Česko poskytlo ukrajinské armádě techniku za 1 miliardu korun: „Rusko slyší pouze na sílu," míní Černochová
Česko už věnovalo na pomoc Ukrajině při vyzbrojování armády materiál za 1,1 miliardy korun, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na kongresu ODS. „Rusko slyší pouze na sílu, naše vojenská pomoc je proto zásadní,“ uvedla s tím, že s ukrajinskou stranou pravidelně komunikuje. Do pomoci zapojila také obranný průmysl.
„Musíme činit maximum pro to, aby ukrajinská strana byla silná a nepřítele porazila, je to naším bytostným zájmem, protože víme, že na Ukrajině se bojuje i za nás,“ řekla Černochová. Podobně se vyjádřil později i Stanjura, když hájil výdaje na armádu a pomoc ukrajinským uprchlíkům.
„Obrana je pilířem pravicové politiky. Jasně jsme říkali, co chceme, jak toho chceme dosáhnout,“ vzpomínala Černochová na doby v opozici, kdy volala po modernizaci armády. Zmínila, že tehdy slyšela, že už to s těmi zbraněmi přehání, že Česko je bezpečná země v bezpečné Evropě.
Ve středu na vládě prosadila jako reakci na konflikt na Ukrajině finance na modernizační program a připravuje legislativní změny k vyšší akceschopnosti při vyzbrojování. Ministrovi financí Zbyňkovi Stanjurovi (ODS) poděkovala, že s ním může pracovat „v tandemu“, nikoli sporu.
Vláda ve středu schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun.
Po „mejdanu“ socialistických a populistických vlád musí podle ministryně Černochové vláda pětikoalice Spolu s Pirátů a STAN opět nastolit odpovědnost, kompetentnost, racionální přístup, reformy a postavit zemi na nohy.
Uvedla to dnes na kongresu ODS, na kterém vedení občanských demokratů obhajuje mandáty. Nepochybuje o tom, že to vláda zvládne, a to i za nelehkých podmínek daných válečným konfliktem na Ukrajině.
Připomenula poslední týdny, kdy jako ministryně obrany řídí změny v armádě a jejím rozpočtu. Podle svých slov nastoupila na resort, který osm let spal, a ona se ho nyní snaží probudit s tím, že v den útoku Ruska na Ukrajinu 24. února přišlo „probuzení tvrdé“.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun. „Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka. Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun. Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko. Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. „Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
