Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Drazí čtenáři, přejeme klidnou noc, online zpravodajství k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.
Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to dnes prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil pomoc v případě ruské invaze. „Budu bránit, rozhodně. Finové jsou skvělý národ. Nemyslím si ale, že se to stane,“ řekl Trump.
Trump naopak tvrdě kritizoval Španělsko kvůli neochotě navýšit výdaje na zbrojení. NATO by podle něj mělo zvážit, zda tuto zemi nevyloučit ze svých řad.
Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.
Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
