Česko poskytlo ukrajinské armádě techniku za 1 miliardu korun: „Rusko slyší pouze na sílu," míní Černochová
Česko už věnovalo na pomoc Ukrajině při vyzbrojování armády materiál za 1,1 miliardy korun, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na kongresu ODS. „Rusko slyší pouze na sílu, naše vojenská pomoc je proto zásadní,“ uvedla s tím, že s ukrajinskou stranou pravidelně komunikuje. Do pomoci zapojila také obranný průmysl.
„Musíme činit maximum pro to, aby ukrajinská strana byla silná a nepřítele porazila, je to naším bytostným zájmem, protože víme, že na Ukrajině se bojuje i za nás,“ řekla Černochová. Podobně se vyjádřil později i Stanjura, když hájil výdaje na armádu a pomoc ukrajinským uprchlíkům.
„Obrana je pilířem pravicové politiky. Jasně jsme říkali, co chceme, jak toho chceme dosáhnout,“ vzpomínala Černochová na doby v opozici, kdy volala po modernizaci armády. Zmínila, že tehdy slyšela, že už to s těmi zbraněmi přehání, že Česko je bezpečná země v bezpečné Evropě.
Ve středu na vládě prosadila jako reakci na konflikt na Ukrajině finance na modernizační program a připravuje legislativní změny k vyšší akceschopnosti při vyzbrojování. Ministrovi financí Zbyňkovi Stanjurovi (ODS) poděkovala, že s ním může pracovat „v tandemu“, nikoli sporu.
Vláda ve středu schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun.
Po „mejdanu“ socialistických a populistických vlád musí podle ministryně Černochové vláda pětikoalice Spolu s Pirátů a STAN opět nastolit odpovědnost, kompetentnost, racionální přístup, reformy a postavit zemi na nohy.
Uvedla to dnes na kongresu ODS, na kterém vedení občanských demokratů obhajuje mandáty. Nepochybuje o tom, že to vláda zvládne, a to i za nelehkých podmínek daných válečným konfliktem na Ukrajině.
Připomenula poslední týdny, kdy jako ministryně obrany řídí změny v armádě a jejím rozpočtu. Podle svých slov nastoupila na resort, který osm let spal, a ona se ho nyní snaží probudit s tím, že v den útoku Ruska na Ukrajinu 24. února přišlo „probuzení tvrdé“.
Dobré ráno, vážení čtenáři. V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský. Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun). Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá. V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky. Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
