Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Na unijním sankčním seznamu je nyní více než 2400 osob a subjektů se zmrazeným majetkem a zákazem cestování, důvodem pro zařazení byl například jejich podíl na podrývání územní celistvosti Ukrajiny. Na pracovní úrovni Budapešť prodloužení sankcí stále odmítá, dnes by se o nich měli v Bruselu opět jednat diplomaté členských zemí evropského bloku.
Rusko pohrozilo australské vládě, že vyslání jejích mírových jednotek na Ukrajinu se neobejde bez „vážných následků“, píše server The Guardian. Austrálie totiž zvažuje, že by se její vojáci podíleli na takzvané koalici ochotných, která by na Ukrajině vedla mírovou vojenskou misi kontrolující klid zbraní. Kyjev se už tři roky brání ruské agresi.
„Rusko už několikrát jasně uvedlo, že jakákoliv zahraniční vojenská přítomnost na Ukrajině je absolutně neakceptovatelná. Myšlenka nasazení západních vojenských kontingentů na Ukrajině pod maskou udržování míru má proto za cíl pouze podkopat mírové úsilí. Canberra zůstává pevně na straně války společně s těmi v Evropě, kteří sázejí na pokračování konfliktu a jeho eskalaci navzdory povzbudivým posunům směrem k mírovým jednáním,“ uvedla ve svém prohlášení ruská ambasáda v Austrálii. Dodala, že nejde o výhrůžku, ale o „varování“.
Polský premiér Donald Tusk dnes vyzval přátele své země, aby respektovali své spojence a nebyli arogantní. Stalo se to po nedělní slovní přestřelce amerického miliardáře Elona Muska a šéfa americké diplomacie Marca Rubia s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským týkající se Muskova internetového systému Starlink. Agentura Reuters podotýká, že Tusk ve svém příspěvku na sociální síti X nikoho konkrétně nezmínil.
„Skutečná vůdčí role obnáší respekt vůči partnerům a spojencům. I vůči těm menším a slabším. Nikdy aroganci,“ napsal dnesk Tusk. „Drazí přátelé, přemýšlejte o tom,“ dodal. Polsko dlouhodobě patří k pevným spojencům Washingtonu v Evropě, zároveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu poskytuje významnou vojenskou i logistickou pomoc Kyjevu.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
