Хроника войны в Украине: 29 марта - Путин выдвинул бесчеловечное требование

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase zítra ráno.

OBRAZEM: Francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se účastní tiskové konference po summitu o Ukrajině v Elysejském paláci v Paříži ve Francii ve čtvrtek 4. září 2025.

Dánské ministerstvo zahraničních věcí vydalo prohlášení v souvislosti s ruským raketovým útokem, při kterém byli zraněni humanitární pracovníci z Dánské rady pro uprchlíky poblíž Černigova.

Ukrajina tvrdí, že při ruském útoku byli zabiti nejméně dva lidé a pět dalších zraněno. Zaměstnanci humanitární organizace se podíleli na odminování, informují regionální úřady.

Ruské ministerstvo obrany bez jakýchkoli důkazů tvrdí, že jeho Iskander zasáhl ukrajinskou bojovou posádku, která se údajně připravovala k odpálení dronů. Dánské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že útok byl zaměřen na zaměstnance Dánské rady pro uprchlíky.

„Jen další důkaz, že Putin nemá v úmyslu ukončit tuhle agresivní válku,“ uvedlo Dánské ministerstvo zahraničních věcí na síti X. 

Britské noviny Financial Times s odvoláním na informované zdroje píší, že se USA rozhodly omezit financování programů zaměřených na pomoc ozbrojeným silám členských států NATO sousedících s Ruskem.

Podle FT jsou hlavními příjemci takové pomoci Estonsko, Lotyšsko a Litva. Zdroje uvádí, že v rámci programu známého jako Sekce 333 obdržely evropské země v letech 2018–2022 1,6 miliardy dolarů, což představuje přibližně 29 % celkových finančních prostředků přidělených všem zemím na celém světě.

„Nejdříve musíme dospět k nějaké podobě příměří, respektive míru, jaký by byl mandát těch jednotek a pak se samozřejmě můžeme bavit o konkrétním podílu jednotlivých zemí. Česká republika je připravena se nějakou formou na tom podílet, ale jaká ta forma bude, to je opravdu předčasná otázka,“ řekl premiér Petr Fiala na předvolebním mítinku v Pardubicích o dnešním jednání koalice ochotných, ke kterému se připojil virtuálně. 

Polsko na Ukrajinu ani po skončení války s Ruskem nepošle vojáky. Dnes to po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži řekl polský premiér Donald Tusk, uvedla agentura PAP. Varšava již dříve opakovaně odmítla vyslání vojáků do případné mírové mise. Tusk nicméně podle agentury Reuters řekl, že Polsko se zapojí do diskuzí o vytvoření bezpečného vzdušného prostoru nad Ukrajinou, ale takové budoucí řešení nesmí ohrozit polskou bezpečnost.

Americký prezident Donald Trump dnes řekl evropským lídrům, že jejich země musí přestat kupovat ruskou ropu, která pomáhá Moskvě financovat válku na Ukrajině. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na činitele Bílého domu.

Vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý vidí výzvu v tom, aby politická vedení připomínala občanům, že i v mírových časech musí být země připraveny, mimo jiné v oblasti obranného průmyslu. „V současné době jsme stále velmi reaktivní z hlediska rozvoje obranné průmyslové výroby,“ řekl v podvečer na Pražském obranném summitu. Je to podle něj logické v době, kdy se Evropa potýká s výzvami, které přináší válka na Ukrajině. Je ale potřeba být proaktivnější, přemýšlet o budoucnosti, budoucích válkách a budoucích systémech národní připravenosti, které by měly být zároveň kolektivně koordinovány, míní. Jednou z charakteristik budoucí fáze evropského obranného průmyslu by podle něj měla být včasná a kolektivní průmyslová příprava na kolektivní obranu.

Šéf vojenské správy Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus na Telegramu uvedl, že dnešní útok zasáhl odminovací misi Dánské rady pro uprchlíky (DRC), což je dánská humanitární organizace působící po celém světě. Na Ukrajině pomáhá DRC s rekonstrukcí domů či s likvidací min.

Celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do mírových jednotek na Ukrajině - na zemi, ve vodě či ve vzduchu, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání koalice ochotných.

„Pokud bude ruská strana hrát o čas, zvýší Evropa sankční tlak, aby zvýšila šance na diplomatické řešení,“ řekl po dnešním jednání koalice ochotných německý kancléř Friedrich Merz. Ve svém prohlášení pak zdůraznil, že Německo a jeho spojenci budou pokračovat v podpoře Ukrajiny a počítají i s tím, že se USA budou nadále podstatně podílet na podpoře Ukrajiny a na bezpečnostních zárukách.

Rusko zůstane hrozbou nehledě na výsledek války na Ukrajině, uvedl dnes na Pražském obranném summitu náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Výsledek na Ukrajině je podle něj zásadní, protože bude utvářet uspořádání světa. Rusko ale zůstane hrozbou nehledě na to, jak válka dopadne, míní.

Je důležité si uvědomit, že Rusko rozumí jenom síle, řekl Řehka. „Naším hlavním úkolem by dnes měla být podpora Ukrajiny proti ruské agresi a posílení transatlantické vazby,“ uvedl šéf české armády.

Evropané jsou připraveni výrazně přispět k bezpečnostním garancím pro Ukrajinu, uvedl po jednání koalice ochotných německý kancléř Friedrich Merz. Doufají v podporu z USA.

Nejméně dva mrtvé a tři zraněné si dnes vyžádal ruský raketový úder na okraj ukrajinského města Černihiv. Na síti Telegram to uvedl šéf vojenské správy města Dmytro Bryžynskyj, podle kterého balistická raketa zasáhla místní odminovací misi.

„Raketový útok byl proveden na pracovníky humanitární odminovací mise, kteří se v oblasti věnovali odminovacím pracím,“ napsal Bryžynskyj. Poznamenal, že úder zasáhl místo v blízkosti kontrolního stanoviště u vjezdu do městské části Novoselivka.

Zástupci takzvané koalice ochotných zahájili spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo uvolnit napětí a spojenci Ukrajiny nyní připravují záruky pro okamžik zahájení jednání o míru tak, aby si byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jistý podporou všech spojenců. „Základem garancí budou ukrajinské ozbrojené síly,“ řekl Rutte v Praze.

Ukrajina dostala díky české muniční iniciativě letos dosud 1,1 milionu kusů velkorážové munice. Po dnešním jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO) Markem Ruttem v Praze to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Loni iniciativa Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, pomohla dodat 1,5 milionu nábojů. Letošním cílem je tento počet vyrovnat, podle Fialy se pravděpodobně podaří ho překonat.

Iniciativa ukazuje, že i menší země může hrát významnou roli a výrazně přispívat k evropské bezpečnosti, uvedl Fiala. „Jsem hrdý, že se ČR v době vlády, kterou vedu, změnila z jakéhosi černého pasažéra na zemi, která je aktivním spojencem a plní své závazky, které přijala při svém vstupu do NATO,“ připomněl premiér plány na navyšování obranného rozpočtu na tři procenta HDP do roku 2030 a pět procent do roku 2035.

Soud v italské Bologni ve středu odložil na 9. září jednání o žádosti Německa o vydání Ukrajince, který byl v Itálii zadržen minulý měsíc a je podezřelý z podílu na poškození plynovodů Nord Stream v roce 2022. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Podle něj si soud vyžádal více informací o podmínkách, za jakých bude podezřelý občan Ukrajiny v Německu zadržován. Obhájce Nicola Canestrini rovněž řekl, že jeho klient vinu popírá.

Devětačtyřicetiletého Ukrajince Serhije K., jehož plné jméno média různě uvádí jako Kuzencov nebo Kuzněcov, zatkla italská policie 20. srpna poblíž italského letoviska Rimini, kde byl na dovolené s rodinou. Podle německého státního zastupitelství je obviněn ze spolčení s cílem způsobit výbuch, ze sabotáže a zničení důležitých staveb. Nyní je ve vyšetřovací vazbě v Itálii a italský soud má rozhodnout o jeho vydání do Německa.

Po více než pětihodinovém jednání ve středu soud v Bologni vyhověl žádosti obhajoby o přezkoumání podmínek, za jakých bude muž zadržován v německém vězení. Také generální prokurátor, který původně vydání podporoval, ve středu požádal o čas pro další vyšetřování.

Vladimir Putin se cestou z Číny zastavil v dálněvýchodním přístavu Vladivostok. Sešel se s kadety a prohlédl si oslavnou expozici tamní 155. samostatné gardové brigády námořní pěchoty zvané Kurské.

V Paříži dnes začalo jednání takzvané koalice ochotných, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Lídři zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem mají jednat o bezpečnostních zárukách. Schůzky se účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, z nichž někteří přijeli do Elysejského paláce osobně a jiní se připojují online, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Přes videospojení se má schůzky z Prahy například účastnit český premiér Petr Fiala společně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.