Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 navštívila zemi a vyjádřila jí podporu řada evropských i světových politiků. Jako první z evropských vrcholných politiků přicestovali do Kyjeva, kde ještě zuřily boje, v březnu 2022 český premiér Petr Fiala spolu s premiéry Polska a Slovinska Mateuszem Morawieckým a Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. Politici jednali se Zelenským a předsedou vlády a vyjádřili Ukrajině evropskou podporu.
O nečekané cestě psala přední evropská i americká média. Označily ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní. Fiala Kyjev poté navštívil například v říjnu 2022, kdy se zúčastnil společného zasedání české a ukrajinské vlády.
V dubnu 2023 navštívil Ukrajinu s tehdejší slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou prezident Petr Pavel, který jednal se Zelenským. Pavel se také jako první zahraniční prezident vydal na východ Ukrajiny po ruské invazi, když navštívil východoukrajinské Dnipro.
Prezident Petr Pavel dnes odpoledne přijme na Pražském hradě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho ženu Olenu. Na webu to dnes oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Ukrajinský vládní speciál přistál na ruzyňském Letišti Václava Havla dnes před polednem.
Za vyhrožování označil dnes slovenský premiér Robert Fico vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Ukrajina nemůže zajistit bezpečnost politiků, kteří se 9. května v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války.
Fico na tiskové konferenci také potvrdil, že na moskevské oslavy pojede. Dohoda Ukrajiny a USA o nerostných surovinách podle něj znamená, že válka na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, bude pokračovat ještě dlouho. „Je to velká neúcta, když někdo zemi, která měla největší podíl na vítězství nad fašismem a měla největší oběti, vzkazuje: Oslavujte si, my vám tam možná hodíme nějaký dron. Toto do moderní politiky nepatří,“ prohlásil Fico.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
