Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
V noci zaútočil ukrajinský dron na budovu fungujícího energetického bloku č. 3 Smolenské jaderné elektrárny; útok byl potlačen technickými prostředky, uvedl Rosatom.
„Bezpilotní letoun ukrajinských ozbrojených sil zaútočil na budovu provozního energetického bloku Smolenské jaderné elektrárny. […] Ve 3:52 moskevského času byl na území průmyslového areálu Smolenské jaderné elektrárny v oblasti 3. energetického bloku potlačen technickými prostředky,“ uvádí se ve zprávě.
Několik oken pomocných místností v budově bylo vyraženo. Útok dronem neovlivnil bezpečnost provozu stanice, nedošlo k žádným škodám ani obětem, uvedl Rosatom.
Ranní zpráva ruského ministerstva obrany zmiňuje, že v noci bylo nad územím Smolenské oblasti sestřeleno 42 ukrajinských dronů.
Zdroje agentuře Reuters sdělily, že při útoku ukrajinského dronu na ropný terminál v Primorsku ve Finském zálivu byly poškozeny dva tankery, nikoli jeden, jak informoval guvernér regionu Alexandr Drozděnko.
Podle agentury Reuters jsou oba tankery, Kusto a Cai Yun, registrovány na Seychelách. Oba jsou považovány za součást tzv. stínové flotily Ruska a nacházejí se pod sankcemi Spojeného království, EU a některých jednotlivých zemí, uvádí oficiální ukrajinský portál War Sanctions. Drozdenko také hlásil poškození čerpací stanice terminálu.
V důsledku toho byla poprvé v historii tohoto největšího ruského terminálu u Baltského moře pozastavena nakládka, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje.
Kyjev zintenzivnil útoky dronů na ruskou energetickou infrastrukturu, zatímco prosazuje rozhovory o ukončení války na Ukrajině a snaží se Rusko připravit o jeho hlavní zdroj příjmů – prodej ropy – omezením exportních příležitostí, informuje agentura Reuters.
Americký prezident Donald Trump v odpovědi na otázku novinářů na stanici Fox News prohlásil, že mu dochází trpělivost s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
„Moje trpělivost s Putinem dochází, a to rychle,“ řekl Trump.
Dříve na sociálních sítích uvedl, že proniknutí dvou desítek ruských dronů do vzdušného prostoru NATO nad polským územím 10. září „mohl být omyl“.
„Ne, nebyla to chyba,“ odpověděl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.
Rusko popírá, že by se narušil polský vzdušný prostor, a obvinění označuje za neopodstatněná.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
