Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ocenil obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině. V rozhovoru s rádiem Deutschlandfunk dnes řekl, že Trump vidí, že dosavadní snahy o jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejsou úspěšné. Wadephul rovněž ocenil Trumpův tlak na Maďarsko a Slovensko, aby přestaly kupovat ruskou ropu.
Trump po úterním setkání v New Yorku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN uvedl, že by Kyjev s podporou EU a NATO mohl dobýt zpátky veškeré území, které ztratil kvůli ruské invazi, a možná by mohl zajít i dál. To je výrazný obrat oproti dřívějším výzvám, aby Ukrajina učinila územní ústupky Rusku výměnou za mír.
Podle Wadephula Trump zjistil, že jeho „nemalé úsilí“ o řešení války na Ukrajině „bylo zatím neúspěšné“. Z tohoto poznání pak americký prezident „vyvodil správné důsledky“. „To je dobré pro Ukrajinu a také pro Evropu,“ dodal šéf německé diplomacie.
„Pokračujeme v naší speciální vojenské operaci, abychom zajistili naše zájmy a dosáhli cílů, které prezident naší země stanovil od samého začátku. A děláme to pro současnost a budoucnost naší země, pro mnoho dalších generací. Proto nemáme jinou alternativu,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Výsledky sblížení se Spojenými státy jsou blízké nule, dodal. „V našich vztazích se jeden přístup zaměřuje na odstranění dráždivých faktorů. Tento přístup však postupuje pomalu.“
Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit daň z přidané hodnoty z 20 na 22 procent kvůli potřebě financovat armádu. Prezident Vladimir Putin minulý týden naznačil, že je otevřen zvýšení některých daní, aby bylo možné dále financovat válku – připomněl, že Spojené státy zvýšily daně bohatým lidem za válek ve Vietnamu a v Koreji.
Ministerstvo financí uvedlo, že zvýšení daní bude zaměřeno především na „financování obrany a bezpečnosti“. Dodalo, že navrhuje i zvýšení dalších daní, včetně zdanění hazardu. „Prostředky plánované v rozpočtu umožní vybavit ozbrojené síly potřebnou výzbrojí a vojenským vybavením, vyplácet platy vojenskému personálu a podporovat jejich rodiny a modernizovat podniky obranného průmyslu,“ uvedl úřad.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
