Vládní novinky: Až 5,2 miliard na ukrajinské děti ve školách a změna u víz pro Rusy
Vláda premiéra Petra Fiala (ODS), toho času v izolaci s covidem, dnes probrala několik novinek týkajících se ukrajinských uprchlíků. Mj. schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol a adaptační skupiny do srpna zvýšení rozpočtu MŠMT o 5,2 miliardy korun, řekl na vládní tiskovce ministr školství Petr Gazdík (STAN). Kabinet také prodloužil nouzový stav do května, což mu v úterý umožnila Sněmovna.
Co schválila vláda směrem k válce na Ukrajině
- Dodatečné výdaje v oblasti regionálního školství v souvislosti s válkou na Ukrajině ve výši až 5,2 miliardy korun.
- Prodloužení nouzového stavu do konce května.
- Příští týden probere program MMR na podporu rekonstrukcí a oprav objektů pro krátkodobé až střednědobé ubytování uprchlíků či dotace na opravy bytů.
- MZV rozšířilo výjimky ze zákazu víz pro Rusy a Bělorusy. Kromě rodinných příslušníků občanů ČR mohou o víza žádat i příbuzní občanů EU.
„Vláda schválila materiál, kterým do regionálního školství připutuje dalších až 5,2 miliardy korun, což jsou maximální výdaje na začlenění, zařazení nových ukrajinských žáků a studentů ve věku 3 až 18 let od mateřských škol až po střední školy,“ uvedl ministr školství Gazdík.
„V ČR v současné době je 125 tisíc registrovaných žáků a studentů ve věku 3 až 18 let, kteří mají povinnost do 90 dnů přihlásit se k povinné školní docházce,“ upozornil Gazdík.
Až 2,8 miliardy korun mohou stát tzv. adaptační skupiny. „My ty peníze budeme uvolňovat postupně podle toho, jak bude o ty adaptační skupiny skutečný zájem,“ poznamenal Gazdík. Školy se budou hlásit do tzv. šablon. Peníze jsou vedle toho třeba i na různé jazykové kurzy, uvedl Gazdík. Výzvy bude MŠMT v příštích dnech a týdnech postupně zveřejňovat a školy, které kurzy chtějí konat, se do nich budou moci hlásit.
„Chtěl bych také zároveň poděkovat všem učitelům a ředitelům, jakým způsobem se zhostili zatím přijímání ukrajinských studentů. Skutečně k nim přistupují velmi individuálně, snaží se většinou studenty řešit podle jejich osobní úrovně, podle jejich traumat, která například mají, nebo tak, aby to pro ně bylo co nejlepší. Smekám před tím, co skutečně za těch takřka 5 týdnů dokázali,“ dodal Gazdík.
Bartoš děkoval těm, co ubytovávají uprchlíky
Vláda dnes také prodloužila nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny do 31. května. Šlo o formální krok, v úterý k tomu získala souhlas Sněmovny. Stav nouze je podle vlády nadále nutný ke zvládání přílivu Ukrajinců utíkajících z vlasti napadené ruskými vojsky.
Kvůli onemocnění covidem-19 a izolaci se jednání vlády nezúčastnil premiér Petr Fiala (ODS).
Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) děkoval Čechům, kteří poskytli ubytování ukrajinským rodinám. „Já bych chtěl ocenit angažovanost jednotlivců, lidí, firem, ale i třeba hotelů v ČR, kteří v dané chvíli přispěchali na pomoc a skutečně těm rodinám poskytli to útočiště dle svých možností často bez jakýchkoliv nároků na nějaké protiplnění,“ podotkl.
Děkoval i starostům, kteří poskytli ukrajinským rodinám objekty, které nebyly třeba dorekonstruované - a upravili je narychlo na útočiště pro tyto rodiny. „My jsme slíbili, že i jako ministerstvo pro místní rozvoj podobně, jako to bylo v programu, který řešil zasažení tornáda na jižní Moravě, jsme připravili program na podporu ubytování lidí prchajících před Putinovou válkou z Ukrajiny. Ale i s tím výhledem, že takto vzniklé byty budou moct být nadále, až ten konflikt jednou, věříme všichni, že skončí a ti lidé se budou vracet zpátky do své domoviny, použitelné na posílení tohoto fondu,“ uvedl Bartoš.
Program na vládě představil již dnes, vláda jej bude schvalovat příští týden. Primárně půjde o podporu oprav a menších rekonstrukcí obecních a krajských objektů, které nejsou v současné době obyvatelné. Do budoucna by měly být využitelné pro občany ohrožené bytovou nouzí. Program by měl nyní umožnost obcím nakoupit rovněž montované domy pro ubytování rodin uprchlíků.
Ministerstvo rozšířilo výjimky pro víza
Ministerstvo zahraničních věcí ve středu se souhlasem vlády rozšířilo výjimky ze zákazu vydávání víz pro občany Ruska a Běloruska. Kromě rodinných příslušníků občanů ČR mohou o víza nově žádat i rodinní příslušníci občanů států Evropské unie či zemí, které mají s unií uzavřenou mezinárodní dohodu. Po zasedání kabinetu to řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům koncem února v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu. Stejný krok učinila 2. března i vůči Bělorusku. Výjimkou jsou od počátku humanitární případy.
Lipavský ve středu řekl, že kabinet na návrh jeho úřadu a ministerstva vnitra výjimky rozšířil. „Nově se nejedná pouze o rodinné příslušníky občanů ČR, kteří mohou žádat o víza o vstup do ČR, ale také o rodinné příslušníky občanů států EU a států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s EU, případně členy Evropského hospodářském prostoru.“
Ministerstva urychlí práce na sankčním režimu proti Rusku
Vláda uložila ministerstvům financí, zahraničních věcí a průmyslu pracovat na sankčním režimu vůči ruským subjektům v Česku, řekl dále Lipavský.
Reaguje tak na sankce uvalené na Rusko po jeho vojenské invazi na Ukrajinu. K efektivním sankcím proti zahraničním subjektům nyní podle Lipavského chybí v českém právu potřebný nástroj. Jeho příprava tak patří mezi úkoly, které ministerstva dostala.
Ministerstvo zahraničí podle Lipavského na základě úkolu urychlí práce na tzv. Magnitského zákonu, který umožňuje sankcionovat hrubá porušení lidských práv. Kabinet ho v programovém prohlášení původně slíbil předložit do konce příštího roku. Magnitského zákon má původ v USA v roce 2012, státy EU mohou podle obdobného sankčního režimu například zmrazit majetek či zakázat vstup na své území lidem odpovědným za prohřešky proti lidským právům od prosince 2020.
Česko podle Lipavského nyní nemá dostatečné možnosti. „V tuto chvíli neexistuje reálný právní nástroj, kterým by mohla ČR efektivně na základě domácího politického zadání sankcionovat zahraniční subjekt. Proto připravujeme Magnitského zákon,“ řekl. Ministerstvo průmyslu pracuje na identifikaci problematických vlastníků a hledá cesty, jak majetek zmrazit, doplnil Lipavský.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že již existují prvotní seznamy majetku v Česku. „Jsou kontrolovány a aktualizovány. V prvním kole se jedná o seznamy, kde je právní vztah k tomu majetku prokazatelný, ale je tu celá řada majetků, které jsou drženy přes různé offshorové společnosti a bílé koně,“ podotkl. Síkela věří, že finální seznam bude hotový nejpozději v době, kdy bude připravena potřebná legislativa.
EU, Británie a USA společně s dalšími partnery, jako je Kanada nebo Japonsko, přistoupili ve světle ruské invaze na Ukrajinu k mimořádně tvrdým sankcím. Míří proti ruským politikům a podnikatelům, ale také bankám včetně té centrální. Omezují i vývoz různých druhů zboží do Ruska, zejména produktů spojených s moderními technologiemi. Zároveň západní činitelé v posledních dnech dávají najevo, že se sankční režim bude dál rozšiřovat.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
