Ruští vojáci drželi v malém sklepě 130 lidí: Mykola (60) musel spát vestoje, přivázal se šátkem k žebřinám
Peklem si prošli obyvatelé ukrajinského města Jehidne. Začátkem března jejich město obsadila ruská vojska. Se zbraněmi v rukou vyhnali muže, ženy i děti z jejich domovů a zavřeli je do sklepa místní školy. Na 65 metrech čtverečních se tísnilo až 130 lidí. Očistec, jímž si lidé prošli, popsal Mykola Klymčuk, který uvedl, že několik lidí zemřelo. Zřejmě se udusili. Lidé tak i několik hodin žili s mrtvolami.
Město Jehidne leží u hranic s Běloruskem a Ruskem. Nachází se nedaleko města Černihiv a zhruba 140 kilometrů od Kyjeva. Právě do tohoto města 5. března přišli ruští vojáci a rozpoutali tam peklo. Vtrhli do domů nevinných lidí, vyvedli je a nahnali do sklepa místní školy. Do sklepení bez oken a ventilace nahnali 130 lidí. Zatuchlá a špinavá místnost měla rozlohu 65 metrů čtverečních.
Na zemi bylo poházených jen pár matrací, oblečení a knih. Jedním ze zajatců byl i šedesátiletý Mykola Klymčuk, který se do sklepení vrátil s reportéry BBC, aby jim ukázal nelidské podmínky, v nichž spolu se svými sousedy žil. Lidé prý se ani nemohli hnout, aniž by šlápli jeden na druhého. Musel spát dokonce vestoje. „Přivázal jsem se šátkem k žebřinám, abych nespadl. Strávil jsem tak pětadvacet nocí,“ uvedl se slzami v očích. „Začaly mi otékat nohy, ale pořád jsem si říkal, že to musím přežít. Někdy vojáci vzali lidi ven, aby je použili jako štíty,“ řekl Mykola. Lidé navíc nemohli vycházet ven na toaletu, potřebu museli vykonávat do kbelíků. Pouštěli je ale dvakrát denně ven, aby mohli vařit. Jeden z ruských vojáků se prý Mykolovi svěřil, že jim bylo řečeno, že budou na Ukrajině pouze čtyři dny. Tolik dní prý mělo stačit, aby dobyli Kyjev.
Ve sklepě bylo čtyřicet nebo padesát dětí a to včetně malých miminek. Nejmladšímu dítěti byly pouhé dva měsíce. Ve sklepě skončila i patnáctiletá Anastásie se svým tatínkem a babičkou. „Bylo tam sotva místo,“ popsala otřesné podmínky. Když se jí občas podařilo usnout, tak spala vsedě. „Bylo to nemožné. Ozývalo se hrozně explozí. Bylo to neúnosné,“ dodala s tím, že v době zajetí zemřelo dvanáct lidí. Většina z nich prý byli starší lidé. Není jasné, co se jim stalo. Zřejmě se udusili. Jejich těla nebyla okamžitě vynesena ven, takže hodiny i dny lidé žili s mrtvolami. „Bylo to hrozně děsivé. Lidi, kteří zemřeli, jsem znala dobře,“ dodala.
Osvobození přišlo až 2. dubna, kdy se ruská vojska začala stahovat a vesnici dostali pod kontrolu ukrajinští vojáci.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
VIDEO: Video, které pustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Radě bezpečnosti OSN. (5.4.2022)
