Ukrajinský boxer Usyk na začátku války narukoval do armády: Kvůli zápasu odjel do zahraničí, navštívil i Česko
Světový šampion v těžké váze Oleksandr Usyk se postavil po bok ukrajinských vojáků, když vojska Vladimira Putina vtrhla na Ukrajinu. Už ale odjel do zahraničí, aby se mohl připravovat na souboj s Anthonym Joshuou. Koncem března navštívil Českou republiku. Novinářům popsal zážitky z války, ale i svou přípravu na zápas s Anthonym Joshuou.
Současný mistr světa v těžké váze v několika celosvětových soutěžích organizací se v únoru, kdy armáda Vladimira Putina rozpoutala válku, statečně přihlásil k územní obraně a po boku svých krajanů bojoval proti invazním vojskům. Sám říká, že ze zbraně však střílet nemusel.
Nedávno Usyk Ukrajinu opustil, aby se připravil na odvetný zápas s Anthonym Joshuou. Koncem března pak přijel do české republiky a serveru Profiboxing poskytl rozhovor, ve kterém se vyjádřil i k rusko-ukrajinskému konfliktu a řádění ruských vojáků.„Vím, že stříleli na náš dům, vylomili bránu a odvlekli některé naše sousedy. Ale nevím, jak to tam teď vypadá. Nemůžu se s nikým spojit,“ popsal aktuální situaci v jeho městě.
Do Česka přijel i s příbuznými a známými. „Mám tu celou rodinu. Jsou tu rodiny našich přátel, proto jsme přijeli sem, moc se nám tady líbí,“ vyprávěl muž, který mezi profesionály vyhrál všech 19 zápasů, do kterých nastoupil. Také se mu podařilo získat všechny prestižní pásy v těžké váze.
Usyk v Praze zašel na trénink českých talentů. „Jeho rady byly skvělé, snažil se nám vštípit, abychom v ringu přemýšleli, nesnažili se soupeře sundat co nejtvrdším úderem na hlavu, ale abychom ho sledovali, hledali skulinky, střídali pásma. Pro všechny to byl životní zážitek,“ sdělil bijec Artem Hafijak. Mimo hlavního města navštívil i Hradec Králové, kde našli útočiště fotbalisté ukrajinského druholigového týmu FC Polissja Žytomyr.
Pětatřicetiletý Usyk je jen jedním z řady ukrajinských sportovců, kteří pomáhají v boji proti Rusům, a svůj podíl na tom mají například bývalí boxeři těžké váhy Vladimir a Vitalij Kličkové nebo bývalý útočník Chelsea Andrij Ševčenko. Usyk je momentálně na špici světového boxu. Vítězstvím nad Joshuou by si zajistil souboj o titul proti Tysonu Furymu.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
