Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Pokračující podpora Ukrajině ze strany Evropské unie, potřeba investovat do unijní obrany a konkurenceschopnost EU jsou úzce propojeny. Ve zvacím dopise na březnové zasedání Evropské rady neboli summit EU, který se koná příští týden, to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Konkurenceschopnější Unie bude podle něj silnější Unií, která bude schopna lépe chránit své občany, své zájmy a své hodnoty na globální scéně. Summit začíná ve čtvrtek 20. března a Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Ústředním tématem summitu je podle Costy konkurenceschopnost. Unijní prezidenti a premiéři ale budou řešit i situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a obranu. Den před zasedáním má Evropská komise zveřejnit Bílou knihu o budoucnosti obrany. Pracovního oběda se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres.
Čtyři děti jsou mezi sedmi zraněnými v důsledku ruského dronového útoku na Charkov, informovaly podle BBC úřady ve druhém největším ukrajinském městě. Krátce po půlnoci se po dronovém útoku vzňala střecha nemocnice ve městě Zoločiv ležícím severně od Charkova nedaleko ruských hranic. Zranění utrpěla jedna zdravotnice, informoval šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Jde o nový návrh v rámci iniciativy šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové. Balíček by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.
„Na mimořádném jednání Evropské rady 6. března vyzvalo 26 lídrů Radu EU, aby urychleně pokročila v práci na posílení vojenské podpory Ukrajině, jak je navrženo v této iniciativě,“ stojí v dokumentu, který byl rozeslán jednotlivým státům EU. K podpoře Ukrajiny se minulý týden na summitu přihlásilo 26 států EU, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
„Zúčastněné státy se vyzývají, aby v roce 2025 poskytly Ukrajině vojenskou podporu v předběžné hodnotě alespoň 20 miliard eur a potenciálně dosahující až 40 miliard eur, v souvislosti s ukrajinskými potřebami,“ dodává dokument.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
