Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom usiluje o zvýšení regulovaných cen plynu v Rusku, aby si zajistil dostatečné prostředky na financování investic. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax. Gazprom se nyní potýká s poklesem zahraničních tržeb, protože invaze ruských vojsk na Ukrajinu přiměla evropské odběratele k přechodu k jiným dodavatelům, napsala agentura Reuters.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu vyzval Spojené státy, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Zároveň ale zdůraznil, že evropská část aliance musí více investovat do obrany, posílit výrobu v obranném průmyslu a převzít větší podíl na výdajích na pomoc Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Větší výdaje na obranu požaduje od Evropy také nový americký prezident Donald Trump.
"Pokud jde o Ukrajinu, potřebujeme, aby USA zůstaly zapojeny," prohlásil šéf NATO. Rutte ve své řeči podle bruselského listu Politico připustil, že Trump naprosto spravedlivě požaduje, aby evropští spojenci dávali na obranu víc. "Má samozřejmě pravdu, že problémem nejsou USA a že problémem je Evropa," uvedl bývalý nizozemský premiér. Komentář generálního tajemníka aliance následoval poté, co nový americký prezident začátkem tohoto týdne prohlásil, že Evropská unie by měla dělat víc pro podporu Ukrajiny.
Ukrajinská policie informuje o více než tisícovce razií, které kvůli nelegálnímu obchodu se zbraněmi a municí provádějí souběžně po celé zemi bezpečnostní složky. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v zemi zvýšila cirkulace zbraní, včetně těch odebraných ruským vojákům, které unikají regulačním kontrolám. To vyvolává obavy z nárůstu mezinárodního obchodu se zbraněmi, napsala dnes agentura AFP.
"Hlavním cílem je zablokovat prodejní a skladovací kanály a také odstranit z nelegálního oběhu ukořistěné zbraně, munici a výbušniny," uvedla ukrajinská národní policie v krátkém prohlášení na svém webu. Více podrobností nesdělila, slíbila je poskytnout po dokončení vyšetřování. Upozornila zároveň, že lidem zapojeným do této činnosti může hrozit až sedm let vězení.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
