Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
„Naléhavě jsem svolal řídící výbor, který jednomyslně potvrdil, že Polsko koupí nejnovější rakety Amraam ve verzi D pro letouny F-35,“ řekl novinářům polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle serveru Onet.
Zdůraznil, že Polsko je zatím jedinou zemí, která získala souhlas amerického Kongresu s nákupem těchto protileteckých střel. Těmi tak podle ministra budou disponovat jen Spojené státy a Polsko. Souhlas s nákupem 400 střel AIM-120D3 Amraam spolu s dalšími náležitostmi v maximální hodnotě 1,33 miliardy dolarů (asi 27,56 miliardy Kč) získalo Polsko letos v dubnu, připomněl server Defence 24.
Na F-35 už polští piloti trénují v Arkansasu, první pořízené stroje mají do Polska dorazit příští rok.
Polský list Gazeta Wyborcza přináší podrobnosti dnešního incidentu na Baltu. Ruské plavidlo, dlouhé 70 metrů, nezvykle manévrovalo nad podvodním plynovodem u polského pobřeží.
Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb a mluvčí ministerstva vnitra na společné tiskové konferenci uvedli, že polská pohraniční stráž ve středu ráno zaznamenala ruský kutr nedaleko od podvodního plynovodu, nad kterým se asi na 20 minut zastavil. Rusové pak uposlechli radiového pokynu, aby okamžitě odpluli. Podrobností se mluvčí zdrželi, uvedli jen, že každý měsíc se stává několik podobných incidentů.
Loňský pokus o atentát na premiéra Roberta Fica byl teroristickým útokem, zopakovala dnes názor žaloby prokurátorka Katarína Habčáková v závěrečné řeči u prvoinstančního soudu v Banské Bystrici. Obžalovanému Juraji Cintulovi tak za střelbu na Fica, kterého vážně zranil, hrozí doživotí.
Cintula po svém zadržení útok zdůvodňoval nesouhlasem s politikou kabinetu či zrušením elitního útvaru slovenské prokuratury. Žalobkyně poukázala také na jeho vyjádření, kdy vládu ve vztahu k EU označil za jidášskou. A chtěl, aby pokračovala vojenská podpora Ukrajině. Její poskytování Kyjevu ze státních zásob nynější Ficův kabinet po předloňském nástupu do úřadu zastavil.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
