Rakušan: Počítáme s 500 tisíci uprchlíky, vznikne pozice koordinátora. Krize už stála miliardy
Až půl milionu uprchlíků nejspíše dorazí přímo do České republiky. Počítá s tím jeden ze scénářů ministerstva vnitra, poznamenal v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Nyní je u nás asi 300 tisíc Ukrajinců, z toho 257 tisíc je registrováno. Migrační krize pak vnitro stála asi 10 miliard. Rakušana v pořadu griloval exministr vnitra i stínová ministryně, především kvůli absenci jednotného plánu na zvládnutí krize. Ministr se bránil, podle něj plán vzniká a vzniká i pozice koordinátora krize.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se s tím, že by dorazilo 300 tisíc lidí, 500-600 tisíc lidí, ale na stole je i varianta, že krize potrvá více jak rok. V současnosti má Česko registrováno přes 257 tisíc lidí, uvedl také vicepremiér s tím, že dohromady je u nás zhruba 300 tisíc uprchlíků.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotkl Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí.
„Chybí metodika,“ kritizuje opozice. Rakušan slíbil plán i koordinátora
„Na to připravujeme veškerá opatření, která se budou týkat vzdělávacího systému, zdravotního systému, sociálního zabezpečení pro lidi, možnosti vstupu na trh práce,“ řekl. Strategii chce předložit ve středu vládě, poslancům pak 14. dubna.
Administrativa končícího amerického prezidenta Joea Bidena se chystá oznámit balík sankcí s cílem oslabit příjmy Ruska z exportu ropy. Napsala to dnes s odvoláním na informované zdroje agentura Reuters. Opatření podle ní cílí proti ropným společnostem či takzvané stínové flotile tankerů, kterou Rusové používají k obcházení dosavadních sankcí proti jejich ropnému sektoru.
Biden v poslední době stupňuje kroky na podporu Ukrajiny ve snaze dostat ji po letech obrany proti ruské agresi do co nejlepší situace při návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Trumpovy plány ohledně podpory bránící se Ukrajiny jsou velmi nejasné, bývalý a zároveň příští prezident opakovaně dává najevo výhrady vůči dosavadní míře pomoci Kyjevu a slibuje ukončit válku do 24 hodin od inaugurace konané 20. ledna.
Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena bylo v Kurské oblasti zraněno nebo zabito přes 1000 severokorejských vojáků, napsala agentura Reuters.
Přestože ruský prezident Vladimir Putin ztratil část příjmů z prodeje plynu přes ukrajinské území, Rusko má alternativy k vývozu suroviny, které zemi dokážou ochránit před vážnými ekonomickými dopady. Do deseti let plánuje například ztrojnásobit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), a to navzdory sankcím, které vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu uplatňují západní státy. Napsala to dnes agentura Bloomberg.
Problémem zřejmě nebude ani vývoz plynu potrubím, protože Rusko bude schopno vývoz nasměrovat k jiným zájemcům, jako je Čína. „Budeme nadále zvyšovat podíl na světových trzích s LNG,“ řekl Putin 19. prosince na své výroční tiskové konferenci. Rusko bude podle něj schopno tento cíl splnit, i když sankce mají za cíl růst vývozu LNG z Ruska zastavit. Putin také vyjádřil přesvědčení, že ruský plynárenský gigant Gazprom si s ukončením tranzitu plynu přes Ukrajinu poradí.
Vláda chce také vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při Úřadu vlády. Vznik specializovaného úřadu, který se bude zabývat mimo jiné bydlením a zaměstnáváním uprchlíků, doporučoval v tomto týdnu i ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.
Rakušan uvedl, že dosud se krize řešila podle krizového zákona a nevznikaly žádné nové struktury. „Teď se přeléváme z té fáze prvotní krize do práce strategické meziresortní skupiny. Na vládu teď posílá materiál, který je základem pro strategické řízení krize včetně strategického týmu včetně pozice koordinátora přímo na Úřadu vlády,“ uvedl Rakušan.
To, že jednotná metodika a strategie ještě stále není schválená, výrazně zkritizovala stínová ministryně a místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní tím trpí především kraje, které řeší mimo jiné i financování ubytování u soukromých poskytovatelů.
Několikrát zopakovala, že nadřazený systém potřebujeme co nejdříve a volají po něm kraje i neziskové organizace - právě tyto subjekty mají migrační krizi z velké části na svých bedrech už od začátku. S tím, že je jednotný plán velice potřebný, souzní i exministr vnitra za ČSSD František Bublan, který zmínil, že strategický plán mohlo mít Česko už dávno - v roce 2015 to ale „šlo všechno do háje“ kvůli tehdejší atmosféře kolem migrační krize.
Krize stála vnitro už 10 miliard
V pořadu České televize také zaznělo, kolik už ministerstvo vnitro kvůli migrační krizi utratilo. Rakušan poznamenal, že dosavadní náklady na zvládání krize se pohybují kolem deseti miliard korun. Do částky se podle něj odrazilo nastavení základních krizových mechanismů, tedy například zahájení provozu uprchlických center nebo úpravy systémů.
Řešily se také okrajově podvody, které se dotýkají migrantů. Policie zahájila v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny do České republiky trestní řízení ve 138 případech. Celkem dostala 500 různých podnětů. Jsou mezi nimi i případy zneužívání situace ukrajinských uprchlíků.
„Samozřejmě se to týká komplexně nejrůznější kriminality spojené s příchodem Ukrajinců do České republiky, v některých případech je to opravdu zneužívání (situace uprchlíků),“ řekl Rakušan. Policie podle něj monitoruje místa s největším výskytem ukrajinských uprchlíků a snaží se předcházet tomu, aby k podobným trestným činům nebo přestupkům docházelo.
