Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Mezinárodní společenství musí udělat vše pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Prohlásil to dnes generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres, podle něhož je cílem ukončit válku v souladu s mezinárodním právem a chartou OSN.
„Musíme vyvinout veškeré úsilí k ukončení tohoto konfliktu a dosažení spravedlivého a trvalého míru v souladu s chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění,“ řekl podle agentury Reuters Guterres v projevu v Radě OSN pro lidská práva v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu.
„O co se na Ukrajině bojuje? Není to jen o Ukrajině, jen o lidech, kteří na Ukrajině žijí, o její suverenitě, nezávislosti a svobodě. Je to o nás, o našich hodnotách, naší svobodě, naší nezávislosti, naší suverenitě. Válka Ukrajinců proti agresorovi je naše válka,“ prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil. „My si to buď uvědomíme, a šance na výhru bude větší, nebo si to neuvědomíme, Ukrajince v tom necháme a jednou na to doplatíme,“ řekl začátkem konference Ruská agrese proti Evropě, která se koná v Senátu ke třetímu výročí Putinovy invaze.
„Můj dojem je, že jsme na morální a hodnotové křižovatce. V Evropě žijeme, někdy se říká evropský sen – založený na úctě ke svobodě, k demokracii, k úctě k právnímu řádu, k pravidlům, k lidské důstojnosti. Tyto hodnoty musíme hájit, nesmíme si je nechat relativizovat. Jinak jsme z té křižovatky odbočili špatným směrem. Jsme připraveni hájit ten náš evropský sen? Odříci si část našeho pohodlí? Nasadit i své vlastní síly k hájení svobody, demokracie, lidské důstojnosti, právního státu, řádu a pořádku? Nebo necháme zvítězit ty, kteří chtějí dělat zejména byznys, chtějí se strategicky domlouvat, zemi si rozdělovat na základě úplně jiných pravidel?“ ptá se předseda Senátu.
Ukrajinští vojáci dokázali osvobodit více než polovinu území, které zprvu okupovalo Rusko po své invazi před třemi lety, uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj u příležitosti výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Syrského předchůdce ve velitelské funkci Valerij Zalužnyj, který je nyní ukrajinským velvyslancem v Británii, připomněl, že ruská armáda byla pokládána za jednu z nejsilnějších na světě, ale Ukrajina jí odolala.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
