Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
„Letadla podobná dronům byla pozorována a hlášena v regionu Dithmarschen, v okrese Rendsburg-Eckernförde, stejně jako nad Kielem – včetně kritické infrastruktury a vojenských zařízení,“ potvrdila Sabine Sütterlinová-Waacková, ministryně vnitra německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, informace z minulého týdne.
Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.
„Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami,“ uvedla ministryně koncem září. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno. Nyní upřesnila, že šlo o různé typy a velikosti. „Jsou to očividně typické nástroje hybridní války,“ dodala.
V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.
„Oděso, prosím, zůstaňte na bezpečných místech! Město je pod útokem nepřátelských bezpilotních letadel,“ napsal v noci na telegramu starosta města Hennadij Truchanov. Později informoval o odvolání leteckého poplachu v Oděské oblasti.
O zvucích explozí ve městě informovali svědci na místě, píše RBK-Ukrajina. Z dostupných zpráv není zcela jasné, zda výbuchy znamenaly zásahy nějakých míst nebo likvidaci dronů protivzdušnou obranou. BBC s odvoláním na místní telegramové kanály píše, že drony zasáhly energetický objekt, a informuje o výpadcích v dodávkách elektřiny či vody v některých čtvrtích a také o rozsáhlém požáru.
Americký prezident Donald Trump nedávno povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s útoky proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Američané se též obrátili na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. Rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě, píše Wall Street Journal.
Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku. Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
