Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.

Ruské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti srovnávání Ruska s nacistickým Německem, podle něj vyznívají taková prohlášení v době oslav konce druhé světové války cynicky. Uvedlo to na síti X. Ambasáda tak reagovala na čtvrteční výrok prezidenta Petra Pavla před zahájením koncertu k 80. výročí konce druhé světové války.
„Kategoricky odmítáme jakékoli srovnávání dnešního Ruska s nacistickým Německem. Taková prohlášení vyznívají obzvláště cynicky na pozadí oslav 80. výročí vítězství nad Hitlerovou říší, k němuž naše země rozhodujícím způsobem přispěla, včetně osvobození Československa,“ uvedlo velvyslanectví.

Mezinárodní gymnastická federace (FIG) udělila 43 sportovcům z Ruska neutrální status, který jim umožňuje účast na mezinárodních soutěžích. Závodit ale nebudou, protože to kolektivně odmítli jako vyjádření solidarity s krajany, jejichž žádost byla zamítnuta. Informuje o tom server insidethegames.
Agentura TASS zveřejnila, že povolení závodit dostalo sedmnáct moderních gymnastek, čtrnáct sportovních gymnastek a gymnastů a dvanáct závodníků ve skocích na trampolíně. Celkem ruský svaz podle dřívějších informací žádal o povolení přibližně pro stovku sportovců.
Na mezinárodních závodech v gymnastických sportech Rusové pod neutrální vlajkou ale k vidění nebudou. „Všichni ruští sportovci, kteří dostali neutrální status, se rozhodli rezignovat na účast v nadcházejících soutěžích pod hlavičkou FIG,“ uvedla ruská gymnastická federace.
Podobně jako v jiných sportech FIG při posuzování žádostí o neutrální status mimo jiné prověřovala, jestli sportovci veřejně nepodpořili ruskou agresi na Ukrajině. Podle ruského svazu byly některé žádosti zamítnuty bezdůvodně a předpojatě.

Přes 2000 lidí podepsalo do dnešního poledne na internetu petici za přejmenování Moskevské ulice v Karlových Varech po Jiřím Bartoškovi. Herec a prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary zemřel ve čtvrtek. Podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) se návrhem bude zabývat vedení města. Přejmenování jedné z nejrušnějších ulic ve městě by ale bylo komplikované pro tisíce lidí a firem, kteří tam sídlí.
„Každou peticí se zabývat musíme. U Moskevské ulice by ale přejmenování bylo administrativně velmi náročné, je zde spousta popisných čísel, bydlí zde hodně lidí a sídlí hodně firem,“ řekla Pfeffer Ferklová.
O přejmenování Moskevské ulice se hovořilo i před několika lety, když Rusko napadlo Ukrajinu. Tehdy aktivisté symbolicky přelepili uliční tabule na Kyjevskou ulici.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.