Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Nástup nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa je příležitostí k jednání o konci války na Ukrajině. Jeho výsledek musí být přijatelný nejen pro Rusko a USA, ale i pro Ukrajinu a také Evropu. Ta proto musí do jeho podoby promlouvat. Při návštěvě Černé Hory to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.
„Prezident Trump a jeho administrativa nabízejí, už jen tím, že tam jsou, novou příležitost k jednání. Uzavření dohody bude nesmírně důležité, ale ta dohoda bude muset mít akceptovatelné podmínky pro Ukrajinu, akceptovatelné podmínky pro Evropu, nejen pro Rusko nebo pro Spojené státy,“ řekl Pavel na setkání se studenty fakulty politických věd v Podgorici.
Británie v posledních dnech sledovala ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu a rozhodla se posílit svou reakci na tajné operace ruských lodí a letadel v zájmu ochrany podzemních kabelů. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters v britském parlamentu britský ministr obrany John Healey.
Podle Healeyho ruské špionážní plavidlo Jantar, které Moskva využívá ke zpravodajské činnosti a mapování kritické infrastruktury na mořském dně, vstoupilo v pondělí do britských výsostných vod a královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.
Obavy z možné sabotáže elektrických a telekomunikačních kabelů a produktovodů zesílily po řadě podobných incidentů v Baltském moři po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. „Nebudeme se ostýchat provést robustní akci na ochranu Británie,“ varoval Healey. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ dodal ministr.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump to uvedl na své síti Truth Social.
Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump pohrozil Moskvě nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do Spojených států, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. Které by to měly být, prezident neupřesnil.
Rusko vede válku na Ukrajině už téměř tři roky, od invaze na konci února 2022.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
