Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Ruský prezident Vladimir Putin i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj jsou podle americké hlavy státu Donalda Trumpa velmi tvrdohlaví. Řekl také, že byl velmi zklamán ruskými útoky během vyjednávání o příměří, o němž se domníval, že může vést k ukončení bojů.
Jeden z novinářů na tiskové konferenci podotkl, že se Trump musí potýkat s tvrdohlavým Putinem, na což americký prezident reagoval slovy – „a Zelenským, velmi tvrdohlavý Zelenskyj také“.
„Viděl jsem věci, které mě velmi překvapily,“ podotkl pak politik a zmínil ruské útoky raketami na města jako Kyjev během vyjednávání. „A nemám rád, když mě něco překvapí, takže jsem tím velmi zklamán,“ řekl také.
Spojené státy si ponechají funkci vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR). Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na pět nejmenovaných zdrojů. Post Spojené státy obsazují od jeho vytvoření v roce 1951, ve Washingtonu však kolovaly spekulace, že by se ho prezident Donald Trump mohl vzdát, aby vyslal evropským spojencům signál, že se musí více starat o svou bezpečnost. Funkci podle agentury obsadí generál letectva Alexus Grynkewich.
Podle agentury Reuters rozhodnutí obsadit funkci americkým vojákem, jak je v alianci zvykem, Trump oznámil v osobním rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Trump opakovaně vysílá signály evropským spojencům, že od nich očekává vyšší výdaje na bezpečnost a že se nemohou tolik spoléhat na vojenskou pomoc z USA. Podle amerických diplomatů USA začnou letos s evropskými státy jednat o odchodu části amerických vojáků z kontinentu. Trump v minulosti také řekl, že země, které tolik neutrácí za obranu, nemohou automaticky očekávat americkou vojenskou pomoc, čímž podle některých expertů zpochybnil jeden z pilířů NATO – kolektivní obranu.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
