Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí ukrajinské vsi Žuravka, která se nachází v Sumské oblasti hraničící s ruskou Kurskou oblastí. Kyjev se k tomuto tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ve středu řekl, že Rusko už fakticky začalo se svou ofenzivou na Sumskou a Charkovskou oblast.
Rusko proniklo do Sumské oblasti poté, co v posledních týdnech vypudilo ukrajinské vojáky z většiny sousední Kurské oblasti, poznamenala agentura Reuters. Hlášený ruský postup v Sumské oblasti ukazuje na širší potíže ukrajinské armády, která v poslední době v Kurské oblasti neustále ztrácela pozice, píše agentura AFP.
Britská protiteroristická policie zadržela na londýnském letišti Stansted muže (38) z Rumunska v souvislosti s požárem v logistickém centru společnosti DHL nedaleko Birminghamu z loňského července. „Vyšetřování nadále pokračuje a jeden muž byl zatčen pro trestné činy podle zákona o národní bezpečnosti,“ uvedla policie; konkrétně je podezřelý z napomáhání zahraniční zpravodajské službě.
Loni 22. července se vznítil balíček v Midpoint Way v Minworthu v logistickém centru DHL. Vyšetřování případu se ujala protiteroristická policie. Při požáru na birminghamském předměstí nebyl nikdo zraněn. Britská protiteroristická policie stále prošetřuje, zda ruští agenti neumístili do balíčku zápalné zařízení, které pak způsobilo požár. Totožný incident se tehdy odehrál v dalším skladišti DHL v Německu, politici hovoří o hybridních útocích Ruska proti Západu.
Americké ministerstvo zahraničí označilo diplomatické rozhovory s ruskými protějšky v Istanbulu za konstruktivní, ale uvedlo, že je i nadále znepokojeno ruským zákazem zaměstnávat na zastupitelských úřadech místní zaměstnance. Delegace obou zemí se při jednání zaměřily na dokončení zajištění přístupu k bankovním službám pro diplomatické mise, dodalo podle agentury Reuters ministerstvo.
Podle ruského velvyslance ve Spojených státech dnešní rozhovory umožnily posunout se blíže k normalizaci činnosti diplomatických misí obou zemí, píše ruská agentura TASS. Obě delegace podle Darčijeva zdůraznily nutnost obnovení přímých letů mezi oběma zeměmi pro rozšíření obchodních vazeb a kontaktů.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
