Хроника войны в Украине: 29 марта - Путин выдвинул бесчеловечное требование

Dobré ráno, vážení čtenáři, 
Kyjev noci na dnešek čelil druhému raketovému útoku za několik hodin, píše agentura Reuters s odvoláním na svědka. Ve středu večer ruský raketový útok na ukrajinskou metropoli zranil šest lidí, poškodil domy, čerpací stanici a dopravní vybavení, uvedly ukrajinské úřady. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin na síti Telegram později uvedl, že Rusko v noci na dnešek sestřelilo většinu ze zhruba 630 dronů mířících na Moskvu. Zraněni podle něj byli dva lidé.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Ukrajina podporuje návrh Spojených států na uspořádání trojstranných rozhovorů s Ruskem na úrovni vyjednavačů. V rozhovoru s novináři to dnes podle agentur Reuters a AFP řekl ukrajinský prezident Volodmyr Zelenskyj v reakci na zprávy o jednání amerického zmocněnce Stevea Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml pak uvedl, že Moskva je ochotna příští měsíc obnovit trojstranné rozhovory s USA a Ukrajinou.

Zelenskyj novinářům na platformě WhatsApp sdělil, že hovořil s americkými představiteli po jednání Witkoffa s Putinem v Petrohradu. „Dozvěděli jsme se, že Rusko... je nakloněno trojstrannému setkání našich týmů,“ sdělil prezident. „Americká strana navrhuje uspořádat toto setkání co nejdříve. My jsme pro,“ dodal. Na schůzce by zástupci zemí podle něj mohli projednat mírové návrhy a případný summit nejvyšších představitelů.

Ve Varšavě dnes jednali náčelníci generálních štábů české a polské armády Miroslav Hlaváč a Wieslaw Kukula, kteří hovořili například o bezpečnostní situaci na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO). Oznámila to polská armáda, která podotkla, že Polsko je první zemí, již český generálporučík navštívil po svém nástupu do funkce na konci června.

Rozhovory se zaměřily mimo jiné na bezpečnostní situaci na východním křídle NATO, hrozby v kyberprostoru, ruskou dezinformační kampaň, incidenty s ruskými drony narušujícími hranice, migrační tlak z Běloruska, sabotáže namířené proti Polsku a podporu Ukrajiny, uvedla polská armáda. Velení obou armád podle Varšavy hovořilo také o transformaci polských ozbrojených sil nebo o rozvoji bezpilotních prostředků a obraně proti nim.

Zastavení pomoci Ukrajině by Rusko ještě více povzbudilo. Po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to dnes v Berlíně řekl český prezident Petr Pavel. Německo je největším evropským podporovatelem Ukrajiny, která se už téměř pět let brání rozsáhlé ruské invazi. Pavel, který je na dvoudenní pracovní návštěvě Německa, s Merzem jednal také o prohlubování česko-německé bezpečnostní spolupráce.

„Německo je silným zastáncem myšlenky, že podpora Ukrajiny musí nadále pokračovat, pokud nechceme řešit ještě větší problémy, než máme dnes,“ řekl prezident. Některé evropské země si podle něj ale myslí, že ukončení podpory napadené země by mohlo přinést snížení napětí a snížení hybridních útoků. „Já si to nemyslím. Já jsem naopak zastáncem názoru, že by to vedlo k opaku, protože by to Rusko povzbudilo,“ uvedl prezident.

„Německo je silným zastáncem myšlenky, že podpora Ukrajiny musí nadále pokračovat, pokud nechceme řešit ještě větší problémy, než máme dnes,“ řekl po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Berlíně český prezident Petr Pavel. Některé evropské země si podle něj ale myslí, že ukončení podpory napadené země by mohlo přinést snížení napětí a snížení hybridních útoků. „Já si to nemyslím. Já jsem naopak zastáncem názoru, že by to vedlo k opaku, protože by to Rusko povzbudilo,“ uvedl prezident.

S Merzem Pavel jednal také o dalším prohlubování česko-německé spolupráce v bezpečnosti, a to nejen v obraně a vnitřní bezpečnosti, ale například i v bezpečnosti dodávek, surovin či potravinové bezpečnosti. Hovořili také o protivzdušné obraně. Podle Pavla se shodli, že „rozhodně nedává smysl, aby si každá evropská země pořizovala všechny druhy této obrany“. Mělo by se jednat o jejich sdílení, dodal prezident.

Rusko je podle poradce Kremlu Jurije Ušakova připraveno obnovit trojstranná mírová jednání s Ukrajinou a Spojenými státy. Další kolo rozhovorů by se mohlo uskutečnit v polovině listopadu v Abú Zabí, uvedl Ušakov podle agentur Reuters a AFP. Hlavním tématem mají být bezpečnostní záruky pro Rusko a Ukrajinu po skončení války.

Nové postoje Kyjeva a evropských zemí však Moskvu podle Ušakova neuspokojily. Americký vyjednavač Steve Witkoff o nich informoval ruského prezidenta Vladimira Putina během dnešní schůzky v Petrohradu. Ušakov podle agentury RIA Novosti prohlásil, že v těchto návrzích nebylo „mnoho užitečného“.

Lídři Evropské unie budou 26. a 27. listopadu na mimořádném dvoudenním summitu jednat o další finanční pomoci Ukrajině a budoucím unijním rozpočtu. Podle informací z unijních diplomatických kruhů se jednání původně plánované na jeden den prodlouží na dva.

Hlavním tématem bude rozpočet EU na roky 2028 až 2034, u něhož mezi členskými státy přetrvávají výrazné neshody. Irské předsednictví navrhlo jeho snížení na 1,622 bilionu eur, tedy přibližně o osm procent oproti původnímu návrhu Evropské komise.

Prezident Petr Pavel jednal na Pražském hradě s eurokomisařem pro obranu a vesmír Andriusem Kubiliusem o prohloubení spolupráce s ukrajinským obranným průmyslem. Hovořili také o využití zkušeností, které Ukrajina získala během války s Ruskem, uvedla prezidentská kancelář na webu Hradu.

Pavel zdůraznil zájem Česka aktivněji se zapojit do společných obranných projektů s využitím domácího průmyslu. S eurokomisařem jednal rovněž o připravenosti Evropy na bezpečnostní hrozby a užší spolupráci Evropské unie s NATO.

V ruské Kaliningradské oblasti se zřítila stíhačka Su-30SM. Oba piloti podle předběžných informací nehodu přežili, utrpěli však zranění. Informoval o tom zpravodajský účet NEXTA na síti X.

Americký zmocněnec Steve Witkoff informoval ruského prezidenta Vladimira Putina o obsahu svých jednání v Oslu a o nových aspektech v postoji Evropanů a Kyjeva ohledně ukončení rusko-ukrajinské války, ale není v nich moc užitečného, řekl podle státní agentury RIA Novosti poradce Kremlu Jurij Ušakov. Putin podle něj Witkoffovi sdělil, že Moskva je v zásadě ochotna příští měsíc obnovit trojstranná jednání s Ukrajinou a USA.

Dva aktivisté ze skupiny Kaputin vylili před americkým velvyslanectvím v Praze červenou tekutinu připomínající krev. Protestovali tak proti postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa k Ukrajině, který označují za zradu. Přibližně po 15 minutách je policisté odvedli na služebnu.

„Symbolická krev vytékající ze sudu před americkou ambasádou připomíná cynismus, s nímž Spojené státy vyměnily životy a utrpení Ukrajinců za sobecký byznys,“ uvedli aktivisté v prohlášení. Kritizovali zejména Trumpovo sbližování s Moskvou a dohodu o dodávkách ruské nafty.

Podle policejního mluvčího Richarda Hrdiny se aktivisté dopustili znečištění veřejného prostranství a policie s nimi zahájí přestupkové řízení.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Rusko propustilo 74letého Američana Stephena Hubbarda na jeho žádost a Spojené státy za to nemusely nic nabídnout. „Nemuseli jsme nic poskytnout na oplátku, což je v Rusku bezprecedentní,“ napsal na své sociální síti Truth Social.

Trump zároveň vzkázal, že by se mu měli omluvit lidé, kteří požadovali okamžité zavedení dalších sankcí proti Rusku. Podle prezidenta by totiž takový krok Hubbardovo propuštění překazil. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov mezitím podle agentury TASS potvrdil, že se k dnešnímu jednání Putina s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem na dálku připojil také Trumpův zeť Jared Kushner.

Počet obětí dnešních ruských útoků na Ukrajinu vzrostl na nejméně šest. Další dva mrtvé hlásí Záporožská oblast, kde ruský dron zasáhl civilní automobil poblíž obce Komyšuvacha. Zahynuli 73letý muž a 71letá žena, oznámil na sociálních sítích šéf oblastní správy Mychajlo Semikin.

Ruské síly podle ukrajinského premiéra Serhije Koreckého od úterního večera nepřetržitě útočí na energetickou infrastrukturu, železnice, nákupní centra i obytné domy. Terčem útoků se staly také civilní podniky a ruský dron podle premiéra zasáhl obchodní loď v Černém moři. Další čtyři lidé zahynuli při útocích v Kyjevě a Charkovské oblasti.

Jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem v Petrohradu skončilo. Schůzka trvala přibližně tři hodiny, informovala agentura TASS s odvoláním na Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Oba představitelé jednali o možnostech příměří na Ukrajině a amerických mírových návrzích.

Rusko pohrozilo Japonsku tvrdými odvetnými opatřeními kvůli dodávce dronů na Ukrajinu. Japonská společnost Terra Drone minulý týden oznámila, že ukrajinské straně dodala sérii bezpilotních letounů. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová následně varovala Tokio, že Moskva má prostředky k přijetí „tvrdých opatření“, informoval zpravodajský účet NEXTA.

Zacharovová zároveň zopakovala, že Rusko považuje ukrajinské závody na výrobu zbraní za legitimní cíle svých útoků. „Myslím, že nás v Tokiu uslyší,“ dodala směrem k japonské vládě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že by souhlasil se zastavením bojů na současné frontové linii. Na otázku novináře, zda by přijal mírovou dohodu, která by ponechala území pod kontrolou obou stran v nynějším stavu, odpověděl kladně. Informoval o tom zpravodajský účet NEXTA na síti X.

„Ano, pokud nyní musíme boje zmrazit, myslím, že je to reálná cesta k ukončení války,“ uvedl Zelenskyj - ať už se to nazývá příměřím, nebo zastavením zabíjení.

Americký vyjednavač Steve Witkoff poděkoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi za propuštění 74letého Američana Stephena Hubbarda, který byl v Rusku odsouzen k téměř sedmi letům vězení za údajnou žoldnéřskou činnost.

„O mém prezidentovi Donaldu Trumpovi často mluvíte jako o humanistovi. Vy jste také humanista, pane,“ řekl Witkoff Putinovi.

Existuje základ pro dosažení příměří na Ukrajině, prohlásil americký vyjednavač Steve Witkoff na úvod jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu. Podle tiskových agentur uvedl, že přivezl nové mírové návrhy a doufá, že Moskva zváží obnovení trojstranných rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

Putin během schůzky oznámil také propuštění 74letého Američana Stephena Hubbarda, který byl v Rusku vězněn od roku 2022 a odsouzen za údajnou žoldnéřskou činnost. O jeho případu s Putinem dříve jednal americký prezident Donald Trump.

Další postup k dosažení míru na Ukrajině bude záviset na tom, zda Spojené státy dnes od Ruska uslyší něco nového, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Hodně záleží na tom, zda se americké straně podaří dnes od Ruska slyšet něco nového o míru, nikoli o pokračování války,“ napsal na síti X v souvislosti s jednáním amerického vyjednavače Steva Witkoffa v Petrohradu.

Zelenskyj zároveň oznámil, že dnes ráno v Oslu znovu jednal s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Oba podle něj pokračují v koordinaci dalších kroků k dosažení spravedlivého míru. Norsku poděkoval za podporu Ukrajiny v oblasti obrany, ekonomiky i diplomacie.