Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
„Úspěšná mezinárodní akce Policie ČR (NCTEKK) a BIS. Speciální tým včera zadržel na Ukrajině mladíka podezřelého z loňských výhružných e-mailů stovkám škol v ČR,“ hlásí Bezpečnostní informační služba. „Podle prvotních informací ČR nebyla jediným jeho cílem a útočil v řadě států Evropy. Aktivity zadrženého s největší pravděpodobností financoval aktér z Ruska.“
Na začátku minulého školního roku opakovaně dostaly výhrůžný e-mail stovky škol v Česku i na Slovensku. Autor výhrůžek tvrdil, že jsou ve školních budovách bomby. Policisté tehdy závažnost hrozby označovali za velmi nízkou, žádali také veřejnost, aby sdílením na sociálních sítích výhrůžky nešířila. Slovenská policie sdělila, že případ vyšetřuje jako teroristický útok, za který viníkovi hrozí až doživotí.
Slovenská policie ráno informovala o raziích na různých místech v ukrajinském městě Dnipro s cílem zajistit výpočetní a telekomunikační techniku. K příspěvku také zveřejnila fotografii, na které byl kromě jiných také příslušník Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě české policie (NCTEKK).
Ruské jednotky dobyly obec Novochatske v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Postup ruských sil následoval poté, co americký prezident Donald Trump dal Moskvě 50 dní na uzavření míru pod hrozbou zavedení tvrdších sankcí proti ruské ekonomice, a to včetně postihu obchodních partnerů Ruska. Zesílení ruských operací proti Ukrajině frustruje Trumpa, protože má pocit, že jej Putin v nedávných telefonátech oklamal. Putin tvrdil, že touží po míru, ale také Trumpovi řekl, že hodlá na Ukrajině dosáhnout svých válečných cílů, připomněla média.
Kreml dnes vyzval všechny země, především Spojené státy, k vyvinutí tlaku na Ukrajinu, aby přistoupila na třetí kolo přímých rozhovorů s Ruskem, napsal list Kommersant s odvoláním na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Předchozí dvě kola, v květnu a červnu, vedla jen k výměnám zajatců, ale nijak nepřiblížila příměří ve válce, kterou Rusko proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.
Skepse Čechů ohledně vývoje rusko-ukrajinské války vzrostla. Pětatřicet procent lidí si myslí, že boje i přes nižší intenzitu potrvají ještě mnoho let. Počet takto smýšlejících se od počátku roku zvýšil o sedm procentních bodů, vyplynulo z červnového průzkumu agentury STEM.
Naopak mírně, na 33 procent, ubylo podle něj občanů, kteří se kloní k ukončení války na Ukrajině výměnou za ztrátu její východní části ve prospěch Ruska. A to za předpokladu, že Ukrajina dostane od západních zemí bezpečnostní záruky, nicméně vstup do NATO jí nebude umožněn.
Pesimistický pohled Čechů na vývoj na Ukrajině není podle autorů průzkumu spojený s jejich poklesem zájmu o válku, ten se dál drží nad 50 procenty. „Zeptali jsme se na souhlas s kategorickým výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, na což jsme se ptali i v roce 2023. Výsledky se s odstupem tří let liší jen o pár procentních bodů a nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
