Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Pražský městský soud se dnes začne zabývat kauzou pěti lidí spojených s polovojenským uskupením Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Obžaloba viní proruskou skupinu a některé její členy mimo jiné z toho, že vyslali bývalého vojáka na Donbas s cílem, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR. Obžalovaní vinu odmítají. Lze předpokládat, že k soudu je doprovodí řada jejich příznivců.
Někdejší voják Miloš Ouřecký se do bojů na straně proruských separatistů na Donbase zapojil podle obžaloby v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí až 15 let vězení. Na lavici obžalovaných vedle něj usednou šéf domobraneckého spolku Ivan Kratochvíl, velitelka štábu spolku Andrea Krulišová, pravoslavný kněz Přemysl Hadrava a sympatizant spolku Vladimír Štádler. Budou se zodpovídat z trestných činů účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny, financování terorismu či nedovoleného ozbrojování a Kratochvíl rovněž z nakládání s dětskou pornografií.
Spojené státy a Jižní Korea v srpnu uskuteční společné armádní cvičení, které v minulosti kritizovala KLDR. Oznámila to dnes podle agentury Reuters jihokorejská armáda. Cvičení bude simulovat mimo jiné vypálení raket ze Severní Koreje.
Letošní cvičení prověří reakci obou armád na rostoucí jadernou hrozbu ze strany KLDR a také na nasazení moderních vojenských technologií. Armády do cvičení zapracují poznatky z válek na Blízkém východě a na Ukrajině. Loni jihokorejská armáda zapojila do cvičení 19.000 svých vojáků, Spojené státy počet neuvedly.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Americké úřady ve středu zadržely vojáka podezřelého z pokusu o špionáž ve prospěch Ruska. Píší to agentury. Podle úřadů se voják snažil předat tajné informace agentovi ruské rozvědky o americkém tanku M1A2 Abrams. Výměnou za to měl dostat ruské občanství.
Podle prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti se dvaadvacetiletý voják sloužící na základně Fort Bliss v Texasu pokusil „předat utajované vojenské informace o slabinách amerického tanku“.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
