Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Rusko v Istanbulu sdělilo Ukrajině postoj prezidenta Vladimira Putina, že setkání hlav států je možné s řádnou přípravou. Podle ruské státní agentury TASS to dnes při setkání šéfa Kremlu s kabinetem ministrů uvedl prezidentský poradce Vladimir Medinskij, jenž ruskou delegaci na jednáních v Turecku vedl. Ukrajinští zástupci tam podle jeho slov přišli s návrhem třicetidenního nebo šedesátidenního příměří a využití klidu zbraní k přípravě summitu prezidentů.
„Tlumočili jsme vaše stanovisko, že schůzka na úrovni hlav států je možná, ale je nutné její propracování s ohledem na výstupy, neboť hlavy států by neměly vypracovávat detaily dohody, ale schvalovat je. Tedy přijímat konečná rozhodnutí o předem připravených a odsouhlasených návrzích,“ řekl Medinskij.
Británie letos desetinásobně zvýší počet dronů, které dodá Ukrajině. Na jednání takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) to dnes uvedl britský ministr obrany John Healey. Cílem Londýna je dosáhnout dodání 100.000 dronů. Dnešní schůzku v sídle NATO pořádají právě Británie a Německo.
Rusko a Ukrajina by si tento víkend mohly předat z každé strany až 500 válečných zajatců, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci. Na rozsáhlé výměně zajatců se dohodli ruští a ukrajinští vyjednavači v pondělí na schůzce v Istanbulu. Ruské požadavky na zastavení války, které tam Rusové předali ukrajinské delegaci, označil Zelenskyj za ultimátum, podle něj jsou neproveditelné. Ukrajinský prezident také poznamenal, že nemá smysl vést další jednání podobná těm v Istanbulu, pokud nepovedou k rozhodnutí o příměří.
„Ruská strana nám předala informaci, že o víkendu, v sobotu nebo neděli, budou schopni předat 500 lidí, 500 našich vojáků,“ řekl Zelenskyj s tím, že Ukrajina je připravená předat stejný počet ruských zajatců.
Rusové a Ukrajinci se v Istanbulu dohodli na předání všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let. Zástupci obou zemí podle svých vyjádření po asi hodinové schůzce souhlasili také s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
