Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina téměř dokončilo vydávání pasů obyvatelům okupovaných území Ukrajiny, informovala dnes agentura AFP. Kyjev i Západ to označují za nezákonné porušení ukrajinské suverenity.
Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz si dnes telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. V prohlášení to uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Podle něj se oba politici shodli mimo jiné na významu vůdčí role Donalda Trumpa v jednáních o příměří a trvalém míru na Ukrajině.
Scholz se Zelenským podle vládního mluvčího hovořili o způsobech, jak dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. „Spolkový kancléř ocenil ochotu ukrajinského prezidenta zahájit jednání co možná nejdříve,“ uvádí prohlášení. Kancléř a prezident se podle něj navíc shodli na „významu vůdčí role amerického prezidenta s ohledem na dosažení rychlého příměří a trvalého míru na Ukrajině“.
Prvním krokem na cestě k míru by podle německého vládního prohlášení mohlo být zastavení útoků ze vzduchu a z moře a útoků na civilní infrastrukturu. Scholz také zdůraznil, že Německo bude v těsné shodě s evropskými a dalšími mezinárodními partnery „podporovat Ukrajinu dál a tak dlouho, dokud nebude dosaženo spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru“.
Spojené státy přerušily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené se záležitostí. Krok Washingtonu by mohl vážně omezit schopnost Kyjeva identifikovat a cílit na ruské vojenské objekty, zatímco se již tři roky brání agresi Ruska.
Ukrajinský představitel nicméně sdělil agentuře Bloomberg, že Ukrajina nadále zpravodajské informace od USA dostává, uvedla zpravodajka Bloombergu Annmarie Hordernová v příspěvku na sociální síti X.
USA také formálně zakázaly sdílet americké zpravodajské informace s Ukrajinou svým spojencům. Ke Kyjevu se tak nedostanou časově citlivé a vysoce cenné zpravodajské informace potřebné k provádění přesných úderů na pohyblivé ruské cíle, píše FT.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
