Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Nizozemsko stále častěji čelí hybridním útokům z Ruska, jejichž cílem je narušit a oslabit tamní společnost. Upozorňuje na to nizozemská Vojenská zpravodajská a bezpečnostní služba (MIVD) ve výroční zprávě.
„Zaznamenáváme rostoucí brutalitu Ruska,“ upozorňují holandští zpravodajci na svém webu. MIVD zjistila několik ruských akcí v Nizozemsku. Například v roce 2024 provedla ruská hackerská skupina kybernetický sabotážní útok, při kterém zasáhla tamní digitální operační systém veřejného zařízení. Pokud je známo, jednalo se o první sabotážní útok v Nizozemsku, který však neměl za následek žádné škody.
Ruské letectvo zasáhlo v úterý odpoledne areál nemocnice ve městě Cherson, píšou ukrajinská média. Podle Oleksandra Prokudina, náčelníka vojenské správy Chersonské oblasti, Rusko útočilo drony a zranilo šest lidí.
Chersonská městská vojenská správa oznámila, že zranění jsou čtyři zaměstnanci pohřební služby a dvě osoby ze zdravotnického personálu chersonské nemocnice. Všichni zranění utrpěli především zranění způsobená výbuchem a střepinami.
Ruské jednotky zaútočily 22. dubna odpoledne na město Záporoží, kde zabily jednu osobu a zranily další, včetně dětí. Poškodily taky výškovou budovu a zapálily auta, informují ukrajinská média.
„V důsledku ruského útoku na Záporožskou oblast vypukl v jedné ze čtvrtí města Záporoží požár. Těžce zraněna byla 69letá žena. Lékaři se ji snažili resuscitovat, ale život se ji nepodařilo zachránit,“ napsal na telegramu Náčelník vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Podle něj Rusko zaútočilo dvěma opticky naváděnými střelami KAB.
Později Fedorov informoval, že při ruském útoku byly zraněny dvě děti. Čtrnáctiletý chlapec je v kritickém stavu a čtyřletý chlapec je ve středně těžkém stavu.
Odpoledne Fedorov na Telegramu počet zraněných aktualizoval. Uvedl, že počet zraněných se zvýšil na 22 a přibudlo jedno dítě. Všechny jsou podle něj hospitalizovány ve středně těžkém stavu.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
