Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je namístě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.
Vysoce postavený ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev tento týden navštíví Washington, kde se setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, aby s ním probral posílení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Půjde o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. S odvoláním na dva informované zdroje a amerického činitele o tom dnes napsal zpravodajský web stanice CNN. Návštěva podle ní zřejmě představuje další krok k oživení rusko-amerických vztahů od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
Šéf Ruského fondu přímých investic Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci, v únoru odcestoval spolu s nejvyššími ruskými představiteli do Rijádu v Saúdské Arábii, aby zde začal jednat o parametrech dohody, která by ukončila válku na Ukrajině. Spolupracoval také s Witkoffem na propuštění amerického učitele Marka Fogela z Ruska, což Trumpova administrativa přivítala jako gesto dobré vůle.
Americká vláda dočasně zrušila sankce vůči Dmitrijevovi, aby mu ministerstvo zahraničí mohlo dát americké vízum, řekl CNN jeden z informovaných zdrojů. Podle druhého zdroje byla také americkému ministerstvu financí podána žádost o dočasné zrušení sankcí.
Norské úřady začaly prověřovat malou firmu Romarine AS. Je podezřelá, že vydala falešná pojištění desítkám stárnoucích ropných tankerů, které využívá Rusko, aby obešlo mezinárodní sankce. Dnes o tom informovala agentura Reuters.
Policie v Oslu potvrdila, že zahájila vyšetřování poté, co dostala stížnost od norského úřadu pro finanční dohled (FSA). Agentuře Reuters policie sdělila, že vyšetřuje čtyři osoby - dva norské občany, jednoho Bulhara a jednoho Rusa. Koncem března policie provedla domovní prohlídku v bydlišti jednoho z podezřelých.
Společnost Romarine AS registrovaná v Norsku se vydávala za poskytovatele pojištění a na internetových stránkách zveřejnila seznam desítek tankerů, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily, včetně plavidel, na něž se vztahují západní sankce. Podle FSA však společnost nebyla registrována jako poskytovatel pojištění.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
