Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Více než 15 000 ukrajinských civilistů přišlo o život a přes 34 000 utrpělo zranění ve válce, kterou proti Ukrajině před více než třemi lety rozpoutalo Rusko, informoval ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
„Je naší povinností řádně zdokumentovat zločiny a udělat vše možné, aby všichni váleční zločinci byli potrestáni,“ prohlásil Kravčenko podle serveru BBC News.
Podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) si ruská invaze vyžádala životy přinejmenším 13 883 civilistů včetně 726 dětí, dalších 35 548 osob včetně 2234 dětí bylo zraněno. Většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném ukrajinskou vládou, na které útočí Rusové.
Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které je pomáhá vyřídit v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, neoficiálně to ale diplomatické zdroje podle médií potvrzují.
„Ano, je to pravda,“ potvrdil slovenskému deníku Pravda nejmenovaný představitel slovenské diplomacie s tím, že nezná důvod změny. Ministerstvo dosud oficiálně neinformovalo.
Na přísnějších podmínkách vydávání víz ruským občanům se dohodly členské státy EU po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, ale jednotný postoj nezaujaly. Téměř třetina z nich přestala vydávat turistická víza, a to i Slovensko.To ale bylo v období, kdy premiérem byl Eduard Heger a ministrem zahraničí Ivan Korčok. Turistická víza přestaly vydávat všechny země se společnou hranicí s Ruskem, což je Polsko, Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Na úplném zákazu turistů z Ruska v reakci na invazi na Ukrajinu se však členské státy neshodly, dodala Pravda.
Na Krymu včera síly ukrajinské vojenské zpravodajské služby zasáhly drahý ruský radar protivzdušného systému S-400, hlásí kanál Něchta. Speciální jednotky zasáhly ruský radarový komplex 91N6E.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
