Video se připravuje ...
Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
„Problém je Putin.“ V uprchlickém centru ve Španělsku pobývají Ukrajinci a Rusové společně
V městské ubytovně valencijského obecního úřadu žije jak lesbický pár, který utíká před homofobním režimem panujícím v Rusku, tak ukrajinské rodiny prchající před válkou, píše španělský deník El País.
Zvonek městské ubytovny pro uprchlíky v Rocafortu u Valencie nepřestává už od začátku ruské invaze zvonit. Místní ze solidarity s proudem ukrajinských rodin, které do ubytovny každý den přicházejí na útěku před válkou, přinášejí tašky s použitým oblečením, deky, a dokonce i deskové hry. Na dvoře, kam svítí sluníčko, najdeme Ukrajince, Rusy i Bělorusy.
„Vzájemně se podporují a rozumí si,“ říká María Ángeles Ortíová, koordinátorka uprchlíků z neziskové organizace Obra Mercederia. Nikdo z nich s režimem Vladimíra Putina nesouhlasí; někteří sem utekli před ruským homofobním režimem a jiní kvůli invazi do své země.
Jakmile z Oděsy zmizely lodě
„Problém není mezi Rusy a Ukrajinci, problém je Putinova vláda a její lži a násilí,“ myslí si manželé Vadim a Olga. Ti před týdnem nechali všechno za sebou, sbalili si jen několik batohů, a se svým sedmnáctiletým synem Viktorem odjeli z Oděské oblasti na jihozápadě Ukrajiny až do Valencie. Už dříve v tomto španělském městě žili, líbilo se jim a navíc zde mají známé. Olze je 44 a na Ukrajině učila matematiku, Vadimovi je 49 a vlastní doma autodílnu. Jejich syn má před maturitou.
Patří k první vlně uprchlíků. Ze země odešli hned, jak je známí upozornili, že z přístavu v Oděse, strategického bodu Ukrajiny u Černého moře, zmizely obchodní lodě, které zde obvykle kotví. Do Valencie jeli z Oděsy šest dní. Ze země vyjeli přes Moldavsko, kde jim dali najíst a poskytli jim ručníky a deky; dál pokračovali přes Rumunsko. Do Valencie přijeli v noci prvního března a jejich krajan jim zde ukázal obecní přijímací kancelář pro uprchlíky.
„Chtěli jsme věřit, že válka skončí rychle, ale teď už si nemyslíme, že je to možné,“ říká Olga. S Rusy manželé vycházejí dobře: „Jsou to naši bratři, zato Putin není,“ říkají. Bojí se o své příbuzné, kteří zůstali ve válečné zóně, jen opustili své domovy a uchýlili se do vesnic ve vnitrozemí. „Máme tady wi-fi připojení, takže jsem se mohla spojit se sestrou, která žije 50 km od Oděsy,“ dodává žena a třese se jí hlas. Místo, kde dříve žila, je nyní prázdné a na ulicích zůstaly pouze barikády, které mají ruským jednotkám ztížit postup.
Manželé chtějí, aby válka skončila a oni se mohli vrátit domů. Vadim, stále ohromen tím, co se stalo, vysvětluje, že Ukrajina pod vedením Volodymyra Zelenského začala růst a stala se svobodnější. „Nechceme se vrátit do starých časů, k Sovětskému svazu. Putin chce, aby byla Ukrajina kolonií Ruska,“ dodává Olga.
Lesby Putin nechce
Na tomtéž dvoře ubytovny sedí a také si užívají poledního sluníčka kadeřnice Altn (32) a Bairta (22), zdravotní sestra. Ruský pár, který se svými dětmi už dva a půl měsíce žije v rocafortském centru.
Režim prezidenta Putina („Dokud jsem tady já, děti budou mít tátu a mámu,“ hlásal předloni) dvěma ženám rozhodně není vlastní. Když už nechtěly nadále zažívat šikanu kvůli své sexuální orientaci a odešly z Kalmycka u Kaspického moře, požádaly Španělsko o azyl.
18:59
Dnes
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
18:09
Dnes
Prezident Petr Pavel navrhuje obdobu Marshallova plánu pro poválečnou Ukrajinu. Evropa by měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie. Evropské země se soustředí především na ukončení války, zatímco problémům, které mohou nastat po jejím skončení, nevěnují podle Pavla dostatečnou pozornost. Upozornil například na statisíce lidí, kteří několik let bojovali, mají vojenský výcvik a přístup ke zbraním, ale po válce pro ně nemusí být uplatnění.
„V okamžiku, kdy bude válka u konce, tak sice nastane určitě obrovská úleva, ale vyvstane taky spousta problémů, o kterých dneska vůbec nemluvíme a na které nejsme nijak připraveni,“ řekl Pavel.
Evropa by podle Pavla proto mohla využít zkušenosti s Marshallovým plánem, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. „Dáme tím také jasnou zprávu i ruské straně, že s Ukrajinou to myslíme vážně,“ dodal český prezident.
16:30
Dnes
Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) obvinily tři vysoce postavené bezpečnostní činitele v případu kolem podvodných call center. NABU o tom informuje na svém telegramovém kanálu. Jde o prvního zástupce vedoucího jednoho z oddělení tajné služby SBU a dva vysoce postavené policejní činitele. Dalšími dvěma obviněnými jsou organizátor zločinecké skupiny a jeden jeho podřízený.
„Žily tam společně, ale všechno ostatní musely skrývat, protože jejich vztah tam netolerují,“ tlumočí Ljudmila, Ukrajinka, která má v uprchlickém centru na starosti jídlo a ze které se stala improvizovaná tlumočnice - pár mluví pouze rusky. Altn vysvětluje, že ze země utekly, protože se jejich děti necítily ve škole bezpečně. Řada krajanů se jim smála, uráželi je a jednou jim dokonce v domě rozbili okna a zapálili schránku. Přestěhovaly se do Astrachaně, ale muslimové, kteří v této oblasti převážně žijí, je také nepřijali. Tak si zabalily kufry a zkusily štěstí v Moskvě, ale ani tam problémy nezmizely. A tak nakonec na radu přátel z LGBT komunity odletěly do Španělska.
Chtějí ve Valencii zůstat, protože mají pocit, že si jich tu lidé konečně váží. Do Ruska už se nevrátí a nyní je jejich hlavním cílem získat potřebné doklady. „S válkou nesouhlasíme a z toho, co vidíme v televizi, nás mrazí,“ říká Altn a uznává, že je tolik netrápí politické problémy jako spíše situace jejich rodiny.
Ángeles Ortíová, sociální pedagožka a vedoucí městské ubytovny v Rocafortu, připomíná, že zde přijímají rodiny, které prchají z válečných zón, už od roku 2017. „Představujeme pro ně první útočiště a dále jim pomáháme najít nějaké stabilnější zázemí,“ dodává Ortí.
V centru společně žijí rodiny z Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Gruzie a dalších zemí. „Jejich soužití je skvělé. Jsou k sobě velmi solidární, vzájemně se chápou a mají k sobě blízko. Není to tak, že by si někdo říkal, já jsem Rus, a tak se budu držet stranou, tady jsou všichni součástí kolektivu. A nejvíce jsou vděční za vřelé přijetí, za to, že mají společnost a že je někdo vyslechne,“ vysvětluje pedagožka.
Rodiny, které dorazily před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze, sem většinou přiletěly. Ale od té doby už všichni přijíždějí auty. Je jim poskytnuto ubytování, strava, dostanou oblečení a hygienické potřeby, právní poradenství, aby dali svou situaci do pořádku, a také dostávají každý den hodiny španělštiny.
„Přicházejí k nám velmi rozrušení a stydí se. Vždy jsme tu měli uprchlíky utíkající před válkou, ze Salvadoru, Jemenu, Sýrie... U Ukrajinců je rozdíl v tom, že jsou nejen vyděšení a zdrcení, ale také se cítí zahanbeně: ‚My tohle nechceme‘, říkají nám, ačkoli oni jsou oběťmi,“ dodává koordinátorka.
Maite Ibáñezová, valencijská radní pro spolupráci a migraci, už několik dní jezdí tam a zpět. „Rodiny z Ukrajiny sem přijíždějí už několik měsíců. Přijímali jsme zde další a další, částečně i proto, že mezi Valencií a Kyjevem byl přímý let. Týden po začátku invaze bylo v centrech a bytech městského úřadu ubytováno asi 140 lidí z této země,“ vysvětluje pro El País. „Potřebujeme, aby měli ukrajinští uprchlíci dokument o volném pohybu, kartičku pojištěnce a dočasné pracovní povolení. Jsme teprve na začátku a připravujeme se tedy na všechny scénáře.“
Španělská vláda 10. března oznámila, že zavádí mechanismus pro ukrajinské žádosti o dočasnou ochranu.
Deník El País Španělům také radí, jak mohou ukrajinským uprchlíkům v jejich zemi pomoci. První doporučení spočívá v darování oblečení, hygienických potřeb a jídla nevládním organizacím, které poskytují humanitární pomoc. Těm lze také poslat finanční podporu, protože jsou pak díky tomu schopny zařídit pro uprchlíky lékařskou pomoc. Z darů mohou také rodinám zařídit nouzové ubytování a další základní potřeby. Ve Španělsku pak v současnosti působí organizace jako Unicef, Červený kříž a další.
Dále lze také přinést nezbytné potřeby, jako jsou léky, potraviny a oblečení do sběrných míst, která spontánně vznikají po celém Španělsku. V těchto sběrných místech ovšem často chybí dobrovolníci na balení a třídění. Španělé tak mohou pomoci právě tam. Organizace také využijí pomoc od lidí, kteří umí ukrajinsky a jsou schopni tlumočit a překládat.
Mnoho lidí také pomáhá s ubytováním uprchlíků přímo u sebe doma. Jedná se většinou o Ukrajince, kteří už ve Španělsku nějaký čas žijí a přijímají u sebe své rodiny a známé. Další pak pomáhají také s dopravou.
Témata:
Související
