměna uskutečnila na hranici mezi běloruskou Homelskou a ukrajinskou Černihivskou oblastí. Výměny ostatků padlých a válečných zajatců patří k několika málo oblastem, v nichž obě znepřátelené země nadále spolupracují.

Protiruské sankce lze podle prezidenta Petra Pavla uvolnit pouze v rámci mírového procesu, jehož výsledkem by mohlo být i obnovení obchodních vztahů s Moskvou. Na bezpečnostní konferenci Berlin Global Dialogue v Berlíně zdůraznil, že Rusko musí nejprve projevit ochotu jednat a přistoupit na příměří na Ukrajině. Podmínkou případného obnovení hospodářských vztahů je také návrat Ruska k respektování mezinárodních norem.

„Pokud z ruské strany nezazní primárně ochota jednat, pokud nezazní ochota uzavřít klid zbraní, aby mohlo začít jednání, pak nemá smysl uvažovat o jakýchkoli ústupcích,“ uvedl Pavel.

V rozhovoru pro německý deník Bild zároveň varoval, že Spojené státy a Rusko neberou Evropu vážně kvůli její rozdělenosti a pomalému rozhodování. Evropa proto podle něj potřebuje vlastní vyjednávací pozici a společného zástupce pro jednání o ukončení války na Ukrajině. Pavel také upozornil, že se Moskva snaží oslabit evropskou podporu Kyjeva a vyvolat další uprchlickou vlnu z Ukrajiny.

Evropské vlády zvažují, kdo by mohl Evropu zastupovat při přímých jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Podle serveru Politico je jedním z možných kandidátů finský prezident Alexander Stubb, který má dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Finsko má navíc dlouhou společnou hranici s Ruskem a historické zkušenosti se svým východním sousedem.

Debatu o evropském vyjednavači podle Politica urychlila Trumpova jednání s Moskvou, při nichž evropští spojenci zůstávají stranou. Český prezident Petr Pavel upozornil, že Putin nepovažuje Evropskou unii za autoritu. Evropa by si proto podle něj měla vybrat jednoho zástupce nebo skupinu vyjednavačů, kteří by za ni mohli jednat.

Zbrojním podnikem, který měl být při nočních ukrajinských dronových útocích zasažen v Moskevské oblasti, je podle bývalého poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Geraščenka 75. vojenský opravárenský závod v Serpuchově. Geraščenko o tom informoval na síti X.

Závod se specializuje na opravy vojenské techniky včetně systémů protivzdušné obrany a radarů. Podle ruského státního koncernu Rostech opravoval také techniku využívanou v raketových systémech Buk-M1, Buk-M2 a S-300V. Zásah závodu ani rozsah případných škod zatím nejsou nezávisle potvrzeny.

Ukrajinci tvoří více než třetinu všech zaměstnaných cizinců na Slovensku. V září tam podle údajů slovenských úřadů legálně pracovalo přes 150 tisíc zahraničních pracovníků. Ukrajinci ve větších počtech působili na slovenském pracovním trhu už před začátkem ruské invaze v únoru 2022.

Válka následně vyvolala rozsáhlou uprchlickou vlnu a tisíce Ukrajinců na Slovensku zůstaly. Zahraniční pracovníci dnes představují přibližně šest procent tamní pracovní síly a pomáhají pokrývat nedostatek zaměstnanců zejména v průmyslu, dopravě či službách.

Spojené státy a Rusko neberou Evropu vážně kvůli její rozdělenosti a pomalému rozhodování. V rozhovoru pro německý deník Bild to uvedl český prezident Petr Pavel. „Pokud to velmi rychle nezměníme, staneme se irelevantními,“ varoval. Evropa podle něj musí při jednáních o ukončení války na Ukrajině vystupovat jednotně a mít vlastní vyjednávací pozici.

Rusko se podle Pavla snaží vyvolat další uprchlickou vlnu z Ukrajiny a oslabit evropskou podporu napadené země. Český prezident zároveň připustil, že Moskvu by k jednání mohla motivovat nabídka obnovení hospodářských vztahů. Podmínkou by však muselo být příměří na Ukrajině.

Rusko během nočních útoků vyslalo na Ukrajinu 210 útočných dronů a blíže neurčený počet raket a střel různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 181 dronů, žádnou z raket ani střel se jí však podle ranního hlášení vzdušných sil nepodařilo sestřelit. Zásahy byly zaznamenány na 32 místech.

Počet zraněných po ruských útocích v Kyjevě mezitím vzrostl na 24, oznámily ukrajinské úřady. V Lymanivce v Charkovské oblasti navíc ruský dron zasáhl obytný dům, kde podle záchranářů zahynul jeden člověk a dalších devět utrpělo zranění.

Ruská protivzdušná obrana v noci údajně zneškodnila 808 ukrajinských dronů, oznámilo ruské ministerstvo obrany na Telegramu. Útoky zasáhly více než desítku regionů včetně okolí Moskvy, Kurské a Lipecké oblasti či okupovaného Krymu. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířilo k hlavnímu městu přibližně 630 dronů, z nichž 163 bylo sestřeleno v jeho blízkosti.

Podle nezávislého ruského zpravodajského kanálu Astra byl v Moskevské oblasti zasažen zbrojní podnik, který vyrábí munici a opravuje vojenskou techniku. V Kurské oblasti utrpěly zranění dvě seniorky a po poškození energetického zařízení vypadla na několika místech elektřina. Další zraněné hlásí úřady z okolí Moskvy a Lipecké oblasti.

Ruské útoky na Ukrajinu si podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádaly nejméně dva mrtvé a 34 zraněných, včetně pěti dětí. Rusko během noci zaútočilo na 12 ukrajinských oblastí. Na samotný Kyjev od středečního večera vyslalo ve třech vlnách 21 balistických raket. Poškozeny byly obytné domy, energetická zařízení, infrastruktura nádraží a metra, obchodní centra i klášter.

Další útoky proti Ukrajině, které Rusko podniklo krátce po skončení jednání prezidenta Vladimira Putina s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem, podle Zelenského ukázaly, že se postoj Moskvy nemění. Ukrajinský prezident na síti X zdůraznil, že k ukončení války je nutné zvýšit tlak na Rusko, posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny a zpřísnit sankce.

Severoatlantická aliance (NATO) umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centralizované agentury, napsal dnes list Financial Times (FT). Krok podle něj umožní Ukrajině získávat obranné prostředky rychleji a levněji.

„Ukrajině to poskytne možnost využít strukturovanější rámec k čerpání široké škály kapacit, které nabízíme: odborné znalosti v oblasti zadávání objednávek, podpůrné služby a přístup k zavedené průmyslové základně,“ uvedla Jacqueline Borsboomová z agentury Severoatlantické aliance pro poskytování podpory a pořizování výzbroje (NSPA).

Krok přichází v době zhoršujících se vztahů mezi USA a Ukrajinou poté, co americký prezident Donald Trump tento měsíc oznámil dohodu s ruským protějškem Vladimirem Putinem o vývozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes ráno v reakci na rozsáhlé raketové útoky na Kyjev a na jednání amerického vyslance Stevea Witkoffa s Vladimirem Putinem tweetoval, že obyvatelé města slyšeli, jak vypadá ruský „humanismus“. Dodal, že Rusko útočilo i na další ukrajinská města. „Politika ústupků, servilita a lichocení tuto válku nezastaví. Zastaví ji jedině síla,“ uvedl.

Ruské noční útoky zabily v Kyjevě jednoho člověka, 22 zranily, uvedli záchranáři. Podle starosty je poničená infrastruktura metra na jednom z mostů.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 
Kyjev noci na dnešek čelil druhému raketovému útoku za několik hodin, píše agentura Reuters s odvoláním na svědka. Ve středu večer ruský raketový útok na ukrajinskou metropoli zranil šest lidí, poškodil domy, čerpací stanici a dopravní vybavení, uvedly ukrajinské úřady. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin na síti Telegram později uvedl, že Rusko v noci na dnešek sestřelilo většinu ze zhruba 630 dronů mířících na Moskvu. Zraněni podle něj byli dva lidé.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Ukrajina podporuje návrh Spojených států na uspořádání trojstranných rozhovorů s Ruskem na úrovni vyjednavačů. V rozhovoru s novináři to dnes podle agentur Reuters a AFP řekl ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj v reakci na zprávy o jednání amerického zmocněnce Stevea Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml pak uvedl, že Moskva je ochotna příští měsíc obnovit trojstranné rozhovory s USA a Ukrajinou.

Zelenskyj novinářům na platformě WhatsApp sdělil, že hovořil s americkými představiteli po jednání Witkoffa s Putinem v Petrohradu. „Dozvěděli jsme se, že Rusko... je nakloněno trojstrannému setkání našich týmů,“ sdělil prezident. „Americká strana navrhuje uspořádat toto setkání co nejdříve. My jsme pro,“ dodal. Na schůzce by zástupci zemí podle něj mohli projednat mírové návrhy a případný summit nejvyšších představitelů.

Ve Varšavě dnes jednali náčelníci generálních štábů české a polské armády Miroslav Hlaváč a Wieslaw Kukula, kteří hovořili například o bezpečnostní situaci na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO). Oznámila to polská armáda, která podotkla, že Polsko je první zemí, již český generálporučík navštívil po svém nástupu do funkce na konci června.

Rozhovory se zaměřily mimo jiné na bezpečnostní situaci na východním křídle NATO, hrozby v kyberprostoru, ruskou dezinformační kampaň, incidenty s ruskými drony narušujícími hranice, migrační tlak z Běloruska, sabotáže namířené proti Polsku a podporu Ukrajiny, uvedla polská armáda. Velení obou armád podle Varšavy hovořilo také o transformaci polských ozbrojených sil nebo o rozvoji bezpilotních prostředků a obraně proti nim.

Zastavení pomoci Ukrajině by Rusko ještě více povzbudilo. Po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to dnes v Berlíně řekl český prezident Petr Pavel. Německo je největším evropským podporovatelem Ukrajiny, která se už téměř pět let brání rozsáhlé ruské invazi. Pavel, který je na dvoudenní pracovní návštěvě Německa, s Merzem jednal také o prohlubování česko-německé bezpečnostní spolupráce.

„Německo je silným zastáncem myšlenky, že podpora Ukrajiny musí nadále pokračovat, pokud nechceme řešit ještě větší problémy, než máme dnes,“ řekl prezident. Některé evropské země si podle něj ale myslí, že ukončení podpory napadené země by mohlo přinést snížení napětí a snížení hybridních útoků. „Já si to nemyslím. Já jsem naopak zastáncem názoru, že by to vedlo k opaku, protože by to Rusko povzbudilo,“ uvedl prezident.