Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Německo by mohlo obnovit povinnou vojenskou službu, pokud by nový dobrovolnický systém nedokázal splnit cíle náboru vojáků. Prohlásil to spolkový ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru s nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS).
„Pokud se dostaneme do situace, kdy budeme mít k dispozici více kapacity než dobrovolných přihlášek, pak může být případně rozhodnuto přejít k povinným (odvodům),“ řekl podle portálu Tagesschau Pistorius. Hovořil tak o stavu, kdy by armádě chyběli dobrovolníci na vojenskou službu.
Pistorius se už v předešlé vládě sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozhodl posílit armádní početní stavy. Loni v listopadu pak vláda schválila návrh zákona o nové podobě vojenské služby. Cílem bylo, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně. Tyto kandidáty by pak mohla armáda přímo oslovovat s nabídkami.
Dobrý den, vážení čtenáři,
při nočním ruském dronovém útoku na Kyjevskou oblast zemřeli tři lidé a nejméně deset dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Čtyři lidé při ruských úderech zemřeli v Chmelnycké oblasti, uvedla později AFP s odvoláním na místní úřady. Útoky ruských dronů byly hlášeny také z Charkova na východě, Mykolajiva na jihu a Oděsy, informovala agentura DPA. V Mykolajivu podle stanice BBC zahynul jeden člověk.
„Bohužel v noci zemřeli v důsledku nepřátelského útoku v Kyjevské oblasti tři lidé,“ uvedl na síti Telegram šéf regionální vojenské správy Kalašnyk. Už předtím šéf kyjevské vojenské správy Timur Tkačenko informoval, že ve vzdušném prostoru kolem hlavního města bylo více než tucet nepřátelských dronů a blížily se další. Kyjevský starosta Vitalij Kličko na platformě Telegram oznámil, že jen na studentské koleji byli při zásahu dronu zraněni čtyři lidé.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
