Nechutný útok na Putinova kritika: Držitele Nobelovky Muratova polili rudou barvou a acetonem
Dmitrij Muratov, Putinův kritik a držitel Nobelovy ceny se ve vlaku stal obětí útoku. Útočníci ho polili rudou barvou a acetonem, informoval deník Mirror. Stalo se tak krátce poté, co OSN vyloučilo Rusko z Rady pro lidská práva.
Muratov seděl ve vlaku, když ho polili barvou, která byla „naředěná“ chemickým acetonem, informuje ruský deník Meduza. Podle editora deníku útočníci ještě křičeli: „Tohle je za naše kluky.“
„Ve vagonu mě polili olejovou barvou s acetonem,“ vypověděl Muratov. „Strašně mě pálí oči. Vlak z Moskvy do Samary. Celý vagon smrdí olejem, vlak už se zpozdil o 30 minut.“
Muratov otevřeně kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho počínání na Ukrajině. V březnu vydražil svou Nobelovu cenu, peníze pak poslal na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Jeho noviny, které působí jako kritický hlas vůči Kremlu, oznámily, že do konce války přeruší tisk.
„Pozastavujeme vydávání novin na našich stránkách, sociálních médiích a v tisku, dokud neskončí ona ,speciální operace‘ na ukrajinském území,“ informovaly noviny v únoru.
Vladimir Putin řekl, že není proti jednání s Volodymyrem Zelenským, ale prý pro toto setkání ještě nejsou podmínky. Zelenskyj dříve k osobní schůzce vyzval.
Evropa se má účastnit mírového procesu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu, kde informoval o telefonátu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Parametry ukončení války s Ruskem budou podle Zelenského určovat bezpečnostní podmínky pro Evropu po celá desetiletí. Mluvčí šéfa německé vlády podle agentury Reuters řekl, že státníci spolu probrali vývoj situace po setkání amerického zmocněnce Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Válka se odehrává v Evropě a Ukrajina je neoddělitelnou součástí Evropy, už jednáme o vstupu do Evropské unie. Proto se Evropa má účastnit příslušných procesů,“ napsal Zelenskyj. Kyjev i Berlín podle něj vnímají nutnost ukončit konflikt vyvolaný Ruskem co nejrychleji a důstojným mírem. „Oba se dohodli na udržování úzkého kontaktu s evropskými partnery a USA,“ sdělil mluvčí německého kancléře.
„Včera se také diskutovalo o různých potenciálních formátech setkání za účelem dosažení míru na úrovní lídrů v nejbližší době: dva bilaterální formáty, jeden trilaterální,“ napsal dále Zelenskyj a dodal, že Ukrajina se setkání nebojí a očekává stejně odvážný přístup ze strany Ruska.
Městský soud v Praze i napodruhé odročil projednání případu souvisejícího s domobraneckou proruskou skupinou Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Státní zástupce Martin Bílý viní skupinu mimo jiné z toho, že v roce 2017 vyslala bývalého českého vojáka Miloše Ouřeckého do bojů na straně proruských separatistů na Donbase. Záměrem bylo podle Bílého vycvičit takto české občany v bojových technikách, aby poté mohli předat tyto zkušenosti dalším lidem ze spolku pro „případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice“. Obžalované přišla k soudu podpořit řada příznivců, někteří se do jednací síně nedostali.
Ouřecký prohlásil vinu, soud jeho prohlášení přijal. Obhájce šéfa spolku Ivana Kratochvíla ale následně upozornil, že nejsou splněny podmínky pro začátek hlavního líčení. Minulého jednání v červenci se totiž podle něj nezúčastnil zástupce spolku, a protože soudkyně Jarmila Pavlátová termín avizovala ústně, nebyl o dnešním jednání řádně vyrozuměn. Soudkyně sice v záznamu měla zápis o tom, že se zástupce jednání účastnil, informaci ale nemohla nijak ověřit.
Z procesní opatrnosti proto jednání odročila na 27. října. „Nehodlám riskovat, že by se to celé opakovalo za rok. Radši zopakujeme v říjnu, co tu proběhlo, a budeme pokračovat řádně dál,“ vysvětlila Pavlátová novinářům. Platné není ani prohlášení viny Ouřeckého. „Bude nutné zopakovat čtení obžaloby a začít dokazování znovu,“ řekl po jednání státní zástupce.
Útok na Muratova přišel den poté, co Valné shromáždění OSN v reakci na zprávy o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva. Návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo. Nesouhlas projevily mimo jiné Čína a Írán.
Rozhodnutí přišlo poté, co se objevily drastické záběry masakrů ukrajinských civilistů ve městě Buča. Po ústupu ruských jednotek byla ve městě nalezena těla zavražděných civilních obyvatel.
