Nechutný útok na Putinova kritika: Držitele Nobelovky Muratova polili rudou barvou a acetonem
Dmitrij Muratov, Putinův kritik a držitel Nobelovy ceny se ve vlaku stal obětí útoku. Útočníci ho polili rudou barvou a acetonem, informoval deník Mirror. Stalo se tak krátce poté, co OSN vyloučilo Rusko z Rady pro lidská práva.
Muratov seděl ve vlaku, když ho polili barvou, která byla „naředěná“ chemickým acetonem, informuje ruský deník Meduza. Podle editora deníku útočníci ještě křičeli: „Tohle je za naše kluky.“
„Ve vagonu mě polili olejovou barvou s acetonem,“ vypověděl Muratov. „Strašně mě pálí oči. Vlak z Moskvy do Samary. Celý vagon smrdí olejem, vlak už se zpozdil o 30 minut.“
Muratov otevřeně kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho počínání na Ukrajině. V březnu vydražil svou Nobelovu cenu, peníze pak poslal na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Jeho noviny, které působí jako kritický hlas vůči Kremlu, oznámily, že do konce války přeruší tisk.
„Pozastavujeme vydávání novin na našich stránkách, sociálních médiích a v tisku, dokud neskončí ona ,speciální operace‘ na ukrajinském území,“ informovaly noviny v únoru.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovaly stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.
Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video. Zelenskyj tento týden řekl, že v Záporožské oblasti a také v Pokrovsku v Doněcké oblasti Rusové zvyšují počet i rozsah útoků.
„Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje,“ napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.
Útok na Muratova přišel den poté, co Valné shromáždění OSN v reakci na zprávy o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva. Návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo. Nesouhlas projevily mimo jiné Čína a Írán.
Rozhodnutí přišlo poté, co se objevily drastické záběry masakrů ukrajinských civilistů ve městě Buča. Po ústupu ruských jednotek byla ve městě nalezena těla zavražděných civilních obyvatel.
