„Byli špinaví a páchli.“ Lidé popisují další řádění Rusů. Míst jako Buča je víc, tvrdí gubernátor
Gubernátor Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Oleksandr Staruch lidské ztráty v některých vesnicích v tomto regionu přirovnal k situaci v Buči nedaleko Kyjeva. „Nechci nikoho děsit, ale u nás je nejedna taková Buča,“ řekl Staruch podle RBK-Ukrajina.
„Buča je velké město, ale když (u nás) ve vesnici žilo 120 lidí, z nichž 17 až 20 zemřelo, tak pokud se to porovná, jde také o velké ztráty,“ uvedl gubernátor, aniž by se konkrétně zmínil o některé z obcí, z nichž se v posledních dnech ruští vojáci stáhli.
Z Buči na předměstí Kyjeva přišly v posledních dnech zprávy o tom, že ruští vojáci tam během několikatýdenní okupace zabili stovky místních obyvatel. Někteří mrtví měli ruce spoutané bílou páskou. Tu ruské jednotky v době, kdy Buču ovládaly, nařídily podle výpovědí místních lidí nosit civilistům. Ukrajinská ombudsmanka dnes informovala, že v masovém hrobě u kostela v tomto městě může být 150 až 300 těl.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Moskva tvrdí, že její jednotky na Ukrajině na civilisty neútočí a že informace o ruských zvěrstvech v Buči jsou „další provokací kyjevského režimu“.
Deník The Guardian přinesl svědectví o situaci ve městě Trosťanec v Sumské oblasti. Také toto původně dvacetitisícové město na důležité železniční a silniční spojnici mezi Charkovem a Sumami opět kontrolují ukrajinské síly. V neděli ve městě po několika týdnech obnovili dodávky elektrické energie a ženisté odstraňují miny například z místního hřbitova nebo nádraží. V pondělí na poničené nádraží znovu přijel osobní vlak.
Starosta Trosťance Jurij Bova řekl, že je příliš brzy na přesnější odhad, kolik civilistů ruští vojáci zabili. Podle něho to bylo „určitě více než 50, ale zřejmě nikoli stovky“. Místní obyvatelé uvádějí, že po příchodu Rusů se nejdříve báli, ale pak je začali litovat, protože byli špinaví, zapáchali a působili zmateně. Soucit ale později vyprchal, protože okupanti civilisty zastrašovali a ničili jejich podniky. Jistá Darja měla salon krásy, ze kterého jí ukradli barvy na vlasy, šampony, fény, laky na nehty, pohovku, všechny židle i žárovky. Klimatizaci se jim ze stěny vytrhnout nepodařilo. Po sobě zanechali chumáče oholených vousů a v sousedním obchodu s potravinami fekálie. Ve vesnici Bilka na okraji Trosťance zavraždili nejméně dva civilisty. Když na Rusy se stále větší intenzitou útočila ukrajinská armáda, poškodili telefonní sítě a lidem prohledávali telefony, jestli v nich nemají kompromitující materiály.
The Guardian napsal, že ještě před deseti lety by většina lidí v Trosťanci, který leží jen několik desítek kilometrů od ruské hranice, o Rusku říkala spíše dobré věci. Hodně z nich má v sousední zemi příbuzné a přátele. To se teď změnilo, obyvatelé Trosťance o Rusech mluví jako o „prasatech“, „barbarech“ nebo „hajzlech“.
