Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyslala letadla ruského strategického letectva na napadenou zemi přibližně 3000 střel s plochou drahou letu, přičemž protivzdušná obrana sestřelila asi dvě třetiny z tohoto počtu. Vyplývá to z rozhovoru serveru Ukrajinska pravda s mluvčím ukrajinských vzdušných sil Jurijem Ihnatem, který se takto vyjádřil v souvislosti s nedělním ukrajinským dronovým úderem na základny ruského letectva.
Ukrajinská tajná služba SBU při útoku na ruské základny podle Ihnata poškodila přes čtyři desítky ruských vojenských letadel. „Mluvíme o různých typech poškození: některá letadla zcela shořela, některá jsou permanentně poškozená a mohou tam být i letadla poškozená, která půjde opravit. Dlouhodobě ale nebudou schopna plnit své úkoly, konkrétně teroristické útoky na území našeho státu,“ prohlásil Ihnat.
Rusové podle něj z těchto strojů vyslali na Ukrajinu 2437 střel s plochou drahou letu typu Ch-101, Ch-555 a Ch-55. Ukrajinci jich podle mluvčího sestřelili 1916. „Zároveň, značný počet - přibližně 500 - dosáhl svých cílů anebo nebyl sestřelen,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se koncem tohoto měsíce uskuteční v nizozemském Haagu. Hlavními tématy summitu aliance bude ruská invaze na Ukrajinu, která trvá čtvrtým rokem, a také Trumpův požadavek, který opakuje od svého lednového návratu do Bílého domu, aby členské země výrazně zvýšily své výdaje na obranu. Očekává se, že Trump na summitu členy NATO opět vyzve, aby usilovali o navýšení těchto výdajů až na pět procent hrubého domácího produktu.
Pozvánku na summit NATO, který se má konat ve dnech 24. a 25. června, obdržel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který to oznámil rovněž dnes. Zelenskyj už dříve uváděl, že pokud by na tomto jednání nebyl, znamenalo by to vítězství pro Rusko.
Po několika hodinách byl silniční provoz na Kerčském mostě, poničeném výbušninou od ukrajinské tajné služby SBU, opět obnoven.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
