Ruští vojáci drželi v malém sklepě 130 lidí: Mykola (60) musel spát vestoje, přivázal se šátkem k žebřinám
Peklem si prošli obyvatelé ukrajinského města Jehidne. Začátkem března jejich město obsadila ruská vojska. Se zbraněmi v rukou vyhnali muže, ženy i děti z jejich domovů a zavřeli je do sklepa místní školy. Na 65 metrech čtverečních se tísnilo až 130 lidí. Očistec, jímž si lidé prošli, popsal Mykola Klymčuk, který uvedl, že několik lidí zemřelo. Zřejmě se udusili. Lidé tak i několik hodin žili s mrtvolami.
Město Jehidne leží u hranic s Běloruskem a Ruskem. Nachází se nedaleko města Černihiv a zhruba 140 kilometrů od Kyjeva. Právě do tohoto města 5. března přišli ruští vojáci a rozpoutali tam peklo. Vtrhli do domů nevinných lidí, vyvedli je a nahnali do sklepa místní školy. Do sklepení bez oken a ventilace nahnali 130 lidí. Zatuchlá a špinavá místnost měla rozlohu 65 metrů čtverečních.
Na zemi bylo poházených jen pár matrací, oblečení a knih. Jedním ze zajatců byl i šedesátiletý Mykola Klymčuk, který se do sklepení vrátil s reportéry BBC, aby jim ukázal nelidské podmínky, v nichž spolu se svými sousedy žil. Lidé prý se ani nemohli hnout, aniž by šlápli jeden na druhého. Musel spát dokonce vestoje. „Přivázal jsem se šátkem k žebřinám, abych nespadl. Strávil jsem tak pětadvacet nocí,“ uvedl se slzami v očích. „Začaly mi otékat nohy, ale pořád jsem si říkal, že to musím přežít. Někdy vojáci vzali lidi ven, aby je použili jako štíty,“ řekl Mykola. Lidé navíc nemohli vycházet ven na toaletu, potřebu museli vykonávat do kbelíků. Pouštěli je ale dvakrát denně ven, aby mohli vařit. Jeden z ruských vojáků se prý Mykolovi svěřil, že jim bylo řečeno, že budou na Ukrajině pouze čtyři dny. Tolik dní prý mělo stačit, aby dobyli Kyjev.
Ve sklepě bylo čtyřicet nebo padesát dětí a to včetně malých miminek. Nejmladšímu dítěti byly pouhé dva měsíce. Ve sklepě skončila i patnáctiletá Anastásie se svým tatínkem a babičkou. „Bylo tam sotva místo,“ popsala otřesné podmínky. Když se jí občas podařilo usnout, tak spala vsedě. „Bylo to nemožné. Ozývalo se hrozně explozí. Bylo to neúnosné,“ dodala s tím, že v době zajetí zemřelo dvanáct lidí. Většina z nich prý byli starší lidé. Není jasné, co se jim stalo. Zřejmě se udusili. Jejich těla nebyla okamžitě vynesena ven, takže hodiny i dny lidé žili s mrtvolami. „Bylo to hrozně děsivé. Lidi, kteří zemřeli, jsem znala dobře,“ dodala.
Osvobození přišlo až 2. dubna, kdy se ruská vojska začala stahovat a vesnici dostali pod kontrolu ukrajinští vojáci.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
VIDEO: Video, které pustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Radě bezpečnosti OSN. (5.4.2022)
