Rusové vyhrožují Česku: Vyhoštění ruského diplomata z Prahy nezůstane bez odpovědi
Ruské ministerstvo zahraničí si podle TASS předvolalo českého velvyslance a sdělilo mu, že nedávné vyhoštění ruského diplomata z ČR nezůstane bez odpovědi. Ruským velvyslancem v ČR je Alexander Zmejevský. Ten v Praze zůstává.
Český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka byl předvolán na ruské ministerstvo zahraničí kvůli nedávnému vyhoštění ruského diplomata z České republiky. Velvyslanci bylo mimo jiné sděleno, že „tento nepřátelský krok nezůstane bez odezvy“, informovala dnes agentura TASS s odvoláním sdělení ruského ministerstva.
Podle stejného zdroje byl českému velvyslanci vysloven „důrazný protest v souvislosti s další protiruskou provokací české strany“. „Tento další nepřátelský krok, který posiluje linii záměrně sledovanou českými úřady s cílem zničit bilaterální vztahy, nezůstane bez odezvy,“ sdělilo ministerstvo.
Vyhoštěn zástupce velvyslance?
České ministerstvo zahraničí minulý týden oznámilo, že jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu; na opuštění republiky dostal 72 hodin.
Podle Deníku N a týdeníku Respekt resort za nežádoucího označil zástupce velvyslance Feodosije Vladyševského, který má podle českých bezpečnostních složek kontakty na ruské tajné služby a škodí vzájemným vztahům.
Varování pro Prahu
Moskvu podle dnešní zprávy TASS rovněž popudilo, že české ministerstvo zahraničí v pátek v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu vyzvalo ruské diplomaty, aby nesloužili ruskému režimu. Rusko to podle sdělení ministerstva zahraničí v Moskvě považuje „za porušení všech myslitelných pravidel a zvyklostí mezinárodní komunikace“ a za krok „hraničící se zasahováním do vnitřních záležitostí“.
„Tím, že dnes tak horlivě ničí všechny vazby s Ruskem, si oficiální Praha musí být vědoma, že svým jednáním vytváří dlouhodobé negativní důsledky pro naše vztahy,“ citovala agentura TASS stanovisko ruského ministerstva zahraničí.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého českého vojáka Filipa Simana, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu přidal k ukrajinským dobrovolníkům. Odpyká si osm let ve vězení za to, že při válečných operacích raboval. NS rozhodl bez veřejného jednání, plné odůvodnění zatím není dostupné. Dovolání považoval za zjevně neopodstatněné. ČTK to řekl vedoucí oddělení styku s veřejností NS Václav Vlček.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Naopak podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
Diplomatické vztahy mezi Českem a Ruskem jsou napjaté delší dobu a napětí se stupňovalo již před válkou na Ukrajině.
Česko v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle kterých jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti GRU, vyhostilo loni na jaře 18 pracovníků ruské ambasády.
Rusko v odvetném kroku prohlásilo nežádoucími 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě a označilo český postup za nepřátelský akt. Později česká diplomacie informovala o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka.
Vyhošťují Němci i Francouzi
Vyhošťování ruských diplomatů ve státech EU pokračuje i nyní. Konkrétní kroky dnes oznámily Německo a Francie, které vyhostí 40 respektive 35 ruských diplomatů. Z Litvy musí odcestovat ruský velvyslanec.
Moskva naopak pozastavila vydávání víz ve zjednodušeném režimu pro občany EU i dalších zemí.
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu pozastavilo Česko již dříve provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně. Vláda současně rozhodla o zastavení vydávání víz ruským a později i běloruským občanům s výjimkou humanitárních případů.
