Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Konkrétní přípravy na případnou schůzku mezi šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem nezačaly, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. Kontakty mezi prezidenty obou zemí by podle něho byly potřebné a užitečné.
Peskov řekl, že různé země nabízejí, že by takovou schůzku mohly uspořádat, „ale zatím je předčasné o tom mluvit, zatím se nic nepřipravuje“. V uplynulých dnech zorganizování takového summitu nabízelo Švýcarsko a Srbsko, píše agentura Interfax.
Soud na Sibiři poslal na devět let do trestanecké kolonie s přísným režimem muže, který finančně podporoval ukrajinskou armádu. Podle rozsudku, o kterém dnes informují ruská média s odvoláním na tajnou službu FSB, se dopustil vlastizrady.
FSB, která vyšetřuje také závažné trestné činy, Sergeje Lošakova žijícího ve městě Surgut označila za „odpůrce vnitřní i zahraniční politiky Ruské federace“. Podle ní si s neznámým člověkem psal prostřednictvím telegramu a posílal peníze ukrajinské armádě. O jakou částku šlo, není jasné.
Po odpykání devíti let v trestanecké kolonii Lošakova čeká ještě jeden rok omezené svobody, rozhodl soud v Chanty-Mansijsku.
Počet kybernetických incidentů v Česku byl loni znovu rekordní. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jich eviduje 268. Meziročně je to o šest víc. Dlouhodobý trend tak zůstává vzestupný. ČTK to řekl ředitel úřadu Lukáš Kintr.
„Nejčastějším typem útoku je ten, který cílí na dostupnost, primárně jde o DDoS útoky. Za většinu z těchto útoků jsou zodpovědné ruskojazyčné hacktivistické skupiny, jejichž DDoS kampaně představují nejviditelnější trend v období po ruské invazi na Ukrajinu,“ uvedl Kintr. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Právě tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
