Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se odmlčí online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, přejeme klidnou noc.
Saratov, asi 600 km od ukrajinských hranic. Městští zaměstnanci řeší škody po útoku ukrajinského dronu, jak na Telegramu uvedl gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.
Bezpečnostní situace ve světě podle prezidenta Petra Pavla jasně ukazuje, že při zajištění bezpečnosti nelze vystačit pouze s profesionálními armádami. Nejsou dostatečným prostředkem pro zajištění bezpečnosti ve velkém konfliktu. Žádný krok, který by směřoval k obnovení povinné vojenské služby v Česku, se ale podle něj nepřipravuje. Pavel to dnes řekl v živém vysílání na sociálních sítích, ve kterém mu pokládali dotazy občané.
„Neříkám, že všichni musí obléknout uniformu a jít bojovat, ale bezpečnost země je skutečně věcí každého z nás,“ řekl Pavel v odpovědi na otázku, co říká na znovuzavedení povinné vojenské služby v Chorvatsku. V Česku je podle něj systém nastavený tak, že pokud vznikne konflikt, byla by do něj profesionální armáda nasazena a pak by veškeré další úkoly, například ochranu důležitých objektů v ČR, plnily zálohy. Je podle něj pochopitelné, že některé země sahají k obnově základní vojenské služby.
„My hledáme alternativní formy jak spíše na dobrovolné bázi než na povinné umožnit lidem, aby prošli nějakým základním výcvikem,“ doplnil prezident. „Základní výcvik v souhrnném trvání maximálně tří měsíců, který by se navíc dal rozdělit do několika etap, by určitě nikomu neuškodil, naopak by mnoha lidem pomohl trochu zjistit, kde jsou jejich limity, a možná by jim pomohl potom i v práci, protože by byli připraveni na řadu krizových situací. A pro naši zemi by znamenal větší bázi těch, se kterými by se dalo počítat v případě, že bychom se dostali do opravdu vážné krize,“ dodal prezident.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
