Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Německý ministr obrany Boris Pistorius zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách, které současná koalice Olafa Scholza nejspíš prohraje. Řekl to na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein; Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem po nástupu Donalda Trumpa.
„Když nás bude ukrajinský prezident dále poškozovat, poškozovat EU, Slovenská republika ukáže, že je suverénní zemí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico v Bruselu. Recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky. Zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.
Ruská armáda postupuje v Charkovské oblasti u Kupjansku, kde neustále napadá ukrajinské pozice. „Situace je extrémně složitá a představuje velkou hrozbu nejen pro Kupjansk, ale také pro celou frontu u Dvoričny, kde se nepřítel snaží vybudovat opěrný bod v samotné osadě Dvorična, která je na pravém břehu řeky Oskil,“ řekl šéf vojenské správy Kupjansku Andrij Besedin.
Pokud se Rusům podle Besedina podaří dostat do osady Dvorična a přesunout do ní vybavení, dostanou se do týlu ukrajinských jednotek v Kupjansku.
Ve středu ruští vojáci podnikli 12 útočných operací ve směru od Petropavlivky a Holubivky, dva kilometry od Kupjansku. Besedin dále upozornil, že velmi složitá je situace také na linii Zahryzove - Lozova - Kruhljakivka. „Nepřítel neustále útočí, aby se dostal na levý břeh řeky Oskil,“ dodal.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
