Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Norsko plánuje v roce 2026 vyčlenit Ukrajině 8,45 miliardy dolarů (skoro 200 miliard korun) na pomoc, oznámil premiér Jonas Gahr Støre během návštěvy Kyjeva 25. srpna podle listu The Kyiv Independent.
Tento krok podtrhuje rostoucí roli Norska v podpoře obrany Ukrajiny, jelikož západní partneři se blíží k finalizaci bezpečnostních záruk uprostřed snahy o uspořádání schůzky na vysoké úrovni mezi Kyjevem a Moskvou.
Pokud jde o bezpečnostní záruky, Støre uvedl, že nejdůležitější zárukou bude poskytnout Ukrajině silné obranné kapacity.
„Pokud jde o ústupky Ruska, nejsem si jich vědom. Nemyslím si, že ruská prohlášení, že jsou ochotni neokupovat další části ukrajinského území, představují ústupky. Nemyslím si, že ústupkem jsou ruské návrhy, abychom se stáhli z území, které Rusko neovládá,“ řekl Volodymyr Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina. Termín setkání s ruskou stranou podle prezidenta závisí výlučně na Moskvě a Washingtonu.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki dnes vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Také od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhle využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.
„Návrh zákona, který prezident Nawrocki vetoval, prodlužoval období pomoci, tedy financování z Fondu pomoci Ukrajině, do konce března příštího roku. Proto v současné době neexistuje od 1. října žádný právní základ pro financování (Starlinku),“ řekl mluvčí úřadu Marek Gieorgica podle agentury Reuters.
Zákon dříve schválil parlament, kde mají většinu poslanci proevropské vládní koalice, proti hlasovalo národněkonzervativní Právo a spravedlnost a krajně pravicová Konfederace. Nawrocki dnes ujistil, že Polsko zůstává otevřené poskytování pomoci ukrajinským občanům a že Rusko je tím, kdo válku vyvolal, a Ukrajina obětí. Zákon ohledně podpory Ukrajinců je ale podle něho potřeba změnit.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
