Хроника войны в Украине: 29 марта - Путин выдвинул бесчеловечное требование

Jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou by měla řešit také otázku bezpečnostních záruk pro obě země ve válce, řekl ruský prezident Vladimir Putin, aniž však potvrdil konání takových jednání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že jeho země je připravena k mírovým jednáním na okraji summitu skupiny G20 ve Spojených státech v polovině prosince.

"Cílem těchto jednání bude vyřešit otázku bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i pro Rusko," uvedl Putin. Výsledkem podle něj má být "rámec konečné dohody a ne nějaká podoba krátkého zastavení bojů". Řešit by se měla i širší bezpečnost v Evropě, uvedl podle agentur šéf Kremlu. Zároveň opakovaně tvrdil, že regiony na východě Ukrajiny, které chce Moskva dobýt, jsou historicky "ruským územím".

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, prohlásil ve čtvrtek večer podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Odmítl však říci, zda s Muskem o věci přímo hovořil. Kyjev si v posledních dnech stěžoval na omezení rychlosti připojení k systému, na kterém je ukrajinská armáda závislá při obraně proti ruské agresi a který využívá ke komunikaci na bojišti i k provozu dronů.

"Nechci to komentovat, jestli jsem volal já, nebo někdo jiný, na tom podle mě nezáleží. Rozhodující je, že to znovu spustil," řekl Trump novinářům a dále se k věci nevyjádřil.

Děkujeme, že sledujete online zpravodajství Blesku k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase od zítřejšího rána. Přejeme dobrou noc. 

Američané budou po skončení ruské války proti Ukrajině investovat do výstavby center pro zpracování dat v ruské části Arktidy. Na okraji Eurasijského ekonomického fóra v Istanbulu to řekl šéf americké obchodní komory (AmCham) v Rusku Robert Agee. Další americké investice v Rusku by podle něj mohly být oznámeny již v letošním roce. Všímá si toho web deníku Gazeta Wyborcza.

Někteří američtí podnikatelé se nemohou dočkat, až budou konečně moci znovu v Rusku investovat, uvedl Agee. "Věřím, že jakmile tento konflikt skončí, bude to jedna z hlavních destinací pro americké investice," citovala šéfa obchodní komory ruská tisková agentura Interfax.

Ukrajina je připravena k mírovým jednáním během summitu skupiny G20 ve Spojených státech, ale žádné pozvání dosud nedostala, řekl dnes novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters.

Summit G20 se má konat v polovině prosince v resortu amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě. Schůzky by se mohl zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Mluvčí Kremlu se dnes zmínil, že zatím nebylo rozhodnuto, zda se Putin zúčastní summitu G20, kam byl pozván. Moskva však při rozhodování přihlédne ke všem okolnostem.

Rusové zaútočili pomocí dronů na Záporožskou oblast a zasáhli rodinný dům, uvedl Michail Semikin, úřadující náčelník regionální vojenské správy. Informuje o tom ruskojazyčná BBC.

„Rusko svým útokem zabilo rodinu. Zahynul 37letý muž a 38letá žena,“ napsal Semikin na telegramu.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 22. 10. 2026.

Dánsko oznámilo nákup amerických a norských střel dlouhého doletu, které mu v případě napadení umožní zasahovat cíle hluboko za nepřátelskými liniemi. Kodaň pořídí pozemní střely Anthem od americké společnosti Covenant a norské střely Joint Strike Missile určené pro stíhačky F-35. Podle agentury Reuters má nákup posílit obranyschopnost Dánska i odstrašující sílu NATO.

Rusko na oznámení reagovalo ostrou výhrůžkou. Ruské velvyslanectví v Kodani prohlásilo, že Dánsko tímto krokem směřuje ke konfrontaci s Moskvou, která bude mít „nevyhnutelné katastrofální důsledky“. Dánský ministr obrany Jeppe Bruus nákup zdůvodnil zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě. Počet objednaných střel ani jejich cenu Kodaň nezveřejnila.

Rusko vyzvalo Evropskou unii, aby přehodnotila chystaný zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), který má začít platit v lednu. Ruští představitelé podle agentury Reuters argumentují rostoucími cenami energií a nízkou naplněností evropských zásobníků. „Doufám, že je stále čas na přehodnocení tohoto rozhodnutí,“ prohlásil na ekonomickém fóru v Istanbulu šéf ruské společnosti Novatek Leonid Michelson.

Zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina Kirill Dmitrijev navíc prohlásil, že plynovod Nord Stream v budoucnu obnoví provoz. Návrat ruských energetických dodávek do Evropy označil za ekonomicky nevyhnutelný. Cena plynu na evropském trhu přitom tento týden poprvé za téměř čtyři roky překročila 90 eur za megawatthodinu. Za zdražováním stojí především konflikt na Blízkém východě, který narušil přepravu LNG přes Hormuzský průliv.

Ukrajinské úřady nařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi ze Slovjansku a Kramatorsku, dvou klíčových měst v Doněcké oblasti, ke kterým se postupně přibližují ruské jednotky. „Bezpečnostní situace se neustále zhoršuje. Ruské jednotky každý den útočí na Kramatorsk a Slovjansk,“ uvedl na telegramu šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Podle něj ruské útoky zasahují obytné čtvrti, civilní dopravu i místa, kde se shromažďují lidé.

V oblasti obou měst podle údajů z poloviny října stále žilo téměř 350 dětí. Ruské jednotky se podle různých odhadů nacházejí zhruba pět až 15 kilometrů od měst, která představují důležité opěrné body ukrajinské obrany Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes varoval, že jejich případná ztráta by mohla Rusům umožnit další postup směrem k Dnipru a Pavlohradu.

Pokud by Ukrajina přišla o Slovjansk a Kramatorsk, ruská armáda by mohla postoupit dál směrem k městům Dnipro a Pavlohrad. V rozhovoru pro podcast The Diary of a CEO před tím varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi dalšími možnými cíli ruských sil zmínil také Záporoží a Mykolajiv.

Zelenskyj zároveň zdůraznil, že příměří představuje největší kompromis, na který je Ukrajina ochotna přistoupit. Podle prezidenta Rusko v současnosti kontroluje přibližně 18 až 19 procent ukrajinského území. Jeho vyjádření zveřejnil na síti X účet BLYSKAVKA.

Finský premiér Petteri Orpo dnes dorazil do Kyjeva, na který Rusko během jeho návštěvy znovu zaútočilo balistickými raketami. Cílem jeho cesty je vyjádřit podporu Ukrajině v pokračující válce a před nadcházející zimou. Informoval o tom server The Kyiv Independent.

Finsko zároveň oznámilo další humanitární pomoc Ukrajině ve výši dvou milionů eur (přibližně 49 milionů korun), která má pomoci mimo jiné s přípravami na zimu. Orpo má v Kyjevě jednat s ukrajinskými představiteli a podpořit také reformy potřebné pro vstup země do Evropské unie. Během návštěvy zavítal i do školy, kterou při jednom z říjnových útoků poškodil ruský dron.

Rusko podle zjištění britského deníku The Telegraph využívá rybářské lodě ke sledování důležitých podmořských kabelů, které propojují Británii s Evropou a Spojenými státy. Analýza pohybu plavidel odhalila více než 500 případů, kdy se ruské lodě zdržovaly nad telekomunikačními kabely nebo se pohybovaly podél jejich tras.

Podezřelé chování vykazovalo nejméně 17 ruských plavidel. Některá opakovaně měnila směr nebo plula velmi pomalu, což podle námořních expertů může umožňovat podrobné mapování mořského dna. Zdroj z NATO deníku potvrdil, že Aliance pohyb ruských civilních lodí sleduje. Přímý důkaz, že všechna identifikovaná plavidla prováděla špionáž, však analýza nepřináší.

Britská vláda nyní připravuje zpřísnění trestů za úmyslné poškozování podmořské infrastruktury, včetně možnosti až čtrnáctiletého vězení. Případné narušení kabelů by mohlo vážně zasáhnout bankovnictví, dopravu, nemocnice i telekomunikace.

Čtyřiasedmdesátiletý Američan Stephen Hubbard, kterého Rusko po čtyřech letech propustilo z vězení, se vrátil do Spojených států. Jeho přílet podle agentury AFP potvrdil právník Martin De Luca. Hubbard si v Rusku odpykával téměř sedmiletý trest za údajné žoldnéřství ve prospěch Ukrajiny, obvinění ale odmítal.

Hubbarda zajali ruští vojáci v dubnu 2022 na severovýchodě Ukrajiny, kde žil se svou partnerkou. Moskva tvrdila, že se připojil k ukrajinské územní obraně, ukrajinské úřady však podle AFP o jeho působení v této jednotce nemají žádné záznamy. O jeho propuštění informoval ve středu ruský prezident Vladimir Putin během jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Podle Donalda Trumpa byl Hubbard propuštěn bez jakékoli protislužby.

Počet obětí nočních a dnešních ruských útoků na Ukrajinu vzrostl na pět, desítky dalších lidí utrpěly zranění. Při raketovém útoku na tržiště ve městě Lozová v Charkovské oblasti zahynuly dvě ženy ve věku 50 a 60 let, dalších 34 lidí bylo zraněno. Informoval o tom šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Dalšího muže zabili Rusové při dronovém útoku na Kramatorsk. Záchranáři podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) našli jeho tělo pod troskami zničeného rodinného domu. Kvůli pokračující aktivitě ruských letadel a dronů navíc museli přerušit hašení požáru.

Ve Slovjansku utrpělo při dalším ruském útoku zranění pět lidí, včetně dětí ve věku osmi a 13 let. Další dvě oběti si vyžádaly útoky v Kyjevě a u města Lozová.

Ruský soud poslal na 18 let do vězení 77letého krymského aktivistu Volodymyra Anaňjeva, kterého označují za nejstaršího politického vězně z okupovaného Krymu. Podle serveru Mediazona byl odsouzen za údajnou přípravu atentátu na Sergeje Aksjonova, Moskvou dosazeného šéfa Krymu. Ruská tajná služba FSB tvrdí, že měl jednat na příkaz ukrajinských speciálních služeb.

„Jakýkoliv trest vězení pro mě bude rozsudkem smrti. Ať už dva roky, nebo 22,“ uvedl Anaňjev před vynesením verdiktu. Na Krym se přitom v roce 2023 vrátil z Kyjeva, aby navštívil hrob svých rodičů. Po vyslechnutí rozsudku se podle serveru Mediazona modlil za své věznitele. „Pane, zachraň mé trýznitele a smiluj se nad nimi,“ prohlásil.

Počet zraněných po ruském útoku na tržiště ve městě Lozová na východě Ukrajiny vzrostl na 34. Dva lidé při útoku zahynuli, uvedla ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace.

Útok způsobil požár jednoho z obchodů a poškodil několik dalších obchodních objektů, bytový i rodinný dům a zaparkovaná auta. Další oběť ruských útoků hlásí úřady z Kramatorsku, kde zemřel jeden člověk.

Tisíce Ukrajinců v Ruskem okupovaném městě Olešky čelí vážnému nedostatku potravin a léků. Civilisté se navíc z oblasti nemohou bezpečně dostat, protože pokusy o evakuaci komplikuje rozsáhlé zaminování.

Na jejich situaci se rozhodla upozornit místopředsedkyně Evropského parlamentu Pina Piciernová, která zahájila protestní hladovku. Italská politička požaduje okamžité humanitární příměří, zajištění dodávek potravin a zdravotnického materiálu i bezpečnou evakuaci obyvatel. O její iniciativě informoval zpravodajský účet NEXTA na síti X.

Polsko pobouřilo rozhodnutí ukrajinských zastupitelů ve Lvovské oblasti vyhlásit rok 2027 rokem Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a jejího velitele Romana Šuchevyče. Příslušníci UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech desítek tisíc polských civilistů na Volyni. Polský premiér Donald Tusk rozhodnutí ostře odsoudil.

Varšava však popřela zprávy, že kvůli sporu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině. „Polsko Ukrajině pomáhá a pomáhat bude, protože to je v polském národním zájmu,“ uvedl podle agentury PAP náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk. Polské úřady zároveň udělily iniciátorovi připomínek UPA Svjatoslavu Šeremetovi pětiletý zákaz vstupu do schengenského prostoru.

Od rozhodnutí lvovských zastupitelů se distancovalo i ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle kterého bylo usnesení přijato bez konzultace s Kyjevem a poškozuje vzájemné vztahy. Polská diplomacie navíc uvedla, že ji spolupracovníci prezidenta Volodymyra Zelenského ujistili, že usnesení nevstoupí v platnost.

Ruský prezident Vladimir Putin zatím neurčil, kdo bude Moskvu zastupovat při plánovaných trojstranných jednáních s Ukrajinou a Spojenými státy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je na rozhodnutí ještě čas.

Peskov zároveň odmítl sdělit podrobnosti ze středečního setkání Putina s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem v Petrohradě. „Nějaká megafonová diplomacie může jedině uškodit. Veřejné komentování návrhů protistrany také,“ prohlásil podle ruské agentury TASS. Dodal, že takto složitá vyjednávání musí probíhat v tichosti.