Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Dánsko nebude kvůli incidentům s drony žádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval dánský ministr zahraničí Larse Lökke Rasmussen. Bezpilotní letouny neznámého původu se v posledních dnech opakovaně přiblížily k dánským vojenským i civilním objektům a několik letišť kvůli nim muselo přerušit provoz.
„Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován devětkrát, z toho dvakrát v nedávné době v souvislosti s Polskem a Estonskem, takže nemáme žádný důvod tak učinit i teď,“ uvedl Rasmussen. Narážel tak na nedávný přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad vzdušným prostorem Estonska. Článek předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země.
Ceny ropy dnes mají k dobru kolem dvou procent a za celý týden by mohly přidat více než čtyři procenta. Ropa zdražuje mimo jiné proto, že Rusko v reakci na ukrajinské útoky na svou energetickou infrastrukturu omezilo vývoz pohonných hmot.
Severomořská ropa Brent krátce před 18:00 SELČ vykazovala nárůst o 1,7 procenta a pohybovala se kolem 70,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala zhruba dvě procenta a byla jen lehce pod 66,30 dolaru za barel.
„Trhy se i nadále soustředí na situaci mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl analytik John Kilduff ze společnosti Again Capital. „Dronové útoky ze strany Ukrajiny se začínají nasčítávat,“ dodal.
„Ukrajina je připravena zapojit se do projektu ‚Zeď dronů‘,“ napsal na sociálních sítích ministr obrany Denys Šmyhal.
Šmyhal se zúčastnil schůzky o vytvoření „zdi dronů“ spolu s ministry obrany Dánska, Finska, Polska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Rumunska a Bulharska a také se zástupci NATO. Schůzce předsedal evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
„Opakované narušování našeho vzdušného prostoru je nepřijatelné. Vzkaz je jasný: Rusko testuje EU a NATO. A naše reakce musí být jasná, jednotná a okamžitá,“ řekl Kubilius na schůzce (citováno AFP).
Evropští úředníci uvádějí, že prvním cílem bude vytvoření senzorové sítě pro zlepšení schopnosti zachycovat vnikající objekty. EU hodlá dokončit první fázi projektu do roka.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
