Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Polsko bude v roce 2027 moci vojensky vycvičit 100.000 dobrovolníků, řekl dnes polský premiér Donald Tusk podle agentury Reuters. Minulý týden bez dalších podrobností oznámil, že se jeho vláda chystá zavést systém pro to, aby každý muž mohl absolvoval základní vojenský trénink.
„Nejdůležitější věcí pro nás je, aby každý, kdo o to má zájem, se takového výcviku mohl zúčastnit nejpozději v roce 2026,“ řekl Tusk. Jde podle něho o „náročný, ale proveditelný úkol“. „V roce 2027 budeme mít možnost vycvičit 100.000 dobrovolníků. Jsem přesvědčený, že zájemců bude dostatek,“ řekl také polský premiér. Je podle něho důležité, aby Polsko kromě profesionálních vojáků a příslušníků teritoriální obrany mělo i armádu rezervistů.
Polsko se už roky připravuje na možné hrozby ze strany Ruska. Jeho aktivity v tomto ohledu zesílily poté, co Rusko před třemi lety na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájilo invazi na Ukrajinu.
Ruský vojenský soud poslal na 24 let za mříže sedmačtyřicetiletého Pjotra Žického za atentát na bývalého poslance ukrajinského parlamentu Oleha Carjova, uvedla dnes ruská a zahraniční média. Carjov byl postřelen a utrpěl vážná zranění, ale přežil.
Carjov byl svého času považován za adepta na místo šéfa loutkové vlády v Kyjevě, dosazené Ruskem po případné porážce Ukrajiny na počátku války, připomněla agentura Reuters a dodala, že Carjov tyto ambice popřel, když prohlásil, že zmíněná tvrzení mají velice málo společného s realitou.
Soud shledal Žického z Jalty na anektovaném Krymu vinným v šesti bodech, od vlastizrady přes absolvováním výcviku v teroristické činnosti až po pokus zavraždit veřejného činitele. Má také zaplatit pokutu 800.000 rublů (asi 214.000 Kč), napsal server Mediazona.
Podle ukrajinského generálního štábu byla při dnešním útoku na Moskevskou oblast zasažena Moskevská rafinérie, která je schopna ročně zpracovat 11 milionů tun ropy a ze 40 až 50 procent pokrývá poptávku po benzinu a naftě v ruském hlavním městě. Výbuchy se ozývaly také v blízkosti stanice Stalnoj Koň v Orlovské oblasti, která je součástí infrastruktury ropovodu Družba a hraje důležitou roli při dodávkách ropy do terminálu v přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti, uvedl také ukrajinský generální štáb. Toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
