Ruští vojáci drželi v malém sklepě 130 lidí: Mykola (60) musel spát vestoje, přivázal se šátkem k žebřinám
Peklem si prošli obyvatelé ukrajinského města Jehidne. Začátkem března jejich město obsadila ruská vojska. Se zbraněmi v rukou vyhnali muže, ženy i děti z jejich domovů a zavřeli je do sklepa místní školy. Na 65 metrech čtverečních se tísnilo až 130 lidí. Očistec, jímž si lidé prošli, popsal Mykola Klymčuk, který uvedl, že několik lidí zemřelo. Zřejmě se udusili. Lidé tak i několik hodin žili s mrtvolami.
Město Jehidne leží u hranic s Běloruskem a Ruskem. Nachází se nedaleko města Černihiv a zhruba 140 kilometrů od Kyjeva. Právě do tohoto města 5. března přišli ruští vojáci a rozpoutali tam peklo. Vtrhli do domů nevinných lidí, vyvedli je a nahnali do sklepa místní školy. Do sklepení bez oken a ventilace nahnali 130 lidí. Zatuchlá a špinavá místnost měla rozlohu 65 metrů čtverečních.
Na zemi bylo poházených jen pár matrací, oblečení a knih. Jedním ze zajatců byl i šedesátiletý Mykola Klymčuk, který se do sklepení vrátil s reportéry BBC, aby jim ukázal nelidské podmínky, v nichž spolu se svými sousedy žil. Lidé prý se ani nemohli hnout, aniž by šlápli jeden na druhého. Musel spát dokonce vestoje. „Přivázal jsem se šátkem k žebřinám, abych nespadl. Strávil jsem tak pětadvacet nocí,“ uvedl se slzami v očích. „Začaly mi otékat nohy, ale pořád jsem si říkal, že to musím přežít. Někdy vojáci vzali lidi ven, aby je použili jako štíty,“ řekl Mykola. Lidé navíc nemohli vycházet ven na toaletu, potřebu museli vykonávat do kbelíků. Pouštěli je ale dvakrát denně ven, aby mohli vařit. Jeden z ruských vojáků se prý Mykolovi svěřil, že jim bylo řečeno, že budou na Ukrajině pouze čtyři dny. Tolik dní prý mělo stačit, aby dobyli Kyjev.
Ve sklepě bylo čtyřicet nebo padesát dětí a to včetně malých miminek. Nejmladšímu dítěti byly pouhé dva měsíce. Ve sklepě skončila i patnáctiletá Anastásie se svým tatínkem a babičkou. „Bylo tam sotva místo,“ popsala otřesné podmínky. Když se jí občas podařilo usnout, tak spala vsedě. „Bylo to nemožné. Ozývalo se hrozně explozí. Bylo to neúnosné,“ dodala s tím, že v době zajetí zemřelo dvanáct lidí. Většina z nich prý byli starší lidé. Není jasné, co se jim stalo. Zřejmě se udusili. Jejich těla nebyla okamžitě vynesena ven, takže hodiny i dny lidé žili s mrtvolami. „Bylo to hrozně děsivé. Lidi, kteří zemřeli, jsem znala dobře,“ dodala.
Osvobození přišlo až 2. dubna, kdy se ruská vojska začala stahovat a vesnici dostali pod kontrolu ukrajinští vojáci.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
VIDEO: Video, které pustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Radě bezpečnosti OSN. (5.4.2022)
