Vládní novinky: Až 5,2 miliard na ukrajinské děti ve školách a změna u víz pro Rusy
Vláda premiéra Petra Fiala (ODS), toho času v izolaci s covidem, dnes probrala několik novinek týkajících se ukrajinských uprchlíků. Mj. schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol a adaptační skupiny do srpna zvýšení rozpočtu MŠMT o 5,2 miliardy korun, řekl na vládní tiskovce ministr školství Petr Gazdík (STAN). Kabinet také prodloužil nouzový stav do května, což mu v úterý umožnila Sněmovna.
Co schválila vláda směrem k válce na Ukrajině
- Dodatečné výdaje v oblasti regionálního školství v souvislosti s válkou na Ukrajině ve výši až 5,2 miliardy korun.
- Prodloužení nouzového stavu do konce května.
- Příští týden probere program MMR na podporu rekonstrukcí a oprav objektů pro krátkodobé až střednědobé ubytování uprchlíků či dotace na opravy bytů.
- MZV rozšířilo výjimky ze zákazu víz pro Rusy a Bělorusy. Kromě rodinných příslušníků občanů ČR mohou o víza žádat i příbuzní občanů EU.
„Vláda schválila materiál, kterým do regionálního školství připutuje dalších až 5,2 miliardy korun, což jsou maximální výdaje na začlenění, zařazení nových ukrajinských žáků a studentů ve věku 3 až 18 let od mateřských škol až po střední školy,“ uvedl ministr školství Gazdík.
„V ČR v současné době je 125 tisíc registrovaných žáků a studentů ve věku 3 až 18 let, kteří mají povinnost do 90 dnů přihlásit se k povinné školní docházce,“ upozornil Gazdík.
Až 2,8 miliardy korun mohou stát tzv. adaptační skupiny. „My ty peníze budeme uvolňovat postupně podle toho, jak bude o ty adaptační skupiny skutečný zájem,“ poznamenal Gazdík. Školy se budou hlásit do tzv. šablon. Peníze jsou vedle toho třeba i na různé jazykové kurzy, uvedl Gazdík. Výzvy bude MŠMT v příštích dnech a týdnech postupně zveřejňovat a školy, které kurzy chtějí konat, se do nich budou moci hlásit.
„Chtěl bych také zároveň poděkovat všem učitelům a ředitelům, jakým způsobem se zhostili zatím přijímání ukrajinských studentů. Skutečně k nim přistupují velmi individuálně, snaží se většinou studenty řešit podle jejich osobní úrovně, podle jejich traumat, která například mají, nebo tak, aby to pro ně bylo co nejlepší. Smekám před tím, co skutečně za těch takřka 5 týdnů dokázali,“ dodal Gazdík.
Bartoš děkoval těm, co ubytovávají uprchlíky
Vláda dnes také prodloužila nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do 31. května. Šlo o formální krok, v úterý k tomu získala souhlas Sněmovny. Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu Ukrajinců utíkajících z vlasti napadené ruskými vojsky.
Kvůli onemocnění covidem-19 a izolaci se jednání vlády nezúčastnil premiér Petr Fiala (ODS).
Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) děkoval Čechům, kteří poskytli ubytování ukrajinským rodinám. „Já bych chtěl ocenit angažovanost jednotlivců, lidí, firem, ale i třeba hotelů v ČR, kteří v dané chvíli přispěchali na pomoc a skutečně těm rodinám poskytli to útočiště dle svých možností často bez jakýchkoliv nároků na nějaké protiplnění,“ podotkl.
Děkoval i starostům, kteří poskytli ukrajinským rodinám objekty, které nebyly třeba dorekonstruované - a upravili je narychlo na útočiště pro tyto rodiny. „My jsme slíbili, že i jako ministerstvo pro místní rozvoj podobně, jako to bylo v programu, který řešil zasažení tornáda na jižní Moravě, jsme připravili program na podporu ubytování lidí prchajících před Putinovou válkou z Ukrajiny. Ale i s tím výhledem, že takto vzniklé byty budou moct být nadále, až ten konflikt jednou, věříme všichni, že skončí a ti lidé se budou vracet zpátky do své domoviny, použitelné na posílení tohoto fondu,“ uvedl Bartoš.
Program na vládě představil již dnes, vláda jej bude schvalovat příští týden. Primárně půjde o podporu oprav a menších rekonstrukcí obecních a krajských objektů, které nejsou v současné době obyvatelné. Do budoucna by měly být využitelné pro občany ohrožené bytovou nouzí. Program by měl nyní umožnost obcím nakoupit rovněž montované domy pro ubytování rodin uprchlíků.
Ministerstvo rozšířilo výjimky pro víza
Ministerstvo zahraničních věcí ve středu se souhlasem vlády rozšířilo výjimky ze zákazu vydávání víz pro občany Ruska a Běloruska. Kromě rodinných příslušníků občanů ČR mohou o víza nově žádat i rodinní příslušníci občanů států Evropské unie či zemí, které mají s unií uzavřenou mezinárodní dohodu. Po zasedání kabinetu to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům koncem února v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Stejný krok učinila 2. března i vůči Bělorusku. Výjimkou jsou od počátku humanitární případy.
Lipavský ve středu řekl, že kabinet na návrh jeho úřadu a ministerstva vnitra výjimky rozšířil. „Nově se nejedná pouze o rodinné příslušníky občanů ČR, kteří mohou žádat o víza o vstup do ČR, ale také o rodinné příslušníky občanů států EU a států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s EU, případně členy Evropského hospodářském prostoru.“
Ministerstva urychlí práce na sankčním režimu proti Rusku
Vláda uložila ministerstvům financí, zahraničních věcí a průmyslu pracovat na sankčním režimu vůči ruským subjektům v Česku, řekl dále Lipavský.
Reaguje tak na sankce uvalené na Rusko po jeho vojenské invazi na Ukrajinu. K efektivním sankcím proti zahraničním subjektům nyní podle Lipavského chybí v českém právu potřebný nástroj. Jeho příprava tak patří mezi úkoly, které ministerstva dostala.
Ministerstvo zahraničí podle Lipavského na základě úkolu urychlí práce na tzv. Magnitského zákonu, který umožňuje sankcionovat hrubá porušení lidských práv. Kabinet ho v programovém prohlášení původně slíbil předložit do konce příštího roku. Magnitského zákon má původ v USA v roce 2012, státy EU mohou podle obdobného sankčního režimu například zmrazit majetek či zakázat vstup na své území lidem odpovědným za prohřešky proti lidským právům od prosince 2020.
Česko podle Lipavského nyní nemá dostatečné možnosti. „V tuto chvíli neexistuje reálný právní nástroj, kterým by mohla ČR efektivně na základě domácího politického zadání sankcionovat zahraniční subjekt. Proto připravujeme Magnitského zákon,“ řekl. Ministerstvo průmyslu pracuje na identifikaci problematických vlastníků a hledá cesty, jak majetek zmrazit, doplnil Lipavský.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že již existují prvotní seznamy majetku v Česku. „Jsou kontrolovány a aktualizovány. V prvním kole se jedná o seznamy, kde je právní vztah k tomu majetku prokazatelný, ale je tu celá řada majetků, které jsou drženy přes různé offshorové společnosti a bílé koně,“ podotkl. Síkela věří, že finální seznam bude hotový nejpozději v době, kdy bude připravena potřebná legislativa.
EU, Británie a USA společně s dalšími partnery, jako je Kanada nebo Japonsko, přistoupili ve světle ruské invaze na Ukrajinu k mimořádně tvrdým sankcím. Míří proti ruským politikům a podnikatelům, ale také bankám včetně té centrální. Omezují i vývoz různých druhů zboží do Ruska, zejména produktů spojených s moderními technologiemi. Zároveň západní činitelé v posledních dnech dávají najevo, že se sankční režim bude dál rozšiřovat.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
