Ukrajina se dočká dalších zbraní od NATO. Lipavský si v Bruselu rýpl do Ruska: Barbarské

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je jedním z témat jednání role Číny, která odmítá odsoudit ruskou agresi a země NATO ji považují za stále silnějšího konkurenta. Alianční ministři budou hovořit o tom, jak přimět Peking k jasnému protiválečnému vymezení a vyloučení jakékoli podpory Moskvy.

„Dnešní jednání je velmi silnou ukázkou jednoty a to, že je tam dalších devět států z celého světa, jednoznačně ukazuje sílu a postavení Severoatlantické aliance i z hlediska mezinárodního řádu, ochrany těch nejzákladnějších hodnot, na kterých je mezinárodní společenství postavené, protože Rusko zcela brutálním a barbarským způsobem porušilo mezinárodní řád, když bez jakéhokoliv konkrétního důvodu nevyprovokovaně zaútočilo na Ukrajinu,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Svobodu, nebo smrt,“ citoval Zelenskyj před řeckým parlamentem. Výstupy se dočkaly ale i kritiky

Tanky Lipavský nepotvrdil

Česko je podle listu The Wall Street Journal vůbec první zemí, která na Ukrajinu poslala tanky.

„NATO jako organizace nehraje roli ve zbrojních dodávkách, které dostává Ukrajina. To dělají jednotlivé státy, které jsou shodou okolností členy Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. NATO je obranná organizace, má se soustředit a soustředí se především svého východního křídla. Na obranu, to znamená, že vznikají battlegroups (bojové skupiny), my jsme přislíbili účast až 650 vojáků na Slovensku. Budeme tam mít mechanizovanou pěchotu, velení, prvky biologické, radiační a chemické ochrany. Budeme přispívat aktivně bezpečnosti ve východní Evropě nad rámec toho, co jsme dělali doteď, to jsou například jednotky v Pobaltí, kde pomáháme strážit vzdušný prostor,“ pokračoval Lipavský.

Dodávku tanků však nepotvrdil. „Nebudu komentovat žádnou konkrétní zbrojní dodávku, kterou Česká republika poskytuje na Ukrajinu,“ dodal Lipavský.

Stoltenberg slíbil Ukrajině více zbraní

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg slíbil Ukrajině více zbraní. To zahrnuje i těžší zbraně, řekl Stoltenberg. Dnes se na tom shodli šéfové diplomacie členských zemí. Válka může podle tajemníka trvat ještě dlouhé měsíce.

Podle Stoltenberga se dnes ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta „široká škála“ zbraní. Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na tom, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který se schůzky zúčastnil, po příjezdu do sídla v Bruselu řekl, že jeho země potřebuje „zbraně, zbraně a zbraně“. Zdůraznil: „Umíme bojovat, víme, jak vyhrávat.“ Bez těžkých zbraní by se ale utrpení jeho země jen prodloužilo. Německo také umí více. „Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí,“ řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba.

Toto je vrchní řezník z Buči: Brutální vraždy a mučení údajně nařizoval Azatbek Omurbekov

Ruský útok, mezi jehož motivy podle prezidenta Vladimira Putina patřila snaha zabránit rozšiřování NATO, může podle diplomatů přinést opačný efekt. S aliančními ministry dnes budou jednat i kolegové z finské a švédské vlády. Tyto země sice zatím bez ohledu na rostoucí domácí podporu členství ve vojenském bloku nepodnikly ke vstupu žádné konkrétní kroky, Stoltenberg jim však vzkázal, že je všichni stávající členové ve svých řadách uvítají.

Lipavský: O konkrétních zbraních jsme se nebavili

„Konkrétní zbrojní dodávky se neřešily, ale zazněla volání po další podpoře Ukrajiny a součástí toho je i podpora zbrojní. Bavili jsme se, jakým způsobem by se členské státy NATO mohly zapojit do dávek zbraní, případně jestli by se NATO samotné mohlo zapojit,“ sdělil Lipavský.

„Bylo to o tom, že je potřeba posilovat východní křídlo Severoatlantické aliance. Jednali jsme s celou řadou partnerů z Indo-Pacifiku, Austrálie a Japonska,“ dodal český ministr zahraničí. „Já bych si představoval, aby EU přijala tvrdší sankce, na druhou stanu je pravda, že musíme zodpovědně řešit energetickou situaci. To je spíše úkol pro EU než pro NATO,“ domnívá se.

Česko je pro ty nejrazantnější sankce

„Platí, že je potřeba udělat vše, abychom přestali sponzorovat Putinovu válku proti Ukrajině. Česko by si představovalo, aby sankce byly razantnější, rychlejší. Máme tam jiné evropské státy, které mají zásadně zdrženlivější postup. Pátý sankční balíček bude přijat v pondělí v Lucemburku a pak je na místě se bavit o dalším balíčku. Závislost na Rusku je opravdu omezující pro Evropu a je potřeba se ji dlouhodobě zbavit,“ komentoval pro Blesk Lipavský.

Zemanův Hrad čelí dalšímu podezření: Zničili zprávy o aktivitách Ruska na Ukrajině?!

Za Zelenským míří slovenský premiér i Von der Leyenová

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dopoledne na dálku promluví k řeckému parlamentu a odpoledne se prostřednictvím videa obrátí na kyperské poslance.

Večer se za ním do Kyjeva společně vypraví slovenský premiér Eduard Heger a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. O situaci válečných běženců bude jednat německý kancléř Olaf Scholz s premiéry spolkových zemí. Valné shromáždění OSN má hlasovat o pozastavení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC).