Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny zemřel při ruském útoku muž, sdělil oblastní šéf Serhij Ťurin. V samotném Chmelnyckém byla podle něj poničena řada soukromých i veřejných budov a dva trolejbusy. Škody hlásí také úřady v Lucku ve Volyňské oblasti a Ivano-Frankivské oblasti.
V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny připravil ruský útok více než 30.000 domácností o dodávky elektrického proudu, uvedl šéf tamní vojenské správy Vjačeslav Čaus.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili šest lidí z frýdecko-místecké firmy Ferrit z porušení mezinárodních protiruských sankcí. Podle nich společnost dodala v uplynulých dvou letech do Ruska přes třetí země své důlní stroje, které podléhají zmíněným sankcím. Informoval o tom dnes Deník N. Jednatel firmy a jeden z jejích tří majitelů Petr Kovář nechtěl věc komentovat. Firma podle webu ale následně slíbila dodat své vyjádření.
„Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu v těchto dnech zahájili trestní stíhání šesti fyzických a jedné právnické osoby pro trestný čin porušení mezinárodních sankcí,“ sdělil deníku k případu mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Stíhaným hrozí v případě odsouzení tresty od podmínek a vysokých peněžitých trestů až po osm let vězení.
Podle serveru policisté u výrobce důlní techniky a jeho vedení zasahovali opakovaně a loni celníci zastavili vývoz i jednoho důlního stroje. Podle policie měla firma dodat do Ruska přes třetí země v roce 2023 a 2024 sedm zařízení, na které se vztahuje zákaz vývozu do této země.
Slovenský premiér Robert Fico by mohl navštívit Bělorusko. Uvedla to dnes běloruská média poté, co šéf slovenské vlády v Pekingu pohovořil s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Bělorusko je nejbližším spojencem Moskvy. Také z jeho území ruská vojska vpadla v únoru 2022 na Ukrajinu.
„Premiér Slovenska požádal o stanovení termínu návštěvy Běloruska, aby projednal možné varianty spolupráce,“ napsal telegramový kanál Pul Pervogo, který má blízko k Lukašenkově kanceláři. Ta rozhovor s Ficem zatím jen zmínila ve výčtu neformálních setkání prezidenta s řadou přítomných lídrů.
Připojené fotografie zachycují Fica v rozhovoru s běloruským vůdcem na oslavách konce druhé světové války v Pekingu.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
