Хроника войны в Украине: 29 марта - Путин выдвинул бесчеловечное требование

Děkujeme, že sledujete online zpravodajství Blesku k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase od zítřejšího rána. Přejeme dobrou noc. 

Diskuse o Ukrajině se nemůže konat bez Ukrajiny, zdůraznil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k možné trojstranné schůzce USA, Ruska a Číny, kterou navrhl ruský prezident Vladimir Putin. Zelenskyj to řekl na společné tiskové konferenci s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem a finským prezidentem Alexanderem Stubbem v Oslu po jednání se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Ukrajina je podle Zelenského Spojeným státům vděčná za obnovené sdílení zpravodajských informací a včasných varování před ruskými raketovými útoky.

„Nevím, o čem bude trilaterální schůzka Ameriky, Číny a Ruska, to záleží na nich. Ale samozřejmě, jestliže se bude týkat Ukrajiny, naší budoucnosti, může být přijatelná jen tehdy, když u jednacího stolu budeme my. To je zcela jasné,“ cituje agentura AFP Zelenského.

Severoatlantická aliance v reakci na četné dronové útoky na lodě v Černém moři posílí své sledovací kapacity v oblasti, včetně nasazení letadel, dronů a zpravodajského personálu. Podle mluvčích aliance se na tom dnes shodli velvyslanci členských zemí NATO, informovala agentura Reuters. Mezi nové prostředky, které podle agentury aliance v oblasti Černého moře nasadí, budou také letadla pro námořní hlídkování, radarové systémy, drony a zpravodajský personál.

„Velvyslanci členských států NATO se dnes sešli v Severoatlantické radě, aby projednali bezpečnostní situaci v Černém moři," uvedla mluvčí NATO Allison Hartová na síti X. „NATO již posílilo svou přítomnost podél východního křídla, mimo jiné skrze prostředky pro boj proti dronům. NATO nyní do této oblasti vyšle další prostředky, včetně podpory v oblasti sledování, průzkumu a forenzní analýzy," upřesnila mluvčí.

V Oslu začala schůzka mezi zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Infromuje o tom ruskojazyčná BBC, která odkazuje na ukrajinská média.

K jednáním se připojil i norský premiér Jonas Gahr Støre a finský prezident Alexander Stubb.

Americký hlídkový a průzkumný letoun dnes zahájil na žádost Bulharska operace nad Černým mořem poté, co došlo k sérii útoků dronů na obchodní lodě. „P-8 Poseidon je americké letadlo. Už zahájilo hlídkování nad Černým mořem, kde provádí průzkumné mise a zjišťuje veškerou činnost, která by mohla představovat riziko. Očekáváme další pomoc,“ řekl novinářům bulharský premiér Rumen Radev během návštěvy města Tvardica na jihovýchodě země.

Bulharský premiér dodal, že žádost o pomoc adresoval bulharským spojencům a jednal o ní také s generálním tajemníkem NATO; v této souvislosti ocenil, jak rychle někteří z nich zareagovali.

„Příčinou občasných kolon na ukrajinsko-polských hranicích jsou především letecké poplachy v souvislosti s ruskými útoky na západní Ukrajinu. Odbavování na hraničních přechodech se kvůli nim přerušuje a někdy je nutné přechody i evakuovat,“ napsal ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO); nejde o novou migrační vlnu běženců z Ukrajiny, kteří by se chtěli usadit v EU. 

Doplnil, že české ministerstvo vnitra situaci nepodceňuje. „Společně s bezpečnostními složkami a dalšími odpovědnými institucemi průběžně sledujeme její vývoj, a to i v rámci Evropské unie. Pokud by došlo k zásadní změně situace, jsme připraveni bezodkladně reagovat a přijmout potřebná opatření,“ dodal ministr.

Polsko nemá k dispozici další střely do systémů protivzdušné obrany Patriot, které by mohlo poskytnout Ukrajině. Ministr zahraničí Radosław Sikorski to uvedl v rozhovoru pro polskou tiskovou agenturu PAP, informoval server The Kyiv Independent. Nedostatek střel se podle něj prohloubil po útocích na Írán. Další dodávky by mohly zajistit jiné členské země NATO.

Polsko zároveň zvažuje společné hraniční kontroly s Ukrajinou na polském území. Podle serveru Ukrajinska pravda je tamní ministerstvo vnitra připraveno k tomuto kroku přistoupit, pokud si to vyžádá bezpečnostní situace. Přesunutí kontrol by umožnilo zachovat provoz na hranicích i při poškození ukrajinské infrastruktury ruskými útoky.

Konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Polsko by o případném opatření muselo informovat Evropskou komisi. Ukrajinští pohraničníci totiž nemohou na území schengenského prostoru samostatně provádět hraniční kontroly.

Dva lidé zahynuli a dalších osm utrpělo zranění při útocích ukrajinských dronů na automobily v Ruskem okupované části Luhanské oblasti. Na telegramu to uvedl šéf tamní okupační správy Leonid Pasečnik.

Další zraněné hlásí ruské úřady také z Kurské a Belgorodské oblasti. V Kurské oblasti dron podle gubernátora Alexandra Chinštejna zasáhl energetický objekt, zranil tři lidi a připravil přibližně 17 tisíc odběratelů o elektřinu. V Belgorodské oblasti byli podle místních úřadů zraněni další dva lidé. Informace ruských úřadů nelze nezávisle ověřit.

Rusko podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové obnovuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, uplatňuje vůči sousedům hybridní strategie a mění bezpečnostní situaci v regionu, což má dopad na Evropskou unii. Ta proto musí jednat a změnit svůj strategický přístup. Von der Leyenová to dnes řekla ve Štrasburku, kde komise představila novou Arktickou strategii, která reaguje právě na měnící se geopolitickou situaci.

Nová strategie ve srovnání s předchozím dokumentem z roku 2021 klade větší důraz právě na bezpečnost a obranu. Reaguje nejen na vojenské aktivity Ruska, ale také na sílící zájem Číny o tamní strategické suroviny.

Ukrajinští uprchlíci patří podle nové zprávy o chudobě k nejzranitelnějším skupinám migrantů v Česku. Chudoba a sociální vyloučení ohrožují přibližně 18 procent všech migrantů, tedy asi 210 tisíc lidí. Autoři výroční zprávy Poverty Watch 2026 ale upozorňují, že skutečná míra příjmové chudoby může být výrazně vyšší.

V Česku žilo na konci září téměř 392 tisíc ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Podle zprávy se migranti potýkají především s nízkými výdělky, nejistým zaměstnáním, jazykovou bariérou a obtížným přístupem k bydlení či sociálnímu zabezpečení. Autoři doporučují posílit ochranu před pracovním vykořisťováním a zjednodušit jednání s úřady.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obvinění, že Spojené státy zadržují zpravodajské informace pro Ukrajinu a záměrně jí nedodávají střely do systémů protivzdušné obrany. Tvrzení, že kvůli neposkytování amerických informací umírají na Ukrajině lidé, označil za nepravdivá, informoval server NEXTA.

Rubio podle něj vysvětlil, že o střely do protivzdušné obrany je mimořádně vysoký zájem a potřebují je samotné Spojené státy i další země. Zdůraznil také, že americká politika vojenské podpory Ukrajiny se nezměnila. Prezident Volodymyr Zelenskyj přitom dříve upozornil na zpoždění dodávek střel do systémů Patriot i na chybějící varování před ruskými útoky od zahraničních partnerů.

Počet obětí ruských útoků na Ukrajinu během noci a dneška vzrostl na nejméně 12. K sedmi mrtvým v Kyjevě a jeho okolí přibyly podle ukrajinských úřadů další oběti na východě a jihovýchodě země.

Ruské ostřelování Kramatorsku v Doněcké oblasti si vyžádalo tři mrtvé a dva zraněné. Další dva lidé zahynuli při útoku na sklady na předměstí Dnipra. Jejich těla našli hasiči po uhašení požáru, uvedly ukrajinské úřady. Prokuratura útoky na civilisty vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů.

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dorazili do norského Osla, kde budou jednat o možnostech ukončení války na Ukrajině. Jared Kushner se podle serveru Axios kvůli nemoci připojí na dálku. Očekává se také účast zástupců Británie, Německa, Francie, Polska, Evropské unie a NATO.

Witkoff by mohl z Osla zamířit do Ruska na schůzku s Vladimirem Putinem. Kreml podle mluvčího Dmitrije Peskova doufá, že se setkání podaří brzy uskutečnit. Americký vyjednávač by mohl Putina seznámit s postoji Ukrajiny a evropských představitelů.

Bezpečnostní rada státu dnes projednala novou koncepci rozvoje české armády do roku 2040. Dokument zohledňuje zkušenosti z války na Ukrajině i konfliktů na Blízkém východě a význam nových technologií. Podle náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče rada materiál vzala na vědomí bez doporučení změn a příští týden ho projedná vláda.

Jednání se zúčastnil také prezident Petr Pavel. Členové rady se zabývali mimo jiné protidronovou ochranou a bezpečností kritické infrastruktury.

Jižní Korea stáhne část svých diplomatických pracovníků z Ukrajiny. Důvodem je spor s Kyjevem kvůli zveřejnění přesunu dvou severokorejských válečných zajatců do Soulu a přetrvávající hrozba ruských vzdušných útoků. Podle agentury Jonhap to oznámilo jihokorejské ministerstvo zahraničí.

Dvojici severokorejských vojáků zajaly ukrajinské síly v lednu 2025 při bojích na straně Ruska v Kurské oblasti. Do Jižní Koreje dorazili letos v září. Soul požaduje omluvu a vysvětlení, proč ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jejich přesun veřejně oznámil. Jihokorejská ambasáda na Ukrajině bude nadále fungovat v omezeném režimu, konzulární pracovníci v zemi zůstanou.

Po ukrajinském dronovém útoku v ruské Tambovské oblasti zřejmě hoří přečerpávací stanice Nikolskoje, která je součástí ropovodu Družba. Podle místních obyvatel vzplála po sérii výbuchů velká nádrž s naftou. Z areálu stoupá hustý černý kouř a šlehají plameny.

Stanice Nikolskoje patří ke klíčovým uzlům ropovodu Družba a její přepravní kapacita dosahuje až 300 tisíc tun ropy denně. Ukrajinské drony ji zasáhly už loni v srpnu, kdy požár zcela zastavil přepravu ropy ropovodem. Podle gubernátora Tambovské oblasti si nynější útok nevyžádal žádné oběti ani zraněné.

Počet obětí nočních ruských útoků v Kyjevské oblasti vzrostl na sedm, dalších 16 lidí utrpělo zranění. Tři lidé zemřeli při zásahu výrobního závodu a skladu u města Obuchiv. Další tři oběti si vyžádal útok dronu na auta u nákupního střediska poblíž obce Čabany. Jeden člověk zahynul při zásahu čerpací stanice na rozhraní Kyjeva a Kyjevské oblasti.

„Za každou takovou zprávou se skrývají lidské životy, rodiny a bolest,“ uvedl náčelník vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko.

Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové na bojišti na Ukrajině nevítězí, a ruský prezident Vladimir Putin proto místo toho bezostyšně útočí na civilisty a stupňuje hybridní útoky v Evropě. Kallasová to dnes uvedla ve svém projevu k europoslancům na plenárním zasedání ve Štrasburku. Podle ní je zapotřebí silná a jednotná evropská reakce.

"Šest útoků za deset dní, při nichž byly použity drony nejspíš ruského původu, představuje nebezpečnou a nepřijatelnou eskalaci v oblasti Černého moře. Záchranáři stále pátrají po sedmi námořnících, kteří jsou pohřešováni po útoku dronů na dva tankery poblíž rumunského pobřeží," uvedla Kallasová.

Chování Ruska vůči Ukrajině je v pořádku, moc jí toho nedělá, řekl podle médií americký prezident Donald Trump v pondělí novinářům v komentáři k případnému setkání lídrů USA, Ruska a Číny. To by se podle něj nekonalo kvůli Ukrajině. „Upřímně řečeno, Rusko se vůči Ukrajině chová v pořádku. Moc toho nedělá,“ řekl Trump novinářům ve stejný den, kdy ruský dronový útok v parku v obci Nova Vodolaha v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti. Předchozí noc Rusko zaútočilo na Kyjev více než tuctem balistických raket a zaměřilo se na téměř 30 důležitých energetických zařízení po celé zemi. Trump se však k ničemu z toho nevyjádřil, poznamenal server The Kyiv Independent.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po rozhovoru s americkým ministrem zahraničí Rubiem vyjádřil vděk Američanům za jejich pomoc a přístup. 

„Jsem vděčný za jeho ochotu pomoci a za jeho jasný postoj v otázce systémů pro zachycování balistických raket, které jsou nezbytné k ochraně lidských životů i provozu sítí  Starlink/Starshield, které je třeba uvést do pořádku. To vše samozřejmě probíhá na pozadí našich diplomatických snah o ukončení této strašlivé války a neustálého zabíjení lidí. Dohodli jsme se, že se brzy znovu spojíme, abychom si vyměnili nejnovější informace. Děkuji ti, Marco, za konstruktivní diskusi! Děkuji všem v Americe, kteří podporují spravedlivé přístupy,“ napsal Zelenskyj na síti X.