Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar přicestoval do Kyjeva, aby se setkal s ukrajinským vedením, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na izraelského velvyslance v Kyjevě. Očekává se se Saar za dva dny návštěvy setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou a místní židovskou komunitou, napsal server The Times of Israel.
Saar je nejvyšším izraelským představitelem na návštěvě Ukrajiny od února 2023, kdy zemi bránící se ruské agresi navštívil jeho předchůdce ve funkci Eli Kohen, který je nyní ministrem energetiky. Saar zůstane v Kyjevě přes noc a do vlasti se vrátí ve středu. Navštíví také památník v Babím Jaru, kde nacisté za druhé světové války zavraždili více než 33.000 Židů, napsal server s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského diplomata.
Příjmy ruského státu z ropy a plynu by v červenci mohly meziročně klesnout o 37 procent na 680 miliard rublů (182 miliard Kč). Vypočetla to agentura Reuters. Na vině jsou nižší ceny ropy a silnější místní měna. Příjmy z ropy a plynu jsou pro Moskvu, jejíž vojska od roku 2022 okupují části Ukrajiny, klíčovým zdrojem hotovosti. Tvoří čtvrtinu celkových příjmů státního rozpočtu.
Čína a Spojené státy se pravděpodobně příští týden dohodnou na prodloužení lhůty pro uvalení vyšších cel, která je nyní stanovena na 12. srpna. Podle agentury Reuters to americký ministr financí Scott Bessent řekl v rozhovoru s televizní stanicí Fox Business. Dodal, že obchod s Čínou je podle něj nyní na velmi dobré úrovni.
USA chtějí také Čínu varovat před pokračováním nákupu sankcionované ruské a íránské ropy a před snahou pomáhat Rusku v jeho agresi proti Ukrajině. Bessent dodal, že v Senátu USA existuje oboustranná podpora pro zákon, jehož cílem je uvalit clo 100 procent na zboží ze zemí, které nadále nakupují ruskou ropu, konkrétně na Čínu a Indii.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
