Tatjana s dětmi zemřela při útěku z města Irpiň: Zničený Serhij je nemůže ani pohřbít
Tatjana Perebejnosová a její dvě děti Alisa (†9) a Nikita (†18) zemřely na útěku z města Irpiň. Pokusily se použít bezpečnostní koridory, ale Rusové nedodrželi dohodu a pálili do civilistů. Tatjanin manžel Serhij se komplikovanou cestou vrátil na Ukrajinu, aby rodinu pohřbil. To se však zatím nestalo. Kvůli přeplněným márnicím musel smuteční obřad odložit.
Tatjana pracovala pro americkou starup firmu SE Ranking ze Silicon Valley. Ta poskytovala svým zaměstnancům prostředky pro to, aby mohli ze země uniknout. Paní Perebejnosová ale dlouho váhala. Její matka byla totiž vážně nemocná a osmnáctiletý syn zemi opustit nesměl. Situace se však zhoršovala a rodina se nakonec rozhodla využít bezpečnostní koridory a přesunout se alespoň z města.
Tam však ruští vojáci porušili dohody a na civilisty zaútočili. Strašlivé fotky, na nichž je vidět mrtvá rodina, šokovaly celý svět. Nešťastný manžel a otec Serhij Perebejnos zveřejnil na sociální síti fotografii. „Všechny je zabili. Táňa to s dětmi nemohla stihnout. Rád bych se s nimi naposledy potkal. Odpusťte mi, že jsem vás nezachránil,“ napsal muž.
Později se mu podařilo vrátit se na Ukrajinu, především díky firmě, v níž jeho žena pracovala. „Snažím se se držet, ale je to těžké. Jsem už čtyři dny na nohou, ujel jsem tisíce kilometrů,“ napsal Serhij na svém facebookovém profilu.
Bohužel podle agentury AP nemůže zatím své milované pohřbít, protože márnice jsou přeplněné zavražděnými civilisty. Serhij uvedl, že tělo jeho ženy leželo v černém pytli na zemi. „Novináři a svědci události mi předali jejich osobní věci, které na místě zůstaly,“ sdělil nešťastný muž.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
