Ředitelka o žácích z Ukrajiny: Jedna holčička mě rozplakala. Co říkají na spolužáky české děti?
Na základní škole Eden na Praze 10 je momentálně přes 30 ukrajinských dětí. Všechny je přijímá ředitelka Jana Churáčková, pro niž jsou příchody těch, které ze země vyhnala válka, velmi emotivní. Blesk Zprávám prozradila, jak se ukrajinské děti začleňují mezi spolužáky a jak se k nim chovají české děti. Zároveň zareagovala na obavy rodičů, které se množí na sociálních sítích, že nebude v prvních třídách místo pro děti a že se bude zavádět výuka v ukrajinštině.
Na chodbě základní školy Eden na Praze 10 visí na chodbě skládanka v barvách ukrajinské vlajky a na ní je napsáno „Svobodu Ukrajině“. Ve své pracovně má ředitelka školy Jana Churáčková na papírové tabuli návrh, jak přijímat ukrajinské děti. Hned na úvod podotýká, že to je starý rozpis a že se mnohé od té doby změnilo.
Paní ředitelka vzpomíná, že dva roky s covidem-19 byly pro školství velmi složité. „Poslední testování na covid jsme měli 18. února. Učitelé se už radovali, že se vše vrátí do starých kolejí. Jenže 24. února vypukl ozbrojený konflikt na Ukrajině,“ říká Jana Churáčková o dni, který změnil celý svět.
Od prvního dne konfliktu bylo celému učitelskému sboru jasné, že zřejmě přijdou do Česka lidé, co budou prchat před válkou. Jen nikdo nečekal, že konflikt bude tak krutý a uprchlíků bude tolik.
Uprchlíci nemohou děti hlásit do školy přímo
„Momentálně máme ve škole 34 ukrajinských dětí (ke 4. 4. 2022, pozn. red.). Teď budeme zapisovat dalších pět dětí. Jsou ve věku od přípravné třídy, tedy od šesti let až do deváté třídy. Pokrývají všechny ročníky. Brzy to číslo bude konečné, protože se blížíme k hranici kapacity naší školy, což je 650 dětí,“ vysvětluje Churáčková.
Rodiče a mnohdy i prarodiče chodí do školy přímo a žádají, zda by nemohli zapsat své děti do výuky. Ředitelka je musí odmítat. Uprchlíci se musí nejdříve registrovat u zřizovatele školy na městské části a ten pak rozděluje děti podle kapacity škol.
„Bylo by asi pružnější, kdyby mohli rodiče přijít do školy přímo, na druhou stranu tento postup je efektivnější, i když není tak rychlý, jak by rodiče potřebovali,“ připouští ředitelka. Hodně zástupců škol vyčítalo ministerstvu školství, že zpočátku neměli žádné informace, jak mají postupovat.
„Já bych tohle ministerstvu nevyčítala. Všichni jsme dělali na začátku, co jsme uměli, bylo to náhlé a nikdo netušil, jaký bude postup. My jsme pak informaci dostali, proudí k nám do teď,“ zastává se ředitelka resortu.
Hlavní cíl? Bezpečí dětí, až pak výuka jazyka
Každá škola nicméně řeší příliv žáků z Ukrajiny po svém. Někde vznikají ukrajinské malotřídky, ZŠ Eden se rozhodla jít cestou integrace.
„Snažíme se dávat děti do jednotlivých tříd, snažíme se, aby tam byl někdo z žáků s vazbou na Ukrajinu, třeba umí jazyk a ujme se příchozího a ten je pak jeho průvodcem po škole. To je cesta, kterou jsme zvolili my,“ přibližuje Churáčková.
Největší problém je samozřejmě jazyková bariéra. Prioritou je, aby se děti naučily český jazyk, proto mají 2x týdně dvě až tři hodiny výuku češtiny. To je nicméně pořád málo, podle Churáčkové však více hodin klade větší finanční a personální nároky a to si škola nemůže dovolit. „Nicméně ukrajinština tak těžká není. Je to rozhodně lepší, než když jsme tu měli před pár lety dva žáky z Afghánistánu a ti uměli jen jazyk paštu,“ doplňuje ředitelka, která věří, že jazyková bariéra se brzy prolomí.
„Mám ale tři hlavní úkoly: Aby se zde děti cítily v bezpečí, druhý úkol je výuka českého jazyka, abychom se domluvili, a třetí úkol jsou nějaké vzdělávací cíle,“ říká k tomu ředitelka a dodává: „V téhle situaci, ocitnout se v úplně novém prostředí, bez znalosti jazyka, je hrozně složité a my se to dětem snažíme ulehčit. Netlačíme na ně, aby pracovaly s ostatními, snažíme se, aby se rozkoukaly.“
Holčička, která rozplakala ředitelku
Na některých dětech není podle ředitelky vidět, že utekly z válkou zmítané země. Rodičům se zřejmě podařilo utéct včas, ale starší už situaci vnímají. Každé dítě to má jinak.
„Pamatuji si, že jsem zapisovala holčičku do druhé třídy, která mi přišla strašně smutná, velmi hluboce smutná, takže když odešli, obrečela jsem to, ale následující týden už jsem ji viděla v relativně družném hovoru, proto jsem si říkala, že to bude dobré. Měli jsme tu i holčičku, která nechtěla překročit práh třídy, vypadala velmi bezradně, nicméně za nějaký čas jsem ji viděla, jak skotačila s ostatními při návratu z venku. To jsou ty šťastnější situace,“ svěřuje se Churáčková s tím, že i ji osudy dětí občas zasáhnou.
„Bohužel tu máme i chlapečka, který často pláče a my nevíme, zda je příčinou jazyková bariéra, nebo nějaká traumatizující zkušenost. To musíme zjistit a vypořádat se s tím,“ přiznává ředitelka. Avšak ne všechny děti chtějí komunikovat.
„Dvě starší dívky s námi zcela odmítají komunikovat. Nevíme proč, netlačíme na ně, možná jsou ve stresu, ale pravděpodobně si myslí, že se brzy vrátí,“ dodává Jana Churáčková. To si přeje podle ředitelky většina lidí, která musela z rodné země uprchnout. „Rodiče to přiznávají na přijímacích pohovorech svých dětí. Ale je otázkou, kdy se budou moci vrátit a zda se budou mít kam vrátit,“ přemítá Jana Churáčková.
Jednička je na Ukrajině pětka
Ukrajina po začátku konfliktu zahájila online výuku, která funguje do teď. Kdo chce, může se přihlásit a je možné, že řada ukrajinských uprchlíků ji využívá. Problém je ovšem v tom, že systém vzdělávání na Ukrajině je jiný a občas s tím českým nekompatibilní. Na fakt, že u nás je jednička nejlepší hodnocení, kdežto na Ukrajině je to jako naše pětka, si děti rychle zvykly. Problémy jsou s tím, že na Ukrajině je 12 tříd základní školy.
„Jedna slečna, která je v deváté třídě, je ve velmi složité situaci. Na Ukrajině by šla do desáté třídy, tady musí na střední školu a musí podat co nejrychleji přihlášku. Teď je otázka, zda má opakovat devítku, nebo se učit česky a pak teprve jít na střední školu,“ přibližuje ředitelka i takové obtíž, které válka způsobila.
Škola najmula ukrajinskou koordinátorku, studentku, která umí česky, protože chtěla v Česku studovat, z Ukrajiny ji samozřejmě vyhnala válka. Ta všechny děti obchází, komunikuje s nimi v jejich rodné řeči a případně řeší problémy, na které by třídní učitelé kvůli jazykové bariéře nestačili.
Děti vítají nové spolužáky s nadšením
Hodně se hovoří o začlenění např. ukrajinských lékařů do našeho systému. To by uvítala i Jana Churáčková v případě ukrajinských učitelů. „Při personálním nedostatku učitelů bychom byli nadšeni. Tady je ovšem problém jazykové bariéry, pokud by učitelka měla učit např. matematiku, tak je třeba, aby jí děti rozuměly,“ říká ředitelka.
A jak přijímají nové spolužáky české děti? „S otevřenou náručí. Někdy mám pocit, že to s tou péčí trochu přehánějí, že děti z Ukrajiny by potřebovaly trochu klidnější adaptaci, ale to dětem nevyčítáme a naopak je v tom musíme podporovat, aby byla jejich péče trvalá,“ usmívá se Churáčková.
Učme se empatii a solidaritě
Po sociálních sítích a nejen na nich už koluje kritika rodičů, že se kvůli uprchlíkům české děti nedostanou do prvních tříd.
Ukrajinské jednotky vytlačily Rusy z Dněpropetrovské oblasti, uvedl velitel ozbrojených sil Syrskyj. V ruské Kurské oblasti ovládá Ukrajina 90 km2.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Lukašenkův mluvčí později uvedl, že Lukašenko propustil vězně na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Je to naprosto vyloučené. Zápis pro ukrajinské děti se bude konat v červnu (zápisy pro české děti byly tento týden, pozn. red.) a budou se doobsazovat prázdná místa a ten systém je vymyšlený tak, že pokud nemůže děti umístit obec, tak se informuje kraj a ten naopak ministerstvo a budou se hledat cesty, jak toto vyřešit,“ uklidňuje rodiče ředitelka a dodává: „Nebude žádná povinná výuka v ukrajinštině, nebude se měnit náš vzdělávací systém, aby se více podobal ukrajinskému.“
Pak se Jana Churáčková zamyslí a řekne: „Víte, vzdělávání na základní škole není jen o tom, abychom se naučili psát, číst a počítat. Je to o tom, abychom se naučili empatii a solidaritě s lidmi. A tohle je obrovská příležitost pro nás všechny. Vždyť nedaleko od nás se bojuje i za nás. Za naši západní kulturu, za demokracii.“
